ZPRÁVY PLUS - 23.3. v 09:30
Společná evropská armáda bude doplňkem k silám Severoatlantické aliance. Její velikost je druhořadá. Dosud tu nebyla jednotná evropská bezpečnostní strategie, upozornila europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) ve vysílání CNN Prima NEWS. Vytvoření brigády rychlého nasazení ocenil i europoslanec Ondřej Kovařík (ANO), který připomněl, že americký exprezident Donald Trump tlačil Evropskou unii, aby se tolik nespoléhala na vojenskou sílu Spojených států.
Členské státy Unie se v pondělí v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii, která mimo jiné počítá právě s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až pět tisíc vojáků. V přípravě jsou pravidelná pozemní a námořní cvičení či posílení civilních a vojenských misí. Rovněž je v plánu užší spolupráce se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí.
Někteří experti na konto „malé evropské armády“ uvedli, že nejde o žádnou sílu, která by dokázala vzbudit velký respekt ze strany potenciálních agresorů. Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý zase podotkl, že v rámci evropského společenství je obtížné dojít k jednomyslné shodě, aby byla taková brigáda použita v terénu.
Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové není nápad k vytvoření společné evropské armády žádnou novinkou, debatovalo se o ní již delší dobu. Odmítla, že by unijní záměr pro zavedení vojenské brigády kolidoval se snahami NATO, naopak má obrannou alianci doplňovat.
„Nejedná se o dvojkolejnost. Jde jen o to, že pokud EU nebude vyrovnaným partnerem, bude bezpečnost vždy stát jen na jednotlivých silných členských státech NATO. Unie se pouze snaží jít směrem společné bezpečnostní a zahraniční politiky, doteď jsme žádnou neměli. Bylo to 27 bezpečnostních obranných politik,“ poukázala europoslankyně na strategickou roztříštěnost států EU.
Samotná velikost brigády podle ní v tuto chvíli nehraje takovou roli. „Vím, že 5 000 lidí není příliš, ale jde o to dát dohromady strukturu – jak to bude fungovat, kdo tomu bude velet, jak se to bude financovat. Nemůžeme najednou začít tím, že do brigády začleníme 100 tisíc lidí, to nedává smysl,“ pokračovala Gregorová ve vysílání CNN Prima NEWS. Naznačila tak, že pět tisíc vojáků nemusí být do budoucna konečné číslo.
Trump vyhrožoval Evropanům, že musí být silnější
Europoslanec Ondřej Kovařík (ANO) podotkl, že jde rovněž o vytvoření jednotky, která dokáže v případě velké krize rychle zareagovat, zvlášť v souvislosti s bouřlivou situací na východě Evropy.
„Pokud se podíváme na čísla, mohou se zdát zanedbatelná. Jde ale o posilování evropského pilíře v rámci Severoatlantické aliance. Asi si pamatujete na poměrně vyhrocené diskuze za bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, který Evropanům vyhrožoval, že musí posílit svou obranyschopnost a nemůže se spoléhat jen na intervenci Spojených států. Ta premisa platí bez ohledu na to, kdo ji vyslovuje,“ doplnil Kovařík.
