Zejména starší chronicky nemocní lidé nemusí mít dostatek obranných látek ani po očkování. Zdroj: Getty Images
Očkování proti covidu je v plném proudu. Odborníci říkají, že ochrana proti těžkému průběhu covidu by měla nastoupit v plném rozsahu po druhé očkovací dávce s odstupem několika týdnů. Přesto se mnoho lidí obává, že i přes očkování se onemocnění COVID-19 nevyhnou. Mohou mít i očkovaní lidé mít těžký průběh koronaviru, pokud mají například silně oslabenou imunitu? Na to jsme se zeptali epidemioložky Kateřiny Fabiánové
Objevily se případy, kdy člověk onemocněl covidem, přestože byl očkován dvěma dávkami. Jak je to možné? Může se to stát například u lidí s oslabenou imunitou?
Žádné očkování nás nechrání stoprocentně a na celý život, i po něm tedy lze onemocnět, jedná se však o ojedinělé případy. Patogeny cirkulující v populaci se stále vyvíjejí a může se stát, že protilátky vytvořené po očkování nestačí na ochranu před novými druhy, mutacemi, variantami apod. Typické je to například u chřipky, kdy je nutné každý rok vakcínu obměňovat. Velkou roli hraje také zdravotní stav očkovaného; zejména u lidí starších s chronickým onemocněním a oslabenou imunitou nemusí být hladina ochranných protilátek po očkování dostatečná. Pokud je cirkulace patogenu v populaci nízká, nemusí u nich k onemocnění dojít, ale pokud je značná, zvyšuje se riziko kontaktu s infikovaným jedincem a případného přenosu.
MUDr. Kateřina Fabiánová, PhD. působí jako epidemiolog, zástupce vedoucího Oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu, dále jako vědecký sekretář Společnosti pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP a člen výboru Vakcinologické společnosti ČLS JEP.
Jsou mezi námi například také lidé, kteří jsou vůči vakcínám zcela imunní?
Ano, v populaci existuje určité malé procento osob, které nevytvoří po očkování protilátky, takzvaní nonrespondéři. I u nich je riziko infekce po očkování vyšší.
Stále častěji slýcháme, že bude nutné naočkovat také děti. Co si o tom myslíte?
Děti tvoří velkou část běžné populace. Očkováním dětí mimo jiné chráníme rozšíření infekčních onemocnění do celé populace, zejména do rizikových a starších věkových skupin, u kterých již mohlo dojít k vyvanutí imunity, a tím pádem jsou ohroženi závažným průběhem nemoci. V současné době zatím ještě nemáme dost dat k tomu, aby bylo možné očkovat děti mladší 16 let proti COVID-19. Nicméně podle WHO se už několik vakcín posuzuje na úrovni klinických studií pro mladší děti, například Moderna u dětí ve věku 5 až 11 let v Kanadě a ve věku 6 až 12 let v USA. Vzhledem k tomu, že COVID-19 se šíří i mezi dětmi a u některých z nich může mít závažný průběh, případnému doporučení k očkování rozumím.
Po jaké době od druhé očkovací dávky už by měl být člověk dostatečně chráněný před onemocněním COVID-19?
Podobně jako u jiných vakcín je po aplikaci druhé dávky vakcíny proti onemocnění COVID-19 potřebná určitá doba k tvorbě protilátek. Osoby nejsou plně chráněny minimálně po dobu sedmi dnů po druhé dávce vakcíny u dvoudávkových schémat. Podle SPC (Summary of Product Characteristics, souhrn údajů o léčivém přípravku, pozn. red.) mRNA vakcíny Comirnaty činila její účinnost proti COVID-19 po sedmi dnech po druhé dávce ve srovnání s placebem 94,6 procent lidí ve věku 16 let a starších.
Epidemioložka Kateřina Fabiánová Zdroj: CNN Prima NEWS, Kateřina Fabiánová
Platí tedy, že zhruba dva týdny po druhé dávce by měl mít očkovaný člověk dostatek protilátek?
Podle České vakcinologické společnosti se za plně očkované považují lidé dva týdny po druhé dávce vakcíny u očkovacích látek s dvoudávkovým schématem a dva týdny po první dávce u očkovacích látek s jednodávkovým schématem. V případě, že očkovaný vykazuje příznaky COVID-19, doporučuje se provést PCR test. V případě jeho pozitivity je třeba postupovat podle platných postupů pro izolaci.
Riziko infekčnosti je u očkovacích mnohem nižší
S tím, že účinnost vakcinace není stoprocentní, souhlasí také imunolog Václav Hořejší. „Účinnost očkování samozřejmě není stoprocentní, ale na 90 procent vás ochrání. Zdá se ale, že zamezí velmi těžkému průběhu covidu s nutností hospitalizace. Je velmi pravděpodobné, že lidé, kteří onemocněli po očkování ‚s těžším' průběhem covidu, by bez vakcinace mohli skončit na JIP nebo dokonce zemřít,“ vysvětluje imunolog.
Mírní také obavy z toho, že i naočkovaný člověk může být infekční. „Tohle není prozatím jisté, nicméně je bezpečnější počítat i s takovou možnosti. Riziko infekčnosti je u očkované osoby každopádně mnohem nižší,“ říká.
Ve střehu bychom měli být hlavně kvůli novým mutacím
Světem se však šíří nové a nové mutace. Nabízí se tedy otázka, do jaké míry mohou ohrozit účinnost vakcinace? Podle virologa Libora Grubhoffera je třeba velké opatrnosti. „Zejména diagnostické laboratoře a epidemiologové musí být ve střehu, protože každé podezření na novou variantu, která se dostane na naše území z jiné části světa, musí být co nejrychleji potvrzeno či vyvráceno. Naštěstí máme rychlou diagnostiku,“ vysvětluje virolog.
Mutace virů probíhají neustále, nemají ale šanci uplatnit se a získat navrch, pokud je virová nálož v cirkulaci mezi lidmi nízká. „Proto je nezbytné držet denní nárůst pozitivně testovaných pacientů protiepidemickými opatřeními co nejníže. V opačném případě, když se situace vymkne z pod kontroly, je zaděláno na velký problém s nějakou novou agresivní variantou přesně, jak se tomu stalo v Indii,“ upozorňuje Grubhoffer s tím, že tamním problémem je kromě mutací také velká virová nálož cirkulující v přelidněné zemi.
„Nesmíme opakovat chybu, kterou naše země už jednou udělala v případě britské varianty. Její nastup v Česku vláda a ministerstvo zdravotnictví na sklonku loňského roku trestuhodně zanedbaly,“ uzavírá Grubhoffer.
