PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ, Mojmír Hampl, Ilona Švihlíková - 2.8. v 11:00
Současná ekonomická krize nemá v historii obdoby. Učebnice ekonomie tudíž neznají recept, jak přesně s hospodářskými následky koronavirové pandemie bojovat. Jako jeden z účinných vládních programů se jeví Antivirus, jehož cílem je udržení pracovních míst. Klíčové ale bude, kdy a za jakých podmínek tento program ukončit. „Raději dříve než později,“ shodli se ekonomové Ilona Švihlíková a Mojmír Hampl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové vysílané na CNN Prima NEWS.
Podle nejrůznějších průzkumů se až polovina lidí v České republice bojí o práci. „Bojí se oprávněně. Program Antivirus totiž část pracovních míst udržuje uměle, protože je vyplácena dotace i na lidi, kteří nepracují, zatímco německý kurzarbeit vyplácí dotace jen na zaměstnance, kteří kvůli krizi pracují třeba kratší dobu,“ řekl v nedělním vydání Partie Terezie Tománkové ekonom, člen iniciativy KoroNERV-20 a bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.
Hampl současně varoval, že česká obdoba kurzarbeitu, kterou program Antivirus obsahuje, je tím pádem poměrně nákladná a jen za tři měsíce, které běží, nás stál asi čtrnáct miliard korun. „Pokud bychom takto chtěli ekonomice pomáhat celý rok, bavíme se o více než padesáti miliardách korun, a je tedy evidentní, že nemůže trvat nekonečně dlouho,“ dodal Hampl s tím, že už bychom měli vést debatu o tom, kdy a jakým způsobem Antivirus vypnout.
„Je to trochu jako vybrat si mezi morem a cholerou,“ řekla v Partii Terezie Tománkové Ilona Švihlíková, ekonomka a členka Národní ekonomické rady vlády. Podle ní totiž bude vláda stát před volbou, jak moc bude chtít nechat padnout mzdy, které jsou zásadní pro udržení kupní síly obyvatelstva, nebo nechat vyrůst nezaměstnanost. Vláda by měla Antivirus vypnout až v momentě, kdy bude dostatečně připravena infrastruktura sociálního systému, který si dokáže s nárůstem počtu lidí bez práce poradit. „Infrastrukturu, která zvládne nárůst nezaměstnanosti na osm, devět nebo deset procent, nemáme. Z podpory 7 900 korun se nedá žít, a tak si můžeme zadělat na obrovský socioekonomický problém,“ dodala.
Úkolem státu je snížit nejistotu
Hampl i Švihlíková se nicméně shodli, že by bylo lepší Antivirus ukončit dříve, nežli později. Podle Švihlíkové by to dávalo smysl i z politického hlediska, protože pokud vláda program zachová až do konce roku, riskuje, že se nezaměstnanost prudce zvýší počátkem příštího roku. „Takže je otázka, co s tím potom vláda dokáže za těch několik málo měsíců do voleb udělat,“ poukázala na možné politické dopady probíhající ekonomické krize.
Mojmír Hampl pak vidí riziko příliš dlouhého trvání programu Antivirus v tom, že si zaměstnanci zvyknou, že dostávají peníze jen tak. „Z řady z nich děláme nepřímo placené státní zaměstnance. Ale státní zaměstnance, kteří předstírají, že chodí do práce. V tuto chvíli máme v ekonomice asi milion lidí, kteří pobírají nějaký typ státní podpory. To je asi čtvrtina ze všech zaměstnanců v Česku,“ podotkl někdejší viceguvernér ČNB.
Oba hosté shodně vyjádřili přesvědčení, že jakmile Antivirus skončí, nezaměstnanost poroste, což je ale nevyhnutelné. Druhou možností je, že se rychle obnoví ochota lidí nakupovat a ochota firem zvyšovat investice. Pro takovou variantu je ale nesmírně důležité, aby se výrazně snížila míra nejistoty v ekonomice a obnovila se víra v budoucnost. Švihlíková i Hampl zde vidí nezastupitelnou roli státu, který může očekávání domácností i firem ovlivnit.
Oba ekonomové se už rozcházeli v názoru, jakým způsobem stát může ekonomice pomoci. Zatímco Mojmír Hampl vidí jeho roli spíše ve vytváření stabilního prostředí, aby mohl fungovat soukromý sektor, Ilona Švihlíková je naopak přesvědčena, že stát musí vytvořit pevnou sociální síť, jejímž prostřednictvím lidem garantuje, že neskončí na ulici nebo v exekuci. „Stát by neměl dovolit, aby statisíce lidí upadly do chudoby. To je podle mě jeden ze zásadních momentů, ale obávám se, že náš sociální systém na tyto věci není dobře připraven,“ uzavřela Švihlíková.
