Hospodářský propad České republiky bude v posledních třech měsících letošního roku hlubší, než jaký jsme zažili při jarním lockdownu, hlásí ekonomové. Zdroj: Profimedia.cz
Tuzemské hospodářství se v posledních třech měsících letošního roku propadne hlouběji než na jaře. Návrat na předkrizovou úroveň se odsouvá až na rok 2023. Kupní síla mezd se sníží a nezaměstnanost začne růst. Vláda bude v příštím roce hospodařit s podobně hlubokým rozpočtovým schodkem jako letos. Vyplývá to z aktualizované makroekonomické prognózy České bankovní asociace.
„Měli jsme se nacházet uprostřed solidního hospodářského oživení, ale to se nestane,“ zahájil čtvrteční tiskovou konferenci České bankovní asociace Miroslav Zámečník, ekonomický analytik ČBA. Podle aktualizované makroekonomické prognózy čeká tuzemské hospodářství mnohem horší konec roku, než se původně předpokládalo. Hrubý domácí produkt se v posledním kvartále mezičtvrtletně propadne o pět procent, což by znamenalo meziroční pokles až o 12,5 procenta.
„Předchozí prognóza hovořila o meziročním propadu o sedm procent. Nyní ale česká ekonomika čelí scénáři, kterého jsme se obávali. Vývoj bude mít tvar dvojitého vé,“ řekl Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Podle něho se tuzemské hospodářství dostává vlivem pandemie do situace, kdy i v posledním čtvrtletí zaznamená mezikvartální pokles.
Návrat před krizi se odsouvá
Za celý letošní rok pak Česká bankovní asociace předpokládá snížení hrubého domácího produktu o osm procent, což je rovněž mírně horší odhad, než s jakým pracovala ještě v předchozích předpovědích. Výrazně slabší oživení nás ale čeká i v příštím roce. „Ještě v létě jsme očekávali, že hospodářský růst v roce 2021 bude kolem pěti procent, nyní ho upravujeme směrem dolů na pouhá dvě procenta,“ řekl na tiskové konferenci Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky. Důvodem jsou dopady druhé vlny epidemie, které se přelijí i do dalšího roku. „Návrat na předkrizovou úroveň se tak odsouvá někam hluboko do roku 2023,“ doplnil Sklenář.
České i slovenské hospodářství zvládají krizi dobře, shodují se Nerudová a Kovanda
Hospodářské škody napáchané druhou vlnou koronavirové epidemie půjdou řádově do miliard korun denně. Budou ale nižší než na jaře. Česká republika i Slovensko si z ekonomického hlediska vedou podobně dobře. A to i z hlediska vládních podpůrných programů. Důležité je, že nedošlo k ochromení zahraniční poptávky. O dopadech koronavirové pandemie na českou a slovenskou ekonomiku diskutovali ve speciálu CNN Prima NEWS Česko-slovenský večer rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová a hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Poměrně příznivou budoucnost ekonomové věští trhu práce. Míra nezaměstnanosti by na konci letošního roku měla dosahovat asi 3,7 procenta. Během příštího roku by se měla začít zvyšovat a zamířit až téměř k pěti procentům. Zapomenout ale máme na mzdový růst. V letošním roce jejich kupní síla dokonce o 0,7 procenta klesne, v příštím roce by se měla o půl procenta zvýšit. „Platy porostou ale zřejmě jen ve veřejném sektoru, nikoli v soukromém,“ řekl Petr Sklenář.
Rozpočet hluboko v minusu
Vláda bude v letošním roce hospodařit se schodkem 7,5 procenta, v příštím roce s 5,6 procenta hrubého domácího produktu. To podle ekonomů neznamená přílišnou změnu. V důsledku druhé vlny epidemie se také zvyšuje pravděpodobnost, že se letošní rozpočtový deficit přiblíží schváleným 500 miliardám, ale překročit by je neměl.
Ekonomové na tiskové konferenci připomněli, že Český statistický úřad v pátek zveřejní první odhad vývoje hrubého domácího produktu za třetí čtvrtletí (červenec až září) letošního roku. Očekávají, že HDP mezičtvrtletně vzroste o pět procent, což je o něco optimističtější odhad než ve starších prognózách.
