Jana Černochová o změnách v platech vojáků a jejich vyslání na Ukrajinu v rámci mírové mise
Bezpečnostní situace ve světě je důvodem k odchodu z armády až pro pět procent vojáků, řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Zároveň uvedla, že je připravena předložit Parlamentu ČR návrh na vyslání mise třeba i na Ukrajinu, pokud o to spojenci v rámci NATO požádají. V rozhovoru se rozpovídala i o kampani Spolu či spolupráci s pražskými kolegy Markem Bendou nebo Zdeňkem Zajíčkem. Na závěr dodala, že v kampani do voleb válkou strašit nebude.
Obrana a bezpečnost se stala hlavním tématem posledních dnů a bude jasným volebním tématem Spolu. Opozice nejčastěji argumentuje tím, že nejste jako vláda schopni peníze na obranu utratit, a i přesto chcete stále víc. Můžete prosím tedy přesně říct, na co peníze v rozpočtu 2025 jdou a na co půjdou v budoucnosti?
Pokud by opozice neodešla z mimořádné schůze koncem března, kterou si sama svolala, tak by pochopila obranu v širším kontextu, ne pouze optikou KVAČR (Koncepce výstavby armády České republiky). Je to pouze jeden z dokumentů, podle kterého se řídíme, ale předchází mu obranné strategie, Capability Targets (CT), což jsou parametry, které určuje NATO pro to, aby příslušné členské státy byly kompatibilní v postupech nákupů. Každá ze zemí má své specifické úkoly. Platí tady nějaká stará CT, na summitu v Haagu se předpokládá, že se cíle budou měnit a úkolů pro členské státy vznikne víc. Opozice se to mohla dozvědět do detailů, které bohužel vzhledem k tomu, že se jedná o režimový materiál, nemůžu říkat úplně veřejně.
Rozumím tomu. Často argumentujete ale i tím, že výdaje na obranu jsou snahou odstrašit agresora, v tomto případě Rusko. Jsme tedy schopni uvést alespoň základní výdaje na investice nebo platy vojáků?
Ano, to lze a řeknu vám to. Podrobný seznam jsem předkládala výboru pro obranu, jehož předsedou je bývalý ministr obrany ANO Lubomír Metnar. Vím, že on ty informace možná má, ale zřejmě je nepřenáší na svůj klub, jinak by Andrej Babiš nemohl některé věci říkat.
Na základě průzkumu je pro pět procent vojáků bezpečnostní situace ve světě nejdůležitějším důvodem pro odchod
Každopádně řeknu to i pro veřejnost. Jen v roce 2024 ministerstvo obrany čerpalo 159 miliard korun. Z toho 66 miliard korun šlo na investice. Je to údaj, který je důsledkem toho, že se celých 20 let neplnila dvě procenta HDP. Podfinancovanost je cca 600 miliard a v dnešních cenách je to až jeden bilion korun. Nezdravým financováním investic musíme dohánět to, co předchozí vlády zanedbaly.
Takže riskujeme příliš?
Neriskujeme, riskujeme to, že když to neuděláme, tak si na nás každý troufne, a proto to během několika málo let musíme dohnat. Zdravé výdaje na investice by byly kolem 25 až 30 procent rozpočtu. Podfinancovanost je obrovská a nyní se snažíme dohnat vše, co se tu 20 let zanedbávalo. Když půjdu do detailů, tak na platy v roce 2024 šlo 32,5 miliardy korun, na víceúčelový nadzvukový letoun 26 miliard korun, na důchody a sociální dávky 9,5 miliardy, na střední transportní letoun 8 miliard korun, pásové bojové vozidlo pěchoty 5,2 miliardy korun, leopard 2A4 za 2,7 miliardy korun. Necelé tři miliardy šly na mezinárodní organizace, kde jsme členy a platíme poplatky. Na munici SHORAD šlo 2,5 miliardy korun, dělo NATO stálo dvě miliardy, miliardové částky šly pak na servis vrtulníků, výdaje vojenského zpravodajství nebo lehká obrněná vozidla či polní kuchyni. To jsou ty největší akce z rozpočtu 2024 a když si to poslechnou lidé, kterým hnutí ANO tvrdí, že je nemáme za co utrácet, tak pochopí, že pokud bychom měli peněz víc, tak k tomu může přibývat infrastruktura. Máme přesně připravený plán, na co by měly finance cca do roku 2030 jít.
