reklama

Kdy vypnout Antivirus? Je to volba mezi morem a cholerou, říká ekonomka Švihlíková

Současná ekonomická krize nemá v historii obdoby. Učebnice ekonomie tudíž neznají recept, jak přesně s hospodářskými následky koronavirové pandemie bojovat. Jako jeden z účinných vládních programů se jeví Antivirus, jehož cílem je udržení pracovních míst. Klíčové ale bude, kdy a za jakých podmínek tento program ukončit. „Raději dříve než později,“ shodli se ekonomové Ilona Švihlíková a Mojmír Hampl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové vysílané na CNN Prima NEWS.

reklama

Podle nejrůznějších průzkumů se až polovina lidí v České republice bojí o práci. „Bojí se oprávněně. Program Antivirus totiž část pracovních míst udržuje uměle, protože je vyplácena dotace i na lidi, kteří nepracují, zatímco německý kurzarbeit vyplácí dotace jen na zaměstnance, kteří kvůli krizi pracují třeba kratší dobu,“ řekl v nedělním vydání Partie Terezie Tománkové ekonom, člen iniciativy KoroNERV-20 a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.

Hampl současně varoval, že česká obdoba kurzarbeitu, kterou program Antivirus obsahuje, je tím pádem poměrně nákladná a jen za tři měsíce, které běží, nás stál asi čtrnáct miliard korun. „Pokud bychom takto chtěli ekonomice pomáhat celý rok, bavíme se o více než padesáti miliardách korun, a je tedy evidentní, že nemůže trvat nekonečně dlouho,“ dodal Hampl s tím, že už bychom měli vést debatu o tom, kdy a jakým způsobem Antivirus vypnout.

„Je to trochu jako vybrat si mezi morem a cholerou,“ řekla v Partii Terezie Tománkové Ilona Švihlíková, ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády. Podle ní totiž bude vláda stát před volbou, jak moc bude chtít nechat padnout mzdy, které jsou zásadní pro udržení kupní síly obyvatelstva, nebo nechat vyrůst nezaměstnanost. Vláda by měla Antivirus vypnout až v momentě, kdy bude dostatečně připravena infrastruktura sociálního systému, který si dokáže s nárůstem počtu lidí bez práce poradit. „Infrastrukturu, která zvládne nárůst nezaměstnanosti na osm, devět nebo deset procent, nemáme. Z podpory 7 900 korun se nedá žít, a tak si  můžeme zadělat na obrovský socioekonomický problém,“ dodala.

Úkolem státu je snížit nejistotu

Hampl i Švihlíková se nicméně shodli, že by bylo lepší Antivirus ukončit dříve, nežli později. Podle Švihlíkové by to dávalo smysl i z politického hlediska, protože pokud vláda program zachová až do konce roku, riskuje, že se nezaměstnanost prudce zvýší počátkem příštího roku. „Takže je otázka, co s tím potom vláda dokáže za těch několik málo měsíců do voleb udělat,“ poukázala na možné politické dopady probíhající ekonomické krize.

Mojmír Hampl pak vidí riziko příliš dlouhého trvání programu Antivirus v tom, že si zaměstnanci zvyknou, že dostávají peníze jen tak. „Z řady z nich děláme nepřímo placené státní zaměstnance. Ale státní zaměstnance, kteří předstírají, že chodí do práce. V tuto chvíli máme v ekonomice asi milion lidí, kteří pobírají nějaký typ státní podpory. To je asi čtvrtina ze všech zaměstnanců v Česku,“ podotkl někdejší viceguvernér ČNB.

Oba hosté shodně vyjádřili přesvědčení, že jakmile Antivirus skončí, nezaměstnanost poroste, což je ale nevyhnutelné. Druhou možností je, že se rychle obnoví ochota lidí nakupovat a ochota firem zvyšovat investice. Pro takovou variantu je ale nesmírně důležité, aby se výrazně snížila míra nejistoty v ekonomice a obnovila se víra v budoucnost. Švihlíková i Hampl zde vidí nezastupitelnou roli státu, který může očekávání domácností i firem ovlivnit.

Oba ekonomové se už rozcházeli v názoru, jakým způsobem stát může ekonomice pomoci. Zatímco Mojmír Hampl vidí jeho roli spíše ve vytváření stabilního prostředí, aby mohl fungovat soukromý sektor, Ilona Švihlíková je naopak přesvědčena, že stát musí vytvořit pevnou sociální síť, jejímž prostřednictvím lidem garantuje, že neskončí na ulici nebo v exekuci. „Stát by neměl dovolit, aby statisíce lidí upadly do chudoby. To je podle mě jeden ze zásadních momentů, ale obávám se, že náš sociální systém na tyto věci není dobře připraven,“ uzavřela Švihlíková.

