PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Mojmír Hampl, Ilona Švihlíková - 2.8. v 11:00
Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla je chybné, že se evropské politické špičky rozhodly o faktickém opuštění výroby spalovacích motorů. Automobilový průmysl je prý jednou z posledních oblastí, kde měla Evropa obrovskou konkurenční výhodu proti zbytku světa, a to právě díky kvalitním spalovacím motorům. „Takové rozhodnutí je chyba pro Evropu i Českou republiku,“ řekl v nedělním vydání pořadu Partie Terezie Tománkové vysílaném na CNN Prima NEWS.
Za největší problém v otázce automobilového průmyslu Mojmír Hampl považuje skutečnost, že o jeho vývoji nerozhodli spotřebitelé, nýbrž politici. „Přece to není tak, že si lidé sami žádají více aut na elektřinu. To byla čistě politická rozhodnutí na evropské úrovni, která nepříznivě tlačila na nabídkovou stranu. Koronavirus pak omezil poptávkovou stranu a na jaře se to potkalo,“ připomněl Hampl meziroční propady prodejů nových vozů o desítky procent. „Automobilový sektor procházel otřesem ještě před koronavirem, ale proto, že jsme do něho instalovali politické rozbušky,“ dodal.
Podobný názor v Partii Terezie Tománkové prezentovala také ekonomka Ilona Švihlíková. „Nejsem si vůbec jistá, jestli ta změna je obecně příznivá a už vůbec si nejsem jistá, že je příznivá pro Českou republiku,“ řekla v narážce na to, že Česko patří k zemím s největší světovou produkcí osobních vozů v přepočtu na obyvatele. Automotive je podle Švihlíkové hlavní evropský průmyslový pilíř, zatímco v robotice za ostatními zaostáváme. „Nevím, zda je moudré podříznout si v tuto chvíli jednu z hlavních nohou, na které stojíme,“ dodala.
Lokalizace znamená zchudnutí
Švihlíková a Hampl diskutovali také o dalších sektorech, na něž koronavirová pandemie dopadne, ať už v pozitivním, nebo negativním slova smyslu. A shodli se, že největší proměnou zřejmě projde odvětví, které se souhrnně označuje jako HOREKA, tedy hotelnictví, restaurace, kavárny a catering. Zkrátka vše, co se týká cestovního ruchu. „Myslím, že se cestovní ruch a navazující odvětví promění navždy. Ale pozor, ty změny nemusí být nutně k horšímu,“ řekla Ilona Švihlíková.
Kdy vypnout Antivirus? Je to volba mezi morem a cholerou, říká ekonomka Švihlíková
Současná ekonomická krize nemá v historii obdoby. Učebnice ekonomie tudíž neznají recept, jak přesně s hospodářskými následky koronavirové pandemie bojovat. Jako jeden z účinných vládních programů se jeví Antivirus, jehož cílem je udržení pracovních míst. Klíčové ale bude, kdy a za jakých podmínek tento program ukončit. „Raději dříve než později,“ shodli se ekonomové Ilona Švihlíková a Mojmír Hampl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové vysílané na CNN Prima NEWS.
Mojmír Hampl upozornil, že jsou ale i sektory, které díky koronavirové pandemii zažívají boom. „Například farmacie. Z našich výzkumů ale také vyplývá, že zlaté časy čekají logistické nemovitosti typu skladovacích hal. Je totiž možné, že způsob zásobování známý jako just in time (právě včas, pozn. red.), kdy nepotřebujete téměř nic skladovat, bude komplikovanější,“ uvedl Hampl, který dnes vede segment poradenských služeb pro finanční sektor ve společnosti KPMG. Otazníky se také vznášejí nad trhem komerčních nemovitostí, protože je možné, že se sníží potřeba kanceláří. „Je totiž možné, že lidé budou nyní pracovat mnohem častěji z domova,“ dodal Mojmír Hampl.
Ekonomové se ale rozcházeli v názoru na to, jak se globální hospodářství s následky koronavirové krize vypořádá. Podle Ilony Švihlíkové je jednou z cest lokalizace ekonomiky, tedy systém, kdy výroba a spotřeba bude probíhat na jednom místě, a zboží tak nebude muset putovat tisíce kilometrů. Týkat se to prý bude i výroby potravin. „Lokalizace ale znamená, že všichni budeme trochu chudší. Globalizace znamenala růst bohatství, a to globálně,“ oponoval Mojmír Hampl.
Potravinová soběstačnost bezpečnost nezajistí
Podle něj je totiž zdrojem bohatství dělba práce, a to jak na národní, tak mezinárodní úrovni. Jakmile ji začneme omezovat, znamená to zchudnutí. „A nerozumím tomu, proč po zchudnutí tolik lidí volá,“ divil se Hampl. Ilona Švihlíková ale opáčila, že lokální ekonomika neznamená uzavřenou ekonomiku. „Je to jiný typ ekonomiky, je tam bezpečnostní prvek a je to věc strategická,“ řekla.
Potravinová soběstačnost vede k drahotě a potravinovým lístkům, varují ekonomové
Pětapadesát, nebo pětaosmdesát procent? Nejnovější návrh zní: dvě třetiny potravin na pultech obchodů by mohly mít tuzemský původ. Takovou představu o struktuře potravinové produkce v supermarketech má ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). Ekonomové z otevřené diskusní platformy KoroNERV však tvrdí, že snahy o potravinovou soběstačnost jsou drahým a nebezpečným nápadem.
Do té doby notující si hosté Partie Terezie Tománkové se zcela rozcházeli v otázce potravinové soběstačnosti. Podle Ilony Švihlíkové totiž nejsou čeští zemědělci schopni čelit tlaku nadnárodních obchodních řetězců, a proto je žádoucí, aby se podíl tuzemských potravin na pultech tuzemských obchodů zvyšoval.
„Potravinová soběstačnost je líbivé politické heslo, která má vytvořit dojem, že totálně lokalizovanou produkcí potravin máte větší bezpečnost v jejích dodávkách. Opak je pravdou. Jakmile budete mít na výběr pouze z místních potravin, stačí jeden výkyv v počasí a máte obrovský problém, zatímco když máte trh globální, můžete to nějak řešit,“ nesouhlasil Mojmír Hampl.
Pokud prý má stát nějak podporovat domácí producenty, nechť tak činí při vypisování veřejných zakázek, ale „ať nesahá do nákupních košíků a peněženek spotřebitelů a neomezuje svobodu jejich volby“. Hampl také připomněl, že čeští zemědělci nejsou bezbranní, o čemž svědčí „zemědělská dotační buržoazie, která čerpá spoustu peněz od střední třídy“. Podle něj se jedná o velké producenty potravin, pro které je legislativní návrh na povinné zvýšení podílu českých potravin v obchodech, a tedy omezení zahraniční konkurence, primárně určen.
