Foto: Profimedia.cz
Spořivost domácností eurozóny je nejvyšší v historii. Překonala i úroveň z krizového roku 2009.
Míra hrubých úspor domácností v eurozóně se v prvním letošním čtvrtletí vyšplhala na historicky nejvyšší úroveň. Průměrná domácnost žijící v některé ze zemí platících eurem ze svých disponibilních příjmů ušetřila bezmála 17 procent. Dosavadní rekord z roku 2009 byl překonán o tři procentní body.
Ještě v posledním kvartále minulého roku činila sezonně očištěná míra hrubých úspor domácností jen 12,7 procenta, což byla vůbec nejnižší hodnota v roce 2019. Mezičtvrtletní zvýšení na 16,9 procenta je tak jasným signálem, jak silně se obyvatelé eurozóny lekli ekonomických dopadů koronavirové krize. Takto mohutná reakce se nedostavila ani při minulé hospodářské krizi v roce 2009. Tehdy domácnosti ušetřily průměrně 14 procent svých disponibilních důchodů s tím, že vůbec nejvýše se míra úspor nacházela ve třetím čtvrtletí toho roku (14,2 procenta).
„Na druhé straně si ale musíme uvědomit, že už v průběhu března začala platit restriktivní opatření, která zavřela mnoho obchodů, a lidé tak neměli kde utrácet. Očekávám, že podobný průběh nastal i ve druhém čtvrtletí, kde se ale již začal projevovat efekt negativních očekávání do budoucna. Lidé se v krizích bojí o práci a začnou výrazněji šetřit,“ řekl CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.
Zvýšení spořivosti se týká všech zemí eurozóny. Největší nárůst zaznamenalo Dánsko, kde se míra hrubých úspor domácností zvýšila z necelých devíti na 13,5 procenta. Spořivost Dánů tak během pouhých tří měsíců vzrostla o více než polovinu. Podobně prudce šlápli na brzdu Italové, kteří začali šetřit ze svých příjmů 14,6 procenta, zatímco ještě v posledním kvartále loňského roku dávali stranou přibližně jedno euro z deseti.
Dočasný propad nákupů?
Adekvátně tomu se v prvním čtvrtletí propadly spotřební výdaje domácností, a to o čtyři procenta oproti předchozímu kvartálu. Obyvatelé eurozóny také významně osekali útraty za zboží dlouhodobé spotřeby, které se mezikvartálně propadly o více než tři procenta. „Pro českou ekonomiku to není dobrