reklama

Erdoganův filosof: Ideu turecké agrese ve Středomoří stvořil vězněný admirál

Za agresí Turecka ve Středomoří nestojí tamní prezident Recep Erdogan ani jeho okolí, jak by se mohlo zdát. Prezident vychází z ideje „Modré vlasti“, jejímž otcem je bývalý admirál Cem Gürdeniz, který strávil tři roky za mřížemi.

reklama

Turecko by rádo těžilo zemní plyn ve sporných vodách Středozemního moře, a tyto tance s průzkumnou lodí Oruç Reis Erdogan již asi dva roky schovává za ideu Mavi Vatan neboli Modrá vlast. Za průzkumnými manévry Turecka u pobřeží řeckých ostrovů a Kypru se tedy de facto schovává Gürdeniz.

Koncept Modré vlasti není zcela nový. Gürdeniz, kterému je dnes 62 let a je admirálem ve výslužbě, jej teoretizoval již v roce 2006. Předpokládá budoucí rozšiřování turecké suverenity ve vodách Středozemního a Černého moře. Od užívání svého konceptu Modré vlasti Prezidentem Erdoganem se však Gürdeniz distancuje.

„Nejsem nijak propojen s tureckou vládou, není moje chyba, že užívají mého konceptu,“ řekl bývalý námořní důstojník v rozhovoru pro francouzský časopis Le Point. „Mavi Vatan počítá s nabytím, zabezpečením a rozvojem práv a zájmů Turecka ve Středomoří. Je to otázka, kterou v Turecku zvažuje vláda i jednotlivé strany,“ doplnil.

Pocit křivdy ohledně mořského práva v Turecku posílil zhruba v posledních 20 letech. „Určitá forma této ideje tam ale existovala vždy, Středomoří je totiž zásadním pojmem pro kořeny a identitu Turecka,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Kristýna Lahučká, odbornice na Turecko z Asociace pro mezinárodní otázky. „Teď je to ale intenzivnější tím, že o tom mluví Erdogan i tím, že je to území zásadnější, než se myslelo,“ dodala s odkazem na možnost těžit ve Středomoří zemní plyn.

Jsme blokováni a škrceni

Nadšenec do geopolitiky Cem Gürdeniz podpírá své názory mapou, která ukazuje, že Turecku náleží ve Středozemním moři oproti Itálii a zejména pak oproti Řecku jen malá část vod. To je dáno zejména blízkostí některých řeckých ostrovů k tureckým břehům.

„V Černém moři problém nemáme, tam už jsme se dohodli s Ruskem,“ řekl Gürdeniz pro francouzský list Le Point. „Avšak ve Středomoří jsme blokováni a škrceni, nemáme žádnou svobodu prostoru,“ stěžoval si autor kontroverzní doktríny.

„Chápete to? Turecko, které má 83 milionů obyvatel a více než 1 600 kilometrů dlouhé pobřeží, má ve vodách úplné minimum,“ rozčílil se. „Je to nepřijatelné. Nechceme být agresivní, chceme pouze bránit své zájmy,“ vysvětlil své stanovisko.

S mezinárodním mořským právem Turecko nesouhlasilo

Výlučné ekonomické zóny jednotlivých států v mořích a oceánech stanovila zejména úmluva OSN z roku 1982, která byla ratifikována o jedenáct let později. Je výsledkem poválečných snah pobřežních států o změnu hranice pro využívání vod.

Úmluva o mořském právu byla odhlasována poměrem 130 ku 4, přičemž 17 států se zdrželo hlasování. Proti přijetí hlasovaly Spojené státy, Venezuela, Izrael a právě Turecko, a to z obavy o možné snížení výnosnosti mořské těžby. Úmluva nicméně platí od roku 1993 jako mezinárodní zákon a její široká legitimita je založená na takřka všeobecném uznání.

Lahučká ale vysvětluje, že konflikt má kořeny ještě hlouběji. „Sahá to už do doby, kdy se tvořily hranice po první světové válce. Je to dlouhodobý spor o tom, které ostrovy komu patří, zvláště pak mezi Řeckem a Tureckem,“ řekla pro CNN Prima NEWS. „Některé ostrovy patřící Řecku jsou velmi blízko Turecké pevnině. Jak uplatňovat mořské právo, je zde nevyjasněné, ale nikoho to tolik netrápilo, dokud se nepřišlo na to, jaké je zde bohatství,“ doplnila.

Egejské moře rovným dílem?

Cem Gürdeniz byl zadržen ve společnosti dalších vysokých důstojníků v roce 2011. Byl obviněn z podněcování státního převratu v roce 2003. Armádních důstojníků bylo tehdy zadrženo více než 300, údajně se měli snažit o svržení proislámské vlády v Turecku. Tradičně totiž vojsko zastává kemalismus, prosazující sekulární společnost. Ani Gürdeniz neskrývá své sympatie k Mustafu Kemalovi, zvanému Atatürk. Ten se přitom krom laicizace vyslovoval proti imperialismu, který bývalý námořní generál prosazuje.