Zastavím se u nadzvukového letounu F-35. Opozice nákup kritizuje. Například Jana Maláčová připomíná, že při nákupu Gripenů probíhala veřejná debata na plénu Sněmovny. Proč ta u rozhodnutí o nákupu F-35 neproběhla?
Záměr pořízení F-35 vzešel z odborné analýzy a požadavku AČR. Jsem si jistá, že právě odborný pohled je v tomto rozhodování klíčový, navíc na trhu neexistuje další varianta letounu 5. generace. Sněmovna by tak nevybírala mezi více varianty a navíc jsem přesvědčená, že bychom se v tomto směru měli řídit doporučením odborníků. U Gripenů se navíc řešila otázka pronájmu. Samotná akvizice vojenského materiálu, jako je systém F-35, probíhá výhradně formou uzavření smlouvy vlády ČR s vládou Spojených států amerických.
Druhá výtka směřuje k tomu, že je nakupujeme bez soutěže za velmi draho. Andrej Babiš se nechal slyšet, že by raději nakoupil francouzský letoun Rafale, který s sebou neponese takové výdaje na infrastrukturu. Zvažovali jste to a proč nakupujeme drahé F-35?
Jak jsem již uvedla, na trhu neexistuje další varianta letounu 5. generace. Zároveň F-35 budou nosnou platformou v rámci Aliance. Státy, které využívají F-16, současně přecházejí na F-35. Bez letounů 5. generace nebude naše letectvo schopno adekvátně plnit úkoly vyplývající z aliančních plánů obrany a odstrašení. Rozhodnutí jednat s USA o pořízení F-35 vychází z analýzy, kterou vypracovala armáda a která říká, že jen stroje 5. generace mohou obstát na bojišti budoucnosti po roce 2040. Pokud tedy chceme taktické letectvo, jehož stroje nebude nutné za pár let obnovovat a které bude schopné plnit stanovené úkoly, tak je nutné koupit F-35.
Materiál je zásadní věc, ale bez vojáků to nebude fungovat. Máme velký podstav. Chybí nám minimálně 6 tisíc vojáků, ale pan generál Řehka mluvil o potřebě až 13 tisíc nových vojáků. Jak je chcete do armády přilákat? Víme, že se připravuje náborový příspěvek až milion korun, co dál?
Když jsem v prosinci 2021 nastoupila a v únoru 2022 začala válka na Ukrajině, tak jsem hned po debatě se státním tajemníkem sehnala peníze na to, abychom mohli pokračovat v náborech tak, jak bylo v plánu. Musela jsem zvrátit rozhodnutí mého předchůdce Lubomíra Metnara, který nábory snížil. To je krok, který než se zprocesuje, trvá třeba rok. Zároveň jsem chtěla vědět, z jakého důvodu vojáci odchází.
Nedělám z vojáků straštyple
V Senátu jste prohlásila, že důvodem k odchodu bývá také válka na Ukrajině. Dostala jste to trochu omláceno o hlavu a vytýkal vám to i generál Řehka. Máte na to nějaké důkazy?
