Trump hrozí Evropě cly. Pokuta pro Google podle něj dusí „brilantní“ americkou vynalézavost


Donald Trump vyhrožuje Evropě pokračováním celní války a zavedením dalších cel, která by podle něj narovnala tržní podmínky. Důvodem je rozhodnutí Evropské komise, jež v pátek uvalila na společnost Google pokutu ve výši 2,95 miliardy eur (téměř 74 miliard korun). Pokutu zkritizovali také zástupci samotné společnosti. Jak by případná odveta USA mohla vypadat?

Americký technologický gigant podle posouzení Komise údajně narušil trh s on-line reklamou tím, že upřednostňoval své vlastní služby na úkor konkurentů, inzerentů a online vydavatelů, uvedla výkonná moc EU v tiskové zprávě.

ČTĚTE TAKÉ: Masivní požár v Londýně: Hasiči bojují s plameny v devítipatrové budově někdejšího ústředí BBC

Vlastnictví různých částí ekosystému digitální reklamy – včetně softwaru, který inzerenti i vydavatelé používají k nákupu on-line reklamy – vytváří podle Komise nutné střety zájmů.

„V souladu s naší obvyklou praxí jsme pokutu společnosti Google zvýšili, protože se jedná již o třetí porušení pravidel ze strany společnosti Google,“ konstatuje Komise.

Dodává také, že podle ní pouhá pokuta k nápravě nestačí. „Proto jsme společnosti Google rovněž nařídili, aby ukončila své protiprávní praktiky a odstranila svůj vnitřní střet zájmů v odvětví reklamních technologií,“ dodává.

Společnost Google má na změnu svých obchodních praktik zhruba dva měsíce času.

Trump: „Nepřipustíme to“

Komise podle serveru Politico původně zamýšlela pokutu uložit v pondělí. Důvodem odkladu rozhodnutí se stal unijní komisař pro obchod Maroš Šefčovič, který rozhodnutí pozastavil kvůli pokračujícím hrozbám uvalení cel ze strany Trumpa.

Právě ta mohou být odpovědí na rozhodnutí Komise – a mohou tak znovu odstartovat pokračování celní války, kterou Evropě americký prezident vyhlásil.

Signálem, že se situace může vyvinout tímto směrem, je podle zahraničních médií další ostrá reakce Bílého domu, která po rozhodnutí následovala. „Jak jsem již řekl, moje administrativa tyto diskriminační praktiky NEPŘIPUSTÍ,“ napsal Trump v příspěvku na sociální síti Truth Social.

Trump svůj postoj zopakoval také v pátek při briefingu novinářů. „Stalo se to zdrojem příjmů (působení amerických firem na evropském trhu). A to platí i pro mnoho dalších společností. Většinou se jedná o technologické firmy, ale to nemůžeme dopustit,“ řekl Trump na konto uvalené pokuty. „Obrátil jsem se na právníky a zeptal se jich: ‚Co si o tom myslíte?‘ Odpověděli: ‚(Firmy) neudělaly nic špatného.‘ To se nemůže dělat, není to fér.“

„Nemůžeme dopustit, aby se něco takového dělo brilantní a bezprecedentní americké vynalézavosti,“ napsal Trump o pokutě EU.

Žádná konkrétní protiopatření

Donald Trump přísná pravidla, která pro digitální giganty jako Meta (Facebook) nebo Alphabet (Google) platí, kritizuje dlouhodobě a opakovaně.

V pátek proto zmínil, že pokuta pro Google je jen jedním z řady již starších případů. Mezi ty patří například Apple, kterému Brusel v roce 2016 nařídil zaplatit Irsku nedoplatky na daních v celkové výši 13 miliard eur plus úroky.

„Měli by dostat své peníze zpět!“ řekl a dodal, že pokud se tak nestane, zahájí řízení o odvetných clech, aby „zrušil nespravedlivé sankce“.

Trump v reakci na oznámení Komise také podle serveru Euractiv pohrozil „zahájením řízení podle článku 301“. Odkázal tak na americké obchodní zákony, které by mohly vést k uvalení cel a dalších omezení na EU. Podle webových stránek americké vlády jsou předmětem vyšetřování podle článku 301 pouze tři země, a to Čína, Nikaragua a Brazílie, upozorňuje server.

Na rozdíl od „běžných“ cel, která Trump na státy EU uvalil před několika týdny, by postup podle článku 301 fakticky znamenal zahájení šetření, zda cizí „neférové“ praktiky nezatěžují americký obchod. Jde tak spíše o možnou páku, jak přimět Komisi k dalšímu jednání.

Evropské firmy pokutu kvitují

Proti Evropské komisi se ohradila i samotná společnost Google. Ta podle deníku Die Welt namítla, že pokuta je neoprávněná a požadované změny „poškodí tisíce evropských podniků“, protože jim zkomplikují podnikání. „Poskytování služeb inzerentům a prodejcům není v žádném případě protisoutěžní a alternativ k našim službám je více než kdykoli předtím,“ uvedla společnost.

Spolkový svaz digitálních vydavatelů a novinářů (BDZV) naopak rozhodnutí přivítal. Jde podle něj o vítězství evropského digitálního hospodářství.

„Dnešním rozhodnutím dala Komise jasně najevo, že se nenechá odradit (Trumpovými) hrozbami. Je to důležitý signál nejen pro digitální suverenitu, ale i pro evropský princip právního státu. Komise se nenechala zlomit,“ uvedla asociace.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putin evidentně o mír nestojí, říká Pojar. Trump s razantním tahem čeká, ale karty na něj stále má