Odborníci: Masivní používaní PCR testů by mělo dostat přednost před těmi antigenními

Paní Kamila z Prahy trpí chronickým onemocněním ledvin. Je zařazena mezi čekatele na „přednostní“ očkování a před nákazou se úzkostlivě chrání. Přesto jí vyšel pozitivní antigenní test na onemocnění COVID-19.

„Pro jistotu jsem si udělala další dva a všechny pozitivní. Hned jsem se chtěla objednat na PCR test a sestra mi řekla, že když mám tři antigenní testy pozitivní, je téměř sroprocentně jisté, že mám koronavirus,“ vypráví paní Kamila. Negativní PCR test však tuto domněnku vyvrátil. „Byl to ale pro mě obrovský stres. Než jsem se dozvěděla výsledek, zestárla jsem nejméně o deset let,“ dodává Kamila.

Antigenní test zachytí jen zlomek nakažených

Příběh paní Kamily není ojedinělý. Mnohdy je ale problém opačný. Antigenní test totiž nemusí zachytit „bezpříznakové jedince“. Oproti tomu velkou výhodou PCR testů je jejich přesnost. Například ve společnosti Zentiva odhalily PCR testy ze slin 3,6 procenta nakažených zaměstnanců, zatímco ty antigenní provedené ve stejném období pouze 0,1 procenta.

A proč PCR testy dosud nejsou cenově dostupnější? Podle Václava Navrátila, jednatele a vědeckého ředitele společnosti DIANA Biotechnologies by v případě velkokapacitního testování na školách bylo možné srazit cenu za test díky vysoké automatizaci na 300 až 400 korun za test, a to bez poolování vzorků (vyšetření více lidí najednou jedním testem, pozn. red.).

Nová metoda vysokokapacitního testování by navíc přinesla další snížení ceny a zejména několikanásobné navýšení kapacit. „Už nyní jen v naší laboratoři disponujeme přístroji, které umožní analýzu 25 až 50 tisíc vzorků denně. Pokud by stát projevil jasný zájem o rozvoj screeningového PCR testování, mohou během několika týdnů podobně velké laboratoře začít fungovat po celé ČR,“ doplňuje Navrátil.

Výsledky PCR testů přijdou až další den

PCR testy umožňují i jednoduchý samoodběr slin, který zvládnou i děti. „Školáci si vzorek slin odeberou sami už doma, stačí plivnout do speciální zkumavky s trychtýřkem a tu pak uzavřenou donést do školy či školky, odkud se vzorky svážejí do laboratoří. SMS s výsledkem dostanou rodiče nejpozději druhý den,“ vysvětluje Navrátil s tím, že škola už pak nemusí ve svých prostorách organizovat odběry.

Další výhodou PCR testů je testování pouze jedenkrát týdně. „Máme v praxi ověřené, že testování jednou týdně našimi testy vedlo v několika kolektivech k vymizení infekcí na nulu na rozdíl od předchozího antigenního testování. I proto jsme přesvědčeni, že PCR testy představují mnohem lepší alternativu k antigenním testům ve školách i firmách,“ doplňuje Navrátil.

Podle marketingové specialistky biotechnologické společnosti GeneProof Evy Pažoutové je ale nutné nezapomenout, že PCR diagnostika je vázána na laboratoř. „Z tohoto důvodu tedy nelze PCR test provádět přímo ve školách či firmách. Lze odebrat vzorky, které je nutné zaslat do laboratoře,“ vysvětluje.

Viroložka: Děti mají obvykle nižší nálož viru

Viroložka Ruth Tachezy upozorňuje, že antigenní testy nejsou vhodné pro záchyt bezpříznakových osob. „Jsou určené pro lidi na počátku onemocnění a do pěti až sedmi dnů od začátku symptomů. Pro bezpříznakové jedince mají výrazně sníženou citlivost,“ říká.

Dodává, že pokud se antigenní testy kombinují se samoodběrem, zachytí ještě méně případů nemoci. „Pro děti jsou antigenní testy nevhodné, protože mají nižší nálož viru, a lze tedy očekávat, že u nich ukážou nižší prevalenci. Dalším argumentem pro PCR testy je právě možnost použití šetrných odběrů bez snížení citlivosti testu,“ vysvětluje viroložka, podle které by měly být PCR testy ve školách a firmách standardem. Navíc by se tím snížila i frekvence testování na jedenkrát týdně.

Flegr: PCR testy by nám zajistily normální život

Podle evolučního biologa Jaroslava Flegra bychom při plošném preventivním testování měli antigenní testy co nejrychleji nahradit PCR testy. „Na negativní výsledek kvalitního antigenního testu se lze spolehnout dvě hodiny, takže se hodí třeba k otestování zákazníků ve dveřích kadeřnictví. Na PCR test se lze spolehnout až tři dny, takže je ho možné dělat méně často,“ upozorňuje Flegr.

Dodává, že v současnosti je v Česku z větší části nevyužívaná kapacita asi 100 tisíc testů denně, do 14 dnů je možné ji navýšit na půl milionu a do tří týdnů na 1,5 milionu testů denně. „Stačilo by, kdyby stát PCR testy proplácel ve stejné výši jako testy antigenní, a komerční laboratoře by na ně rychle přešly. Pokud by se zvládlo udělat asi milion testů denně ve školách, podnicích, při hromadných akcích a tak dále po dobu tří týdnů, covid by z Česka prakticky vymizel,“ doplňuje Flegr. Podle něho bychom pak mohli žít normálním životem.

PCR testy považuje za lepší variantu také profesor Marián Hajdúch, který kvůli tomu dokonce v listopadu minulého roku rezignoval na pozici vedoucího Laboratorní skupiny COVID-19 na ministerstvu zdravotnictví. „Tehdy ministerstvo prosadilo masivní antigenní testování v sociálních službách, a to i přes existující kapacitu laboratoří a explicitní nedoporučení odborných institucí včetně mezinárodních. Přitom jde jen o nastavení úhrady tak, aby v časovém okně, po které indikují bezinfekčnost jedince, byly srovnatelně drahé nebo levnější než testy antigenní,“ vysvětluje svůj postoj. Podle něho by se antigenní testy měly využívat pouze doplňkově k rychlému screeningu v ohnisku vysoké nákazy v konkrétním regionu anebo v případě nedostatku/výpadku PCR kapacity.