Ano mám a tím je průzkum odchodovosti, který jsem nechala udělat v roce 2022. Bylo v něm, že 42 procent vojáků opouští armádu kvůli nákladům na dojíždění, platy poddůstojníků jako problematické a důvod pro odchod označilo 19 procent a špatná bezpečností situace byla nejdůležitějším důvodem pro odchod u pěti procent dotázaných. Tento sběr dat se dělal v září 2022 a tedy sedm měsíců od začátku války na Ukrajině. A už po té době si pět procent vojáků říkalo, že se bezpečnostní situace horší a je to důvod k tomu, že bych se zamýšlel nad prodloužením kontraktu, třeba v souvislosti se svou rodinnou situací. Není to o tom, že bych dělala z vojáků strašpytle, ale každý člověk přemýšlí v širších kontextech a říká si, jestli mu stojí za to jít do něčeho, když má rodinu atd.
Rozumím tomu, ale není nebezpečné, když ministryně obrany řekne, že možná pět procent vojáků má strach?
Důrazně se ohrazuji proti tomu, že bych řekla, že má někdo strach. Řekla jsem, že na základě průzkumu je pro pět procent vojáků bezpečnostní situace ve světě nejdůležitějším důvodem pro odchod. Na to máme data, to si nevymýšlí Černochová. Pokud bychom se na to ptali dnes, tak mohou být čísla klidně stejná anebo vyšší. S lidmi mluvím a oni vám samozřejmě neřeknou, že nechtějí do války, protože jsou to vojáci a byli připraveni na to, že do ní mohou jít, ale když se s nimi poté bavíte neformálně, tak mi třeba řeknou, že už byli ve třech misích a na čtvrtou už jet nechtějí. Je to pro ně odluka od rodiny.
Jak se tedy budete snažit vojáky udržet?
Uvědomme si, že třeba 80 procent vojáků dojíždí do místa svého bydliště, policisté třeba neodjíždí. I proto, když jsme tvořili změny v zákoně 221, tak jsme si dávali záležet na tom, aby tam byly věci, které jsou podstatné pro vojáky. Změny se nezaměřují pouze na nábory, ale především na udržení stávajících, a to je možná ještě těžší úkol než nábor. Důležitý je proto stabilizační příspěvek nebo příspěvek na bydlení. Vojáci si dnes, aby mohli bydlet v místě, kde pracují, platí ubytovny. V roce 2022-2023 jsem snížila ceny ubytoven na polovinu, protože po rozhovorech s vojáky jsme zjistila, že nemají na to, aby platili necelých 7000. Nyní platí 3 500 korun. Dále je důležitý příspěvek na službu v zahraničí a co je strašně důležité, tak to je úprava systému náhrad za náklady na dojíždění a zjednodušuje se poskytování náhrad za dovolenou.
Od července si vojáci polepší o tisícikoruny
Od kdy se tedy vojáci na navýšení peněz mohou těšit?
Od 1. července 2025 nepocítí na svých výplatách stokoruny, ale tisícikoruny. Zákon už je schválený a prakticky jsem klečela před hnutím ANO, aby to nevetovali.
Pan generál Řehka v rozhovoru pro Novinky uvedl, že když se v rámci valorizace vojákům přidávalo 1000 nebo 1500, tak to považovali za výsměch. Bude to víc?
Ve prospěch stabilizace se už v loňském roce schválila valorizace služebních platů a od ledna 2025 mají všichni od svobodníka po armádního generála + 1500 korun měsíčně. Většině vojáků z povolání se od 1. dubna navíc zvyšuje výkonnostní příplatek, který závisí na hodnosti. Věřte mi, že se od prvního dne, kdy jsem se stala ministryní obrany, snažím tyto věci řešit a skutečně nemohu za to, že pan Metnar pozastavil nábor a snížil náborové cíle, protože na to neměl peníze. Také připomeňme, že tvořili vládu s podporou komunistů.
Asi je třeba říct i to, že byl covid a obrana nebyla v té době pro hnutí ANO prioritou.