V rámci své teorie Mavi Vatan vyvinul Gürdeniz  ještě další návrh, jak vyřešit ošemetnou řecko-tureckou otázku. Plochu Egejského moře by rád rozdělil na dvě poloviny, stejně vzdálené od řeckých i tureckých břehů. Tento návrh je však pro Atény naprosto nepřijatelný.

„Není to záležitost hegemonie ani ideje novo-osmanské říše,“ trvá si Gürdeniz na svém. „Turecko bude ze Středozemí brzy vytlačeno Řeckem, a to za pomoci západních zemí,“ obává se bývalý admirál. Ze Západu přitom proti Turecku nejrazantněji postupuje Francie. Mírné je naopak Německo, které ví, že Ankara sehrála důležitou roli při zvládání migrační krize. „Žádná naše vláda vyloučení Turecka ze Středomoří nedovolí,“ ujistil Gürdeniz.

Tagy:

Hlavní zprávy

Rekordní nárůst počtu nakažených ve školách. PCR testy odhalily oproti minulému týdnu dvojnásobek
Koronavirus

Rekordní nárůst počtu nakažených ve školách. PCR testy odhalily oproti minulému týdnu dvojnásobek

Po pondělním testování ve školách se podle ministerstva zdravotnictví potvrdilo PCR metodou 16 627 případů nákazy koronavirem. Je to víc než dvojnásobek proti minulému týdnu. Mezi žáky odhalily PCR testy 15 178 nakažených a mezi pedagogy 1 449. Růst je podle úřadu důsledkem naprosté dominance nové koronavirové varianty omikron, jejíž podíl na všech nových nákazách už podle Státního zdravotního ústavu činí víc než 98 procent. Metoda PCR potvrdila výsledky zhruba 59 % pozitivních antigenních testů.

Čeští skokané na lyžích odletí na olympijské hry bez hlavního trenéra Bajce. Má covid

Čeští skokané na lyžích se musejí minimálně v začátku olympijských her, které startují 4. února, obejít bez hlavního trenéra Vajsi Bajce, který má stále pozitivní testy na koronavirus. Do jeho pozice se posune asistent, jedenačtyřicetiletý Jan Matura, který ukončil aktivní kariéru v květnu 2017 a reprezentoval ještě s Romanem Koudelkou, nejstarším a nejúspěšnějším skokanem současného kádru.

Sledujte ŽIVĚ Partii: Vypukla válka ve Sněmovně? Střetnou se Pekarová a Vondráček

Vládní strany si jdou s opozicí tvrdě po krku prakticky od první schůze nové Sněmovny. Hnutí ANO a SPD se nelíbí plánovaná novela pandemického zákona, obě uskupení by také chtěla větší zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Pětikoalice zase viní opozici z toho, že jí zbytečně hází klacky pod nohy. I o tomto tématu budou diskutovat v nedělní Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Vondráček (ANO). V druhé části se pak uskuteční velká debata čtyř politiků na téma krize na Ukrajině. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

V Pittsburghu se zřítil most krátce před návštěvou Bidena. Ten měl mluvit o údržbě silnic

V americké městě Pittsburgh se v pátek zřítil silniční most, a to jen pár hodin před návštěvou Joea Bidena. Prezident má ve městě hovořit mimo jiné o balíku investic do infrastruktury, který zahrnuje finance na údržbu silnic a mostů. Podle šéfa městských hasičů Darryla Jonese utrpělo deset lidí zranění, z nichž tři byli odvezeni do nemocnice. Nikdo však není v ohrožení života.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.

Putin hovořil s Macronem. NATO neřeší zásadní obavy Moskvy, stěžovala si ruská hlava státu

Ruský prezident Vladimir Putin v pátečním telefonickém rozhovoru upozornil francouzskou hlavu státu Emmanuela Macrona, že odpovědi Spojených států a NATO na bezpečnostní požadavky Ruska nezohlednily zásadní obavy Moskvy. S odvoláním na Kreml o tom informovala agentura TASS. Oba státníci se podle ní dohodli na pokračování dialogu mezi Moskvou a Paříží o problematice bezpečnosti v Evropě.

reklama

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky 2022 PŘEHLEDNĚ: Kdy podat přihlášky a na co se připravit

Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.

Muž blízký Langerovi zřejmě bude policejním prezidentem. Komise ho doporučila, řekl Rakušan

Poradní komise doporučila vicepremiérovi Vítu Rakušanovi (STAN) jako budoucího policejního prezidenta současného náměstka policejního prezidia Martina Vondráška. Ministr vnitra to potvrdil ve vysílání CNN Prima NEWS. Vondrášek byl jediný kandidát, který se do nabídkového řízení přihlásil. Podle některých kritiků by však jeho jmenování mohlo způsobit politizaci policie.

Tečka za první větví Rathovy kauzy: Ústavní soud smetl všechny jeho stížnosti

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, udělal tak poslední tečku za první větví jeho korupční kauzy. Rath si odpykal polovinu ze sedmiletého trestu vězení, 11. ledna se dostal podmínečně na svobodu. ÚS rozhodoval koncem roku bez veřejného jednání, nyní usnesení zpřístupnil ve své databázi. Zároveň také odmítl stížnost dalšího z odsouzených, manažera Tomáše Mladého, jenž dostal pětiletý trest.

reklama