Evropská komise zahájila řízení proti Maďarsku a Polsku kvůli omezování práv sexuálních menšin. Zdroj: pixabay.com
Evropská komise ve čtvrtek zahájila řízení s Maďarskem a Polskem kvůli obavám z porušování práv sexuálních menšin (LGBT) v obou zemích. Zatímco v maďarském případě je důvodem zejména nový zákon mimo jiné zakazující ve školách informovat o menšinové sexuální orientaci, u Polska jsou podle komise problémem zóny bez LGBT ideologie, které vyhlásily desítky polských měst.
Oběma státům, s nimiž unijní exekutiva dlouhodobě vede několik oddělených řízení souvisejících s právním státem a evropskými hodnotami, odeslala komise dopisy a dala jim dva měsíce na reakci. „Rovnost a respekt k lidským právům jsou základní hodnoty EU. Komise použije veškeré nástroje, aby tyto hodnoty hájila,“ komentoval zahájení procedury mluvčí komise Johannes Bahrke.
Blaško z SPD se zastal Orbána. Taky homosexuálům necpu svou orientaci, řekl
Europoslanec Hynek Blaško (SPD) se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS zastal maďarského premiéra Viktora Orbána, který prosazuje zákaz šíření materiálů zobrazujících homosexualitu či změnu pohlaví mezi osobami mladšími 18 let. S Blaškem nesouhlasil druhý host pořadu, europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). „Nejsem příznivcem gejzíru aktivistických oslav. Nový zákon ale směšuje boj proti pedofilům, které srovnává s homosexuály. Míchá tak jablka s hruškami,“ řekl Pospíšil.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová tvrdý postup vůči Maďarsku avizovala již v červnu. Tehdy maďarský parlament ovládaný konzervativní stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána schválil normu zakazující jakoukoli prezentaci homosexuality a děl s ní spojených na školách pro děti do 18 let.
Zákon, který odsoudila většina lídrů unijních zemí, von der Leyenová označila za ostudný. Orbán, který má s Bruselem spory i kvůli omezování plurality médií či kvůli útokům na nevládní organizace, jej však odmítl změnit s tím, že norma chrání děti před sexuálním zneužíváním.
Řízení může skončit před soudem EU
Polské „zóny bez LGBT ideologie“ kritizuje Evropská komise již od loňska a několika městům, které je vyhlásily, zastavila finanční podporu z unijních fondů.
Pokud Budapešť a Varšava námitkám unijní exekutivy nevyhoví, může řízení dospět až před soud EU. Ten má možnost zrušení sporných pravidel nařídit pod hrozbou vysoké pokuty. Polská justice přitom v současnosti řeší nadřazenost unijního práva nad polskými zákony, což může podle některých názorů ohrozit další setrvání země v sedmadvacítce.