Kdyby tehdy byla priorita obrana, tak v roce 2024 nemáme 66 miliard na investice a nebyly by zakázky takhle drahé, protože v době války je bohužel vojenský materiál dražší než v době míru. Pokud by se nakupovalo v době konjunktury, tak ceny máte úplně někde jinde. Měli nakupovat v době konjunktury a nemělo by se nakupovat v době války a krize.
Výhrady často také směřují k tomu, že kupujeme něco teď a dostaneme to až za 10 let a je nám to vlastně k ničemu.
Tak proč to nenakoupili oni? Kdyby se za pana Stropnického pořizovaly některé věci, tak nemusely být čekací lhůty tak dlouhé. Teď je válka a všechny státy v regionu Evropy i NATO zbrojí. Pokud chceme vyhrát válku a pokud chceme, aby žádná nebyla, tak musíme Rusko uzbrojit. To je jediná ověřená metoda. Musíte vynakládat peníze na zbrojení, aby váš protivník pochopil, že jste připraveni ji vést, ale že nejlepší cesta k míru je, když dokážeme, že bychom ji dokázali vést a dokázali vyhrát. Proč studená válka zůstala studenou? Protože proti sobě zbrojily dvě mocnosti a žádná z nich ji nakonec nezažehla.
Nepřipravujeme se nákupy, které realizujeme, na bývalou válku? Nefinancujeme něco, co už třeba za 10 let nebude potřeba? Neměli bychom investovat více do dronů a moderních technologií?
Válka na Ukrajině nám ukazuje, že bez těžké pozemní techniky není možné válku vyhrát. I kromě protivzdušné obrany a moderních bezpilotních prostředků potřebujete i těžkou techniku. Od sametové revoluce se zároveň upozaďovala protivzdušná obrana, kdy investice do ní začalo dělat už hnutí ANO, ale my v tom nyní musíme pokračovat – myslím systémy SHORAD. Nemohu teď změnit jejich rozhodnutí a vše zrušit a nakoupit Patrioty. Musím v této věci být kontinuální.
Vyslání vojáků na Ukrajinu
Pan prezident Pavel dříve prohlásil, že bychom měli vojáky na Ukrajinu v rámci mírové mise poslat. Souhlasíte s tím?
Nemám v tuto chvíli dostatek informací, abych mohla říct ano nebo ne. Už přes měsíc jednají na různých úrovních premiéři, prezidenti, náčelníci generálních štábů a nás čekají jednání v Bruselu, kdy bychom se měli dozvědět více.
Historie ukáže, že Petr Fiala byl dobrý premiér, protože dokázal dovládnout do konce volebního období
V tuto chvíli svorně s náčelníkem generálního štábu a s panem premiérem říkáme, že jsme připraveni si poslechnout požadavky. Už dnes máme výcvik Ukrajinců na Libavé, i v jiných částech republiky a máme i tréninkové mise. Jsme připraveni si to vyslechnout a pokud bude mít armáda dostatek kapacit na to, abychom mohli výcvikovou misi rozšířit, tak jsme připraveni ji nabídnout. Teď se o tom jedná na všech úrovních a ve chvíli, kdy by bylo jasné, za jakých podmínek a do jaké země, kolik by to bylo, dala bych to jako návrh vládě i oběma komorám Parlamentu, protože by to muselo být na řádný mandát. Ale ano, jsem připravena o tom jednat a posouvat to dál.
Může se to stát už před parlamentními volbami?
Česká republika není lídrem koalice ochotných, tím jsou Francouzi, Britové, Němci a od nich se bude odvíjet časový úsek, kdy by to bylo možné. Nebude to určovat Česká republika a nezáleží to na nás ani na našich volbách.
S Bendou jsme možná staří a okoukaní
Byla jste zvolena lídryní Spolu v Praze a povedete kandidátku. Jak se na to připravujete?
