Eurostat: České domácnosti mají druhý nejvyšší blahobyt z postkomunistických zemí

Z hlediska úrovně spotřeby zboží a služeb v přepočtu na osobu podle parity kupní síly jsou české domácnosti na šestnáctém místě z celé Evropské unie. Češi si loni pořídili o patnáct procent méně zboží, než činil celounijní průměr. Ze zemí bývalého východního bloku je Česká republika na druhém místě za Litvou, jejíž úroveň individuální spotřeby přepočtená paritou kupní síly dosáhla devadesáti procent průměru EU. Ze starých členských zemí EU předehnala Česká republika Řecko a je srovnatelná s Portugalskem.

„Individuální spotřeba je měřítkem materiálního blahobytu domácností. Její úroveň přepočtená paritou kupní síly se napříč Evropskou unií výrazně liší, a to od 59 do 135 procent průměru sedmadvaceti členských států,“ uvedl Eurostat v doprovodné zprávě ke zveřejněným statistikám. Nejvyšší materiální blahobyt zaznamenalo v loňském roce Lucembursko, jehož domácnosti byly o 35 procent nad průměrem EU. Za ním se seřadili sousedé Česka, Německo (123 procent průměru EU) a Rakousko (118).

Češi nadprůměrně spoří

Výši spotřeby domácností je ale třeba chápat v určitém kontextu. Jestliže právě Litva v tomto ohledu loni překonala Českou republiku, nutně to neznamená, že by Litevci byli bohatší než Češi. Vedle výdělků totiž velkou roli hrají preference domácností. Některé národy jsou spořivější, jiné se naopak vyznačují tím, že si více „vyhazují z kopýtka“. „Rozdíl mezi Českou republikou a Litvou může být dán tím, že Češi ze svých disponibilních příjmů vydávají menší část na spotřebu a tím pádem více spoří než Litevci,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.

Míra hrubých úspor, tedy podíl z příjmů, který si lidé dávají stranou například na horší časy, je právě u Litevců dlouhodobě velice nízká. Za posledních deset let dosáhla v průměru jen asi 2,5 procenta. Naproti tomu Češi uspoří průměrně kolem jedenácti procent z toho, co vydělají. Rozdíl mezi oběma zeměmi je tedy více než čtyřnásobný.

„Z dlouhodobého hlediska je výhodnější, když má země rozumně vysokou míru úspor. Úspory totiž tvoří zdroje pro financování investic a investice představují zdroj dlouhodobého ekonomického růstu. Proto nižší úroveň spotřeby českých domácností v porovnání s těmi litevskými nelze chápat jako špatnou zprávu,“ dodal Štěpán Křeček. Česká republika je co do spořivosti srovnatelná s Německem, kde se míra úspor pohybuje prakticky na shodné úrovni, což z obou národů dělá jedny z nejspořivějších na světě. Jestliže tedy německá spotřeba dosahuje 123 procent průměru EU, dá se říci, že blahobyt západních sousedů je o necelých 45 procent vyšší.

Češi ztrácejí mzdově i na Poláky

Úroveň blahobytu výrazně ovlivňuje také výše výdělků. Na základě empirických pozorování obecně platí, že s rostoucími příjmy se rovněž zvyšuje podíl, který domácnosti odkládají stranou na budoucí spotřebu. I to může do jisté míry vysvětlovat, proč Česko v úrovni spotřeby na osobu předstihla právě Litva. „Když vyděláváte málo, je přirozené, že větší část příjmů padne na zajištění základních životních potřeb. I proto mohla litevská spotřeba vyskočit a předstihnout tu českou,“ vysvětlil hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Z hlediska mezd už pozice Čechů v rámci zemí bývalého socialistického tábora tak jednoznačně nevyznívá. Zohledníme-li rozdíly v cenových hladinách, průměrná česká mzda je z postkomunistického bloku čtvrtá nejvyšší. Více vydělávají Slovinci (asi o čtvrtinu), Poláci i Chorvaté (v obou případech jen nepatrně). Před litevskou průměrnou mzdou je ta česká o necelých pět procent. Ze starých členských zemí EU převyšují české mzdy jen ty portugalské, asi o 3,5 procenta.