Americký prezident Donald Trump zjišťuje, že předvolební chvástání o rychlém ukončení válek není možné jednoduše naplnit, píše CNN. Úterní debata s ruským prezidentem Vladimirem Putinem omírovém plánu pro Ukrajinu přinesla jen minimální posun, na Blízkém východě, na jehož uklidnění si Trump připisoval zásluhy, zase Izrael rozpoutal nový útok na Hamás v Gaze a podle média zabil stovky civilistů. Role globálního mírotvorce, kterou si představoval, když se vrátil do Bílého domu, se mu komplikuje, analyzuje americký web.
Stále více se objevují náznaky, že cíle Donalda Trumpa ukončit boje spravedlivě a udržet mír půjde jen velmi těžko. Jeho rozhovor s Vladimirem Putinem posílil obavy ukrajinské vlády a evropských spojenců, že Trump považuje válku za vedlejší téma při svém širším úsilí o sblížení s Moskvou.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Obalamutil Putin Trumpa? Rusové zdržují příměří na Ukrajině, s Američany radši řešili hokej
Trump se na konflikt dívá z ruské perspektivy. To vysvětluje, proč kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, dokud se nepřipojil k jeho plánu na třicetidenní příměří, a pro Putina měl jen slova chvály, když tento plán odmítl.
Souhlas Washingtonu s tím, že se izraelský premiér Benjamin Netanjahu vrací k bombardování Gazy, pak zastavuje snahu o propuštění rukojmích a mírovou dohodu, která měla ukončit válku a přispět k míru mezi Izraelem a arabskými státy. Nová americká ofenziva proti íránským povstalcům v Jemenu naznačuje, že Trump se soustředí na zvýšení tlaku na Írán, aby jednal o svém jaderném programu, nebo oslabil jeho spojence před možným útokem na íránská jaderná zařízení.
Největší zahraničněpolitickou otázkou v Trumpově druhém funkčním období zatím je, kdy a zda vůbec bude ochoten vyvinout tlak na Putina nebo Netanjahua. Na tom může záviset i jeho ambice získat Nobelovu cenu míru, píše CNN ve své analýze.
Trumpova ambice o roli globálního mírotvorce
Bílý dům byl ohledně Trumpova telefonátu s Putinem optimistický. Rusové souhlasili se zastavením útoků na ukrajinské energetické a infrastrukturní cíle a Ukrajina se k tomu připojila. Bílý dům však použil slovo „příměří“, které 30denní pauzu přeceňuje, uvádí CNN. Rusku totiž nic nebrání v tom, aby pokračovalo v ostřelování dalších cílů na Ukrajině.
Trumpova administrativa přesto trvá na tom, že se jedná pouze o první krok a že nyní budou probíhat rozhovory o dosažení trvalého míru a také námořního příměří v Černém moři. Trumpův optimismus však nemusí být úplně nepodložený. Na začátku mírového procesu je totiž důležité mluvit o postupných krocích, aby se vytvořil pocit správného směru pro obě strany.
Pokud se Trumpovi podaří nastolit mír, bude to obrovský úspěch, který zachrání tisíce životů. V sázce je ale jeho osobní důvěryhodnost – a ta se opírá o ruského vůdce, který soustavně porušuje dohody a příměří.
Putin úplné příměří odmítl a místo toho předložil soubor podmínek, na které Ukrajina nemůže přistoupit a které budou podněcovat evropské obavy, že mír podle podmínek Kremlu by zasel semínka pro budoucí válku.
„Jaké překvapení – Putin odmítá bezpodmínečné příměří. Chce dál bombardovat a zabíjet nevinné Ukrajince. Chce Ukrajinu odzbrojit. Chce Ukrajinu neutralizovat. Chce z Ukrajiny udělat vazalský stát Ruska. On nevyjednává. Jen se nám vysmívá,“ uvedl bývalý britský premiér Boris Johnson v příspěvku na sociální síti X.
Dohoda mezi USA a Ruskem: Menší ústupek, než se zdá
Putinova dohoda o zastavení útoků na energetickou infrastrukturu odráží jeho snahu vyhnout se znepřátelení si Trumpa a vypadá jako ústupek. Ve skutečnosti ale může jít o menší krok, než se zdá. „Jde o podmínky Kremlu, to nejsou americké podmínky. Je to Putin, kdo režíruje dohodu,“ řekla bývalá vysoká úřednice amerických zpravodajských služeb Beth Sannerová.
Kreml i Bílý dům také naznačily hlubší cíle, které stojí za jejich angažmá na Ukrajině. Diskutovali o šíření jaderných zbraní a zmínili i vizi nových vztahů zahrnujících hospodářské dohody, z nichž by mohli mít prospěch.
Sbližování obou vlád bylo pozoruhodnou připomínkou toho, jak Trump odmítá americké spojence a objímá zapřisáhlého nepřítele Spojených států. Ve zprávě Bílého domu úředníci poznamenali, že lídři „sdílejí názor, že Írán by nikdy neměl být v pozici, kdy by mohl zničit Izrael“. To byl jeden z potenciálně významných náznaků, neboť jedním z cílů sbližování USA s Ruskem by mohlo být odtržení Ruska od jeho stále těsnějších vazeb s Teheránem, který je součástí utužující se neformální sítě, do níž patří i další nepřátelé USA: Severní Korea a Čína.
Netanjahu jako Putin? I izraelský premiér má politické cíle
Ztroskotání příměří v Gaze ukazuje, jaké problémy měla administrativa při přechodu od prvních mírových kroků k trvalým dohodám. Tento trend může být špatným signálem pro mírový proces na Ukrajině.
Mnozí američtí pozorovatelé se dlouho domnívali, že Netanjahu nikdy nechtěl porušit nedávno uplynulou první fázi dohody o příměří, která měla ukončit válku, jež vypukla po masakru izraelských civilistů Hamásem 7. října 2023. Podle údajů CNN bylo úterý nejsmrtelnějším dnem v Gaze za posledních 15 měsíců. Izraelské síly zasáhly několik cílů – palestinské úřady hovořily o více než 400 mrtvých.
Netanjahu uvedl, že zahájil nové útoky, protože Hamás odmítl propustit zbývající rukojmí nebo přijmout návrh USA na prodloužení příměří v Gaze, a to navzdory pozastavení vojenské činnosti Izraele. Hamás však trval na tom, že americký návrh neodmítl a že si přeje prodloužení příměří.
Útok odložil Netanjahuův proces
Netanjahu, který byl souzen za korupci, sklidil za své rozhodnutí znovu rozpoutat válku okamžité politické zisky. Krajně pravicový izraelský politik Itamar Ben-Gvir prohlásil, že se spolu se svou stranou Otzma Yehudit neboli Židovská síla vrátí do vlády. To posílilo politickou pozici premiéra před obtížnými jednáními o rozpočtu. Návrat k válečným akcím také znamenal, že Netanjahuův proces byl dočasně odložen. Mnozí kritici se domnívají, že válku v Gaze úmyslně prodloužil. V případě usvědčení by mu totiž hrozil trest odnětí svobody.
Podobně jako Putin, pro kterého se válka na Ukrajině stala existenční záležitostí, i Netanjahu možná potřebuje, aby konflikt pokračoval a upevnil si svou moc. Trump má však pro umlčení zbraní své vlastní politické pobídky. Dříve či později tak může americký prezident čelit těžkým politickým rozhodnutím, která dosud odkládal.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Dohoda je výhodnější pro Rusko, shodli se experti. Trumpa s Ukrajinou staví do slabší pozice