Už mám za sebou vedení kandidátky v předminulých volbách a v těch minulých jsem byla dvojkou za Markétou Pekarovou Adamovou. Tím, že jsem v politice už nějaké roky, tak nemám úplně ohraničení, že teď začala volební kampaň a teď se budu chovat jinak. Třeba vůči obraně se chovám naprosto konsensuálně, ať jako ministryně nebo opoziční poslankyně, a stejně tak ode mě voliči nebo Pražané mohou čekat to, že žiju v hlavním městě celý život a 25 let jsem působila ve vedení Prahy 2, tak jejich problémy opravdu znám.
Máte na ně čas, když řešíte obranu?
Musím mít, stále mám z dvojkové radnice zpětnou vazbu, kde jsem neuvolněná a neplacená členka rady a dává mi to trochu vhled do běžného života lidí mimo valy. Vždy jsem si vážila toho, že mohu opustit své akvárium a nasávat informace od lidí.
Na kandidátce jste společně s Markem Bendou. Taková tradiční dvojka ODS. Nejste už trošku okoukaní? Přeci jen Marek Benda je tu už 35 let a jak jste vy sama řekla, nikdy nepracoval…
Řekla jsem to ale v úplně jiné souvislosti a to, když Andrej Babiš hodnotil mého náměstka slovy, že předtím někde pracoval. Uváděla jsem Marka Bendu jako příklad toho, že by mu nehrozil střet zájmů, protože tím, že nemá žádnou minulost z nějaké firmy – jako ji mají jiní kolegové nebo třeba Andrej Babiš . Takto to bylo myšleno a nebylo to nijak negativní ve vztahu k Markovi Bendovi. A k naší kandidatuře, asi jsme okoukaní a asi jsme staří.
Zdeněk Zajíček mě prosil, Jano, připomínej jim to ve vládě. A má pravdu. Na podnikatele trochu zapomněli
To jsem neřekla.
Na druhou stranu i dneska je doba taková, že přeci i lidé chtějí zkušené politiky, za kterými je vidět obrovský kus práce, a to by přeci měli hodnotit voliči. Nemělo by být klíčové, jestli se mi někdo líbí a je mladý nebo starý. Jde o to, jestli člověk něco udělal a jestli dobře hájil to, kvůli čemu jsem ho volil. Chci Pražanům skládat účty a chci, aby porovnali to, jestli jsem jako ministryně obrany, když jsem tu možnost od nich dostala, jestli jsem splnila to, co jsem slibovala. Myslím, že v našem volebním programu nenajdete jediný rozpor s tím, co jsme na obraně přes tři roky dělala. Opravdu jde o to volit toho, kdo vám splnil to, co slíbil.
Není přístup Marka Bendy třeba v souvislosti s debatou o dětském certifikátu nebo změnou jednacího řádu už tam moc konzervativní, že tím naštval i voliče ODS?
To, že ODS má konzervativní a liberální křídlo je známá věc už od doby jejího vzniku. Marek Benda je zástupcem čistě konzervativního křídla. Myslím si, že na kandidátce je celá řada lidí, kteří mají k některým otázkám jiný přístup – liberálnější než má Marek Benda. Myslím, že jsem tak mezi Markem Bendou a Janem Lipavským, který je trojkou na kandidátce. V otázce ochrany dětí ale jako člověk, který se dlouhé roky věnoval školství, konzervativní být nemůžu. Ochrana dětí se musí povýšit nad všechny zájmy, které v systému jsou.
Jaká je dnes ODS? Její původní DNA s důrazem na ekonomiku, malý stát a nulovou byrokracii jako by mizela. Má vůbec strana šanci přežít, pokud něco nezmění?
Jsem členkou strany od roku 1997 a vstupovala jsem do ní, když měla necelých osm procent právě po tzv. sarajevském atentátu a nikdo mě tak nemůže obvinit z toho, že jsem šla do ODS dělat kariéru. Zažívali jsme si lepší i horší období. Jak říkal pan předseda, mění se svět kolem nás a měníme se i my a mění se i politické strany, které se snaží změnám světového řádu přiblížit. Třeba nijak nezpochybňuji to, že by na programu stran měla být ekologická témata. Když na to ale koukám svýma očima, tak pro mě jsou okrajová. Pro mě je nejdůležitější, abychom jako společnost a jako civilizace byli schopní přežít.
