Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová přiznala, že v Radě guvernérů diskutovali o kursu eura. Zdroj: Profimedia.cz
Základní úrokové sazby Evropské centrální banky pro řízení měnové politiky eurozóny nedoznají zatím žádných změn. Hlavní sazba pro financování operací na volném trhu zůstává i nadále na nule, sazba pro přijímání vkladu bank půl procenta v záporném teritoriu. Vyplývá to ze čtvrtečního zasedání Rady guvernérů, orgánu ECB, který rozhoduje o nastavění měnově-politických nástrojů v eurozóně.
Rada guvernérů rovněž rozhodla, že Evropská centrální banka bude pokračovat v nákupech aktiv, pomocí nichž se snaží zvýšit inflaci na cílovou hodnotu dvě procenta ročně. Zjednodušeně řečeno: ECB nakupuje na sekundárním trhu státní dluhopisy, za které do bankovního systému pouští dodatečnou likviditu. Tu mohou následně komerční banky použít pro financování úvěrů pro firemní investice nebo půjček běžným spotřebitelům.
Celkový objem těchto nákupů v rámci nouzového pandemického programu je i nadále stanoven na 1,35 bilionu eur (necelých 36 bilionů korun). „Tyto nákupy budeme provádět přinejmenším do června 2021,“ uvedla prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová na tiskové konferenci po zasedání Rady guvernérů.
Oživení probíhá lépe
„Vedle toho bude ECB pokračovat v nákupu aktiv v rámci běžného programu v objemu 20 miliard eur měsíčně. Do konce letošního roku celkový objem takto odkoupených aktiv dosáhne 120 miliard eur,“ dodala. Rada guvernérů rovněž potvrdila, že si vyhrazuje právo nastavení měnově-politických nástrojů přizpůsobit aktuální ekonomické situaci zejména s ohledem na vývoj inflace.
Ceny v Česku stále rychle rostou. Nejvíc zdražuje alkohol a tabák
Tuzemská cenová hladina zaznamenala v srpnu meziroční přírůstek o 3,3 procenta. To je jen o 0,1 procentního bodu méně než v červenci. Inflace tak zůstává nad horní hranicí tolerančního pásma České národní banky. V porovnání s předchozím rokem nejvíce zdražil alkohol a tabák, dolů naopak zamířily ceny ovoce a zeleniny. Analytici očekávají, že růst cen by měl v příštích měsících zpomalovat.
Podle Lagardeové aktuální data ukazují, že oživení ekonomiky eurozóny probíhá lépe než se původně dohadovalo. „Aktivita ve zpracovatelském průmyslu se zlepšuje, ovšem snižujícím se tempem. Síla dalšího oživení je ale zahalena velkou nejistotou a bude záviset na vývoji epidemické situace a efektivnosti protiepidemických opatření,“ řekla dále prezidentka Evropské centrální banky.
Christine Lagardeová se také dotkla hlavního ukazatele, který je ve středu zájmu všech významných centrálních bank, a sice inflace. „Míra inflace zůstává nízká, a to kvůli nízkým cenám energie a poměrně slabé poptávce způsobené růstem nezaměstnanosti. Monetární stimul je proto nezbytný pro udržení cenové stability,“ vysvětlila. Podle ní tak úrokové sazby zůstanou na nezměněné nebo nižší úrovni, dokud „neuvidíme jasné signály zvýšené dynamiky inflace“.
O euru jsme diskutovali
Klíčovou otázkou, na kterou analytici čekali, byl kurz eura, které v posledních týdnech rapidně posilovalo vůči americkému dolaru. Christine Lagardeová přiznala, že o úrovni kurzu eura se vedla živá debata. „Evropská centrální banka ale necíluje měnový kurs, nýbrž cenovou hladinu. Posilující euro samozřejmě tlačí inflaci dolů,“ odpověděla šéfka ECB na jeden z dotazů položených přes internet.
Čtvrteční výsledek zasedání Rady guvernérů ECB je v souladu s očekáváním trhu. Tuzemští analytici se již předtím shodli, že ECB prozatím svou měnovou politiku neuvolní. Takový krok nicméně očekávají na jednom z pozdějších zasedání. „V říjnu či v prosinci by Evropská centrální banka mohla oznámit, že rozšíří stávající pandemický program nákupu aktiv o dalších 500 miliard eur na celkových 1,85 bilionu. Důvodem bude inflace výrazně pod cílem ECB, potažmo i silné euro, a snaha podpořit domácí ekonomický růst,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Jana Steckerová, analytička komerční banky.
