Podmínky ruského prezidenta Vladimira Putina pro příměří na Ukrajině jsou podle analytiků nejen nevyvážené, ale i nereálné, píše web The Kyiv Independent. Rovnají se požadavku, aby se Ukrajina odzbrojila a vzdala, míní experti.
Putin ve čtvrtek 13. března prohlásil, že Rusko je připraveno souhlasit s třicetidenním příměřím na Ukrajině. Následně ale vyjmenoval řadu požadavků, které je podle něj nutné v této souvislosti splnit. Patří mezi ně mimo jiné zákaz mobilizace a výcviku ukrajinských vojsk a také zastavení západní vojenské pomoci Kyjevu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vypínání F-35 na dálku? „Kravina a mýtus“. Expert vysvětlil, jak může USA doopravdy zatopit
„Zdá se, že Putin předstírá, že v zásadě souhlasí s příměřím, aby nebyl kritizován za obstrukce, ale jako předběžnou podmínku požaduje ústupky,“ uvedl emeritní profesor válečných a mírových studií na Kolumbijské univerzitě Richard Betts pro web The Kyiv Independent. „Putin nepovažuje jednání o mírové dohodě za vyjednávání, ale za proces sjednávání podmínek kapitulace Ukrajiny,“ dodal.
„Putin si sice nemůže dovolit říci Trumpovi úplné ‚ne‘, ale přidá řadu podmínek,“ tvrdí vedoucí pracovník Hudsonova institutu Peter Rough. „Možná se nepodaří získat Kyjev v tomto kole války, ale může se mu podařit získat Donbas a Kyjev bude chtít později. Jeho reakce na návrh příměří je pouze prvním z řady protinávrhů k dosažení tohoto cíle. Podstatné je, že svůj cíl podmanit si Ukrajinu nezměnil,“ řekl Rough.
Putin hraje o čas, míní William Wohlforth, profesor se zaměřením na mezinárodní vztahy na Dartmouth College. „Putinovy komentáře v reakci na myšlenku příměří naznačují snahu udržet dynamiku zlepšování vztahů s Trumpovou administrativou a zároveň neříci nic, co by ohrozilo jeho širší politický cíl ve vztahu k Ukrajině,“ popsal Wohlforth.
Zastavení mobilizace je sebevražda
Putin také uvedl, že souhlasí s návrhy na zastavení bojů, ale musí to vést k dlouhodobému míru a vyřešit „základní příčiny“ krize. Takový požadavek je podle Bettiny Renzové, profesorky mezinárodní bezpečnosti na Nottinghamské univerzitě a autorky knihy Russia's Military Revival, obzvláště znepokojivý.
„Když si vzpomeneme na únor 2022, ‚základní příčiny‘ a ospravedlnění invaze, které Kreml vyjmenoval, zahrnovaly mimo jiné popření legitimity demokraticky zvolené ukrajinské vlády. Pokud je řešení těchto ‚základních příčin‘ ve prospěch Ruska v očích Kremlu podmínkou pro dohodu o třicetidenním příměří, je to zjevně nerozumné a nereálné,“ řekla Renzová.
V tuto chvíli to podle ní vypadá, že Kreml bude ochoten přistoupit na příměří pouze za podmínek, které budou pro Rusko ideální.
Putin také žádá, aby Ukrajina zastavila mobilizaci a výcvik a nepřijímala západní vojenskou pomoc. To ale podle expertů nedává žádný smysl a Kyjev ho nepřijme. „Ukrajina samozřejmě nebude omezovat své vlastní vojenské síly. To by byla sebevražda,“ řekl Rough. Dodal, že Ukrajina také nepřestane žádat a přijímat zbraně od Západu. „To by byla také sebevražda. Je nesmysl o to žádat, to musí pochopit i Putin,“ dodal.
Ukrajina může předložit vlastní požadavky
Putin chce slabou Ukrajinu, která není schopna se bránit, míní profesor mezinárodní bezpečnosti na Birminghamské univerzitě Stefan Wolff. „Čím dříve toho dosáhne, tím pravděpodobnější je, že si bude moci vynutit své vlastní podmínky. Součástí jeho původních válečných cílů byla demilitarizace Ukrajiny, s čímž souvisí zbavení Ukrajiny vojenské podpory Západu,“ popsal.
Podle Renzové je zjevné, že ukrajinské vedení má z dohody o příměří s Ruskem podobné obavy. „Ve srovnání s Kremlem však ochotně vyjádřilo připravenost přijmout příměří i přes tato rizika,“ podotkla.
Ukrajina by ovšem mohla předložit protipožadavky. Navrhl to ukrajinský poslanec z opoziční strany Evropská solidarita Volodymyr Ariev. Kyjev by například podle něj mohl říci, že Rusko by mělo zastavit přepravu dalšího vojenského vybavení na Ukrajinu a nábor vojáků pro své válečné úsilí.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump vůči Rusku nemá tak ostré lokty, tvrdí Baar. Nastínil, čím by mohl zatlačit na Putina
