Evropská centrální banka bude ve čtvrtek rozhodovat o nastavení své politiky. Výsledek ovlivní i kurz české koruny. Zdroj: ČTK
Když se z Evropy stalo globální ohnisko pandemie koronaviru, nedala na sebe reakce investorů dlouho čekat. Jednotná evropská měna euro začala rychle oslabovat a přiblížila se paritě vůči americkému dolaru. V březnu tak bylo možné jedno euro pořídit jen za jeden dolar a sedm centů, kleslo tak na nejslabší hodnotu od roku 2017.
Jenže za posledních šest měsíců se mnohé změnilo. Ohnisko pandemie se přesunulo do Spojených států, americká ekonomika začala prudce klesat, z pracovního trhu přicházela nejhorší data od velké hospodářské krize ze 30. let minulého století, zatímco evropskému hospodářství se koronavirové i následné ekonomické krizi zatím daří čelit mnohem lépe. Vrtkavá přízeň investorů se otočila a svůj směr změnily rovněž kapitálové toky. Najednou se jako atraktivnější ukazovala aktiva denominovaná v eurech.
V polovině minulého týdne se kurz evropské měny dostal vůči dolaru na 2,5leté maximum, když za jedno euro bylo třeba zaplatit 1,2 dolaru. Jinak řečeno, za pouhých pět měsíců euro zpevnilo o více než dvanáct procent. To se přestalo líbit Evropské centrální bance, z jejíž útrob zazněla varovná slova. „Na kursu eurodolaru záleží,“ řekl hlavní ekonom ECB Philip Lane na jedné z posledních videokonferencí a naznačil, že Evropská centrální banka je připravena nenechat euro posilovat na jakoukoli úroveň. Příliš silné euro je totiž hrozbou pro oživení ekonomiky nejen eurozóny, ale i celé Evropské unie, včetně České republiky.
Už ve čtvrtek 10. září má Evropská centrální banka naplánováno zasedání Rady guvernérů, hlavního rozhodovacího orgánu ECB. Na programu je jednání o měnověpolitických otázkách. Je poměrně pravděpodobné, že se mezi členy Rady povede debata o tom, zda a jak ještě více uvolnit monetární otěže, aby investoři neměli důvod nadále skupovat euro a hnát jeho kurs na rekordní úrovně. A to vše ve světle čerstvých údajů o meziročním růstu cenové hladiny v eurozóně. Podle Eurostatu se totiž země platící eurem dostaly v červenci do deflace ve výši 0,2 procenta.
ECB už nemá prostor
Podle ekonomů, které redakce CNN Prima NEWS oslovila, ale Evropská centrální banka nebude mít boj se silným eurem lehký. „Trhy bude těžké překvapit. V době, kdy Evropská centrální banka ve velkém nakupuje státní dluhopisy a úrokové sazby má v záporu, bude muset přijít s něčím ostřejším,“ myslí si Dominik Stroukal, hlavní ekonom finanční skupiny Roklen. A ECB již nemá příliš prostor, kam by se svou politikou ještě mohla jít. „Bude to kompenzovat rétorikou. Nebo může dojít ke změně samotného cíle měnové politiky, jako to naposledy udělal americký Fed,“ doplnil Stroukal a připomněl nedávné prohlášení guvernéra americké centrální banky Jeromea Powella o tom, že pro Fed je nyní prioritou zaměstnanost a nikoli inflace.
Na slovní intervence sází také Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. „Dají se očekávat. Rovněž je možné, že budou oznámeny přípravy na další rozvolňování měnové politiky v eurozóně. Zesílení měnové expanze by trhy zřejmě trochu překvapilo a mohlo by vést k výraznějšímu oslabení eura,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Podle něho by ale takový scénář připadal v úvahu spíše až na pozdějších zasedáních Rady guvernérů.
S tímto vývojem počítá také analytička Komerční banky Jana Steckerová. „Očekáváme, že Evropská centrální banka na svém říjnovém či prosincovém zasedání oznámí, že rozšíří stávající pandemický program nákupu aktiv o dalších 500 miliard eur na celkových 1,85 bilionu. Důvodem bude inflace výrazně pod cílem ECB, potažmo i silné euro, a snaha podpořit domácí ekonomický růst,“ napsala ve zprávě pro CNN Prima NEWS.
Ostře sledovaná koruna
Pokud ale Evropská centrální banka skutečně podnikne účinné kroky, které povedou k oslabení eura vůči dolaru, bude to znamenat posílení české koruny právě k euru. Snaha ECB podpořit hospodářství eurozóny přes směnný poměr eura se nakonec negativně projeví na měnách zemí, které euro nepoužívají. Silnější koruna by totiž zdražila české zboží na trzích v eurozóně, a naopak zlevnila tamní produkci pro české kupující. To je v kombinaci s propadem zahraniční poptávky, kterému české hospodářství čelí, nepříliš výživná medicína. Otázkou tedy je, co by v případě sílící tuzemské měny podnikla Česká národní banka.
„Kdyby se ECB rozhodla cíleně oslabovat euro, mohlo by to snižovat českou inflaci. Pokud by to v prognóze České národní banky ohrozilo její střednědobý cíl, což by se stát mohlo, pak by naši centrální bankéři měli motivaci například ke snižování úrokových sazeb pod nulu,“ myslí si Dominik Stroukal. Podle něho by ale zpočátku spíše nijak nereagovali a čekali by, jak se situace vyvine dál.
Naopak Jana Steckerová je přesvědčena, že v případě cíleného oslabování eura by stejný směr záhy následovala i česká koruna. „Tento pohyb jsme mohli vidět na všech regionálních měnách právě v souvislosti s vyjádřením Philipa Lanea, které vedlo k oslabení eura vůči dolaru,“ uvedla. „Kurs koruny se postupně může vracet k úrovním před propuknutím pandemie koronaviru,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček. Podle hlavního ekonoma BH Securities by se čeští exportéři měli připravit na to, že koruna bude k euru posilovat. „V případě, že by tento proces probíhal příliš rychle, je možné, že proti němu zasáhne Česká národní banka,“ uzavřel.