Tagy:

Hlavní zprávy

Sebevražda policistky na misi kvůli šikaně? Nespáchala ji ve službě, uzavírá případ policie
Domácí

Sebevražda policistky na misi kvůli šikaně? Nespáchala ji ve službě, uzavírá případ policie

K sebevraždě české policistky Kristýny Litomerické, která skočila z 11. patra v poslední den mise ve Varšavě na Frontexu, nedošlo během služby. Tvrdí to česká policie s tím, že vše, co k případu mohla říct, už uvedla a dál není co řešit. Stejně hovoří i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a případ, ke kterému došlo před rokem, je tak podle něj vyřešen. A to i přesto, že podle rodiny byla hlavním důvodem ke skoku z okna šikana na pracovišti.

Sledujte předvolební debatu Speciál 360°: Jak se staví k migraci ODS a Piráti?

Hrozí Evropě další velká migrační vlna? Jak se na ni připravit? A nakolik je dění v Afghánistánu bezpečnostním rizikem pro západní svět? To vše bude tématem další předvolební superdebaty na CNN Prima NEWS. Tentokrát budou ve speciálu 360°: Hlas lidu diskutovat Jana Černochová (ODS), Jan Lipavský (Piráti), Robert Šlachta (Přísaha) a Libor Vondráček (Trikolora Svobodní Soukromníci). Debatu můžete sledovat 29. září od 20:15 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. Ani v tomto případě nebude chybět divácká anketa.

Krize ve Velké Británii. Na pumpách došly pohonné hmoty, Londýn zvažuje povolání armády

Až 90 procent čerpacích stanic ve velkých britských městech nemá palivo, napsala dnes agentura Reuters. Krizi v dodavatelských řetězcích, kterou způsobil nedostatek řidičů nákladních aut, umocnilo panické nakupování do zásoby. Za nedostatkem řidičů stojí více faktorů, včetně pandemie COVID-19 a odchodu Británie z Evropské unie. Důsledkem jsou výpadky v dodávkách různého zboží, včetně pohonných hmot nebo potravin pro supermarkety.

Bábek: Velká část důchodců je v nouzi. Stát by se o ně měl postarat, ne přidávat plošně

Velká část důchodců je dnes v nouzi a stát by se měl o ně umět postarat. Důchody bych ale plošně nepřidával. V pořadu Jak volí vaše peněženka na CNN Prima NEWS to řekl Radomil Bábek z uskupení Trikolóra-Svobodní-Soukromníci. Podle odborného garanta hnutí Přísaha Pavla Řežábka je aktuální systém schopný zajistit, aby lidé s nejnižšími příjmy měli důchod, který bude odpovídat minimálnímu životnímu standardu

reklama

Domácí zpravodajství

Pěstování ředkviček, tři toalety a Babišovy drahoty. Lídři perlili v superdebatě

Lídři osmi nejvýraznějších stran a hnutí se střetli ve speciální předvolební debatě Česko hledá premiéra. Diskuze na CNN Prima NEWS se neobešla bez slovních střetů, osočování z přešlapů a prapodivných analogií. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš mával s obálkou časopisu a vykřikoval, kde že je jeho oponent Ivan Bartoš od Pirátů. Předseda hnutí STAN na oplátku připomněl premiérovi „pěstování ředkviček“, lídr koalice Spolu Petr Fiala (ODS) zase korupční skandály z řad ANO. Výběr hlášek z nedělní superdebaty si můžete přečíst níže.

Lituju, že jsem ji nezachránila: Sestra policistky popsala šikanu, která vedla k sebevraždě

Případ sebevraždy jedenatřicetileté policistky Kristýny Litomerické, která skočila z 11. patra poslední den své mise ve Varšavě, stále budí řadu otázek. Podle její sestry Markéry Šubrtové neměla Kristýna sebevražedné sklony, byla energická, veselá a všem se snažila pomoct. Uvedla to v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS. V něm dále popisuje, co přesně si se sestrou před osudným okamžikem psala a proč podle ní policie selhala. Detailně líčí i šikanu ze strany kolegů na misi, která dospěla až do intimních detailů, jež měly pravděpodobně k sebevraždě vést.

reklama