Erdoganův filosof: Ideu turecké agrese ve Středomoří stvořil vězněný admirál

Turecko by rádo těžilo zemní plyn ve sporných vodách Středozemního moře, a tyto tance s průzkumnou lodí Oruç Reis Erdogan již asi dva roky schovává za ideu Mavi Vatan neboli Modrá vlast. Za průzkumnými manévry Turecka u pobřeží řeckých ostrovů a Kypru se tedy de facto schovává Gürdeniz.

Koncept Modré vlasti není zcela nový. Gürdeniz, kterému je dnes 62 let a je admirálem ve výslužbě, jej teoretizoval již v roce 2006. Předpokládá budoucí rozšiřování turecké suverenity ve vodách Středozemního a Černého moře. Od užívání svého konceptu Modré vlasti Prezidentem Erdoganem se však Gürdeniz distancuje.

„Nejsem nijak propojen s tureckou vládou, není moje chyba, že užívají mého konceptu,“ řekl bývalý námořní důstojník v rozhovoru pro francouzský časopis Le Point. „Mavi Vatan počítá s nabytím, zabezpečením a rozvojem práv a zájmů Turecka ve Středomoří. Je to otázka, kterou v Turecku zvažuje vláda i jednotlivé strany,“ doplnil.

Pocit křivdy ohledně mořského práva v Turecku posílil zhruba v posledních 20 letech. „Určitá forma této ideje tam ale existovala vždy, Středomoří je totiž zásadním pojmem pro kořeny a identitu Turecka,“ vysvětlila pro CNN Prima NEWS Kristýna Lahučká, odbornice na Turecko z Asociace pro mezinárodní otázky. „Teď je to ale intenzivnější tím, že o tom mluví Erdogan i tím, že je to území zásadnější, než se myslelo,“ dodala s odkazem na možnost těžit ve Středomoří zemní plyn.

Jsme blokováni a škrceni

Nadšenec do geopolitiky Cem Gürdeniz podpírá své názory mapou, která ukazuje, že Turecku náleží ve Středozemním moři oproti Itálii a zejména pak oproti Řecku jen malá část vod. To je dáno zejména blízkostí některých řeckých ostrovů k tureckým břehům.

„V Černém moři problém nemáme, tam už jsme se dohodli s Ruskem,“ řekl Gürdeniz pro francouzský list Le Point. „Avšak ve Středomoří jsme blokováni a škrceni, nemáme žádnou svobodu prostoru,“ stěžoval si autor kontroverzní doktríny.

„Chápete to? Turecko, které má 83 milionů obyvatel a více než 1 600 kilometrů dlouhé pobřeží, má ve vodách úplné minimum,“ rozčílil se. „Je to nepřijatelné. Nechceme být agresivní, chceme pouze bránit své zájmy,“ vysvětlil své stanovisko.

S mezinárodním mořským právem Turecko nesouhlasilo

Výlučné ekonomické zóny jednotlivých států v mořích a oceánech stanovila zejména úmluva OSN z roku 1982, která byla ratifikována o jedenáct let později. Je výsledkem poválečných snah pobřežních států o změnu hranice pro využívání vod.

Úmluva o mořském právu byla odhlasována poměrem 130 ku 4, přičemž 17 států se zdrželo hlasování. Proti přijetí hlasovaly Spojené státy, Venezuela, Izrael a právě Turecko, a to z obavy o možné snížení výnosnosti mořské těžby. Úmluva nicméně platí od roku 1993 jako mezinárodní zákon a její široká legitimita je založená na takřka všeobecném uznání.

Lahučká ale vysvětluje, že konflikt má kořeny ještě hlouběji. „Sahá to už do doby, kdy se tvořily hranice po první světové válce. Je to dlouhodobý spor o tom, které ostrovy komu patří, zvláště pak mezi Řeckem a Tureckem,“ řekla pro CNN Prima NEWS. „Některé ostrovy patřící Řecku jsou velmi blízko Turecké pevnině. Jak uplatňovat mořské právo, je zde nevyjasněné, ale nikoho to tolik netrápilo, dokud se nepřišlo na to, jaké je zde bohatství,“ doplnila.

Egejské moře rovným dílem?

Cem Gürdeniz byl zadržen ve společnosti dalších vysokých důstojníků v roce 2011. Byl obviněn z podněcování státního převratu v roce 2003. Armádních důstojníků bylo tehdy zadrženo více než 300, údajně se měli snažit o svržení proislámské vlády v Turecku. Tradičně totiž vojsko zastává kemalismus, prosazující sekulární společnost. Ani Gürdeniz neskrývá své sympatie k Mustafu Kemalovi, zvanému Atatürk. Ten se přitom krom laicizace vyslovoval proti imperialismu, který bývalý námořní generál prosazuje.

V rámci své teorie Mavi Vatan vyvinul Gürdeniz  ještě další návrh, jak vyřešit ošemetnou řecko-tureckou otázku. Plochu Egejského moře by rád rozdělil na dvě poloviny, stejně vzdálené od řeckých i tureckých břehů. Tento návrh je však pro Atény naprosto nepřijatelný.

„Není to záležitost hegemonie ani ideje novo-osmanské říše,“ trvá si Gürdeniz na svém. „Turecko bude ze Středozemí brzy vytlačeno Řeckem, a to za pomoci západních zemí,“ obává se bývalý admirál. Ze Západu přitom proti Turecku nejrazantněji postupuje Francie. Mírné je naopak Německo, které ví, že Ankara sehrála důležitou roli při zvládání migrační krize. „Žádná naše vláda vyloučení Turecka ze Středomoří nedovolí,“ ujistil Gürdeniz.