Evropa začíná být skeptická vůči tomu, že americký prezident Donald Trump skutečně vyřeší válku na Ukrajině, jak sliboval. Web Politico píše o „únavě z Trumpa“. Ruský prezident americký návrh příměří odmítl a zdá se, že válku ukončit nechce. Co Vladimir Putin skutečně chce, popisuje ve své analýze americká stanice CNN.
Evropa trpí těžkým případem něčeho, co by se dalo nazvat „únavou z Trumpa“, píše web Politico. Je to teprve pět týdnů, co americký prezident Donald Trump ohromil Západ tím, že zavolal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, aby zahájil proces, který, jak slíbil, přinese „konec této strašné války“.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Z Ruska jsme ustupovali v chaosu, přiznává ukrajinský voják. Rozkaz přišel pozdě, tvrdí
Lídři EU prohlásili, že se nesmí jednat „o Ukrajině bez Ukrajiny“. Téměř denně ale docházelo k dalším nepříjemným překvapením. Donald Trump například označil ukrajinského prezidenta za „diktátora“ a oznámil cla na dovoz hliníku a oceli. Nakonec USA a Ukrajina urovnaly své pošramocené vztahy natolik, že mohly jednat v Saúdské Arábii a dohodnout se na plánu třicetidenního příměří, které by zastavilo veškeré boje.
Rusko ale muselo souhlasit s tím, že učiní totéž. Když Trump znovu hovořil s Putinem, aby toto příměří prosadil, ruský vůdce to fakticky odmítl a místo toho stanovil řadu nesplnitelných podmínek. Poté okamžitě znovu začalo bombardování ukrajinských měst. Z Bílého domu se neozval ani náznak kritiky.
Druhý den Trump hovořil se Zelenským. „Jsme na dobré cestě,“ tvrdil. Ve čtvrtek Zelenskyj informoval vedoucí představitele EU, že rozhovory s Trumpem byly dobré. Později rozzlobeně odmítl Putinovy požadavky, aby se Ukrajina stala neutrální a snížila své vojenské kapacity. „Jak všichni víme, byl to trochu zmatek,“ řekl k tomu švédský premiér Ulf Kristersson.
V soukromých rozhovorech diplomaté a úředníci uváděli, že v Bruselu tento týden zavládl nový a chmurný pocit „realismu“. Evropané nyní uznávají, že se nikdy nebudou účastnit mírových rozhovorů, které má Trump v plánu. Navíc se zdá, že nebudou schopni nahradit vojenskou pomoc, kterou Amerika poskytla Kyjevu.
Britský premiér Keir Starmer, který se setkal s vojenskými plánovači, si příměřím také není příliš jistý. „Doufáme, že k dohodě dojde,“ řekl. „Ale co vím jistě, pokud k dohodě dojde, je nyní čas na plánování. Ne až poté, co bude dohody dosaženo,“ dodal.
Co Putin skutečně chce?
Ruský prezident sice opakovaně prohlašuje, že stojí o mír, ale když mu byla tato možnost nabídnuta, odmítl. Nabízí se tak otázka, co Vladimir Putin skutečně chce? Pro pochopení odpovědi na tuto otázku je klíčové si uvědomit, že obě strany spolu jednají jen kvůli změně v administrativě USA a politickému obratu Donalda Trumpa. Nikoliv kvůli zásadní změně ruského myšlení.
Putin se netají tím, že by podle něj Ukrajina neměla existovat jako nezávislý stát, a opakovaně prohlásil, že chce, aby se NATO zmenšilo do formátu z dob studené války. Ze všeho nejvíc si však přeje nový globální řád – a chce, aby v něm hlavní roli hrálo Rusko, rozebírá CNN.
Důvod lze hledat v historii. Putin a několik jeho nejdůvěrnějších spojenců totiž vzešlo ze zbytků KGB, zpravodajské agentury sovětské éry. Nikdy nezapomněli na ponížení, které přinesl pád Sovětského svazu, a nejsou spokojeni s tím, jak se svět od té doby vyvíjí.
Podle Kristine Berzinaové, výkonné ředitelky německého Maršálkova fondu Spojených států, je příkladem i to, že Rusku nestačilo členství v G7, která se po jeho vstupu přejmenovala na G8. „Putin to všechno rád zahodil ve prospěch svých občanů kvůli vyšším geopolitickým cílům,“ řekla Berzinaová s tím, že pro Rusko nikdy nebylo dost dobré být „osmým v G7“. „Tak to v rámci ruského chápání vlastní výjimečnosti nefunguje. Je to největší země na světě, nejbohatší na (přírodní) zdroje, tak jak může být jen jedním z hráčů?“ dodala.
Pro Putina je to osobní, míní novinář
Na to, že bojovnost Ruska vůči USA sahá daleko do minulosti, upozornil i Andrej Soldatov, ruský investigativní novinář a bezpečnostní expert, který žije v londýnském exilu. „Je to pro ně velmi osobní, protože tehdy byli všichni mladí důstojníci KGB a ztratili společenské postavení, místo v ruské společnosti i zemi, jak ji nyní popisují. A bylo to nesmírně ponižující,“ upozornil Soldatov. „Oni skutečně věří, že Západu jde o úplné zničení a podmanění Ruska už po staletí. Není to jen propaganda, oni tomu opravdu, ale opravdu věří,“ podotkl.
Putin však svůj plán pro Ukrajinu zarámoval také do svého vlastního – nepřesného – výkladu dějin, který sahá daleko za pád Sovětského svazu. Ruský prezident často tvrdil, že Ukrajina není skutečnou zemí, protože Ukrajina a Ukrajinci jsou součástí většího „historického Ruska“. Podle odborníků je to ovšem nesmysl.
„To, o čem mluví, je skutečnost, že Rusko, Ukrajina a Bělorusko mají společného politického předka, který se jmenuje Rus. Ale to není do značné míry totéž jako jakákoli moderní země. Byl to raně až pozdně středověký politický útvar a říkat, že Ukrajina nemá právo na existenci kvůli tomuto společnému předkovi – žádná země nevypadá stejně jako v 10. století,“ poznamenala Monica Whiteová, docentka rusistiky a slavistiky na Nottinghamské univerzitě.
Podle ní je Putinovou touhou vrátit Rusko na globální scénu s razancí – tím, že vytvoří klín mezi Evropou a USA a spojí se s dalšími protivníky Západu. „Rusko chce být u všech důležitých stolů – takže cokoli přijde příště, možná to nemusí znamenat územní zisky v Evropě, ale myslím, že musí být v hlavní roli v silnějším bloku. Bloku, který je definován jeho ochotou narušovat a destabilizovat,“ upřesnila Whiteová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dohoda je výhodnější pro Rusko, shodli se experti. Trumpa s Ukrajinou staví do slabší pozice