Současné vedení kritizuje hejtman Martin Kuba, bývalý předseda strany Mirek Topolánek a další.
Tak proč pan Kuba nekandidoval proti panu předsedovi Fialovi a neřekl, pojďte za mnou, toto je směr, který mám. Ve stranách se přeci úplně běžně má dít to, že pokud někdo není spokojený, kudy se strana ubírá, tak má říct, tady mám korouhev, přesvědčím vás, se mnou bude líp.
Není Petr Fiala se svým týmem zahleděný jen jedním směrem a nezapomíná na některé voliče? Podle průzkumů se to totiž tak jeví.
Petr Fiala je předsedou vlády, ve které bylo až do loňského roku pět stran, které kandidovaly s různými prioritami a které mají různý voličský elektorát a měly různé priority. Petra Fialu považuji za člověka, který neuvěřitelným způsobem zvládl tuto situaci, kterou žádný jiný premiér před ním nezvládl. Vzpomeňme si, kolik se rozpadlo koalic, kolik vlád skončilo předčasně atd. Sice odešli Piráti, ale čtyřkoalice stále drží a na důležitá hlasování funguje. Lidé jsou schopni se stále bavit a to považuji za strašně důležité. Můžu také říkat, že jsme se od něčeho odtrhli a že už nemáme takový akcent na podnikání. Slýchám to třeba od lidí z Hospodářské komory.
Válkou strašit nebudu, protože si pamatuji rozhovory s mojí babičkou a mým dědou a jejich zážitky z druhé světové války
Petra Fialu ocení až historie
Zdeněk Zajíček (předseda hospodářské komory a člen ODS, pozn. red.) vám to říká?
Ano. Říkal mi, že bychom měli víc motivovat náš čistý podnikatelský elektorát. Prosil mě, „Jano, připomínej jim to ve vládě“. A má pravdu, že jsme na podnikatele trochu zapomněli. Upřímně řečeno bych to, co zvládá Petr Fiala, se svojí povahou nezvládla. Musel vynaložit hodně sebevýchovy na to, aby vláda držela pohromadě, protože mi věřte, že lidí s různými názory a potřebami pro své voliče je tam celá řada. Historie ukáže, že Petr Fiala byl dobrý premiér, protože dokázal dovládnout do konce volebního období se stranami, kde to ne vždy bylo jednoduché. To, že vždy navenek působíme jednotně, považuji za jeho obrovský úspěch.
Bude vaše kampaň založena na strachu? Zdá se, že je to totiž jedna z mála možností, které máte – aby hrozba války a strachu byla hmatatelná.
Myslím, že jsme to nebyli my, kteří tady odpálili kampaň, která měla v lidech budit atmosféru strachu, vzpomeňte si na prezidentskou kampaň, kdy tady Andrej Babiš strašil generálem a myslel tím Petra Pavla s tím, že nás zažene do války. Byl to Andrej Babiš a ANO, kteří otevřeli tuto Pandořinu skříňku, se kterou se opravdu nemá žertovat. Po covidu je ve společnosti strachu až až. Strašit někoho válkou považuji za něco, co by se opravdu dělat nemělo. Já válkou strašit nebudu, protože si pamatuji rozhovory s mojí babičkou a mým dědou a jejich zážitky z druhé světové války, kdy moje babička byla Polka a to, co vyprávěla, bylo ještě intenzivnější. Chci, aby naše generace i ty následující žily bez války, ale musíme se tomu právě umět postavit tak, aby válka nebyla, a o to se tři a půl roku snažím.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Trump vytvořil tlak na mír, jeho humpolácký způsob je ale kontraproduktivní, řekl generál Šedivý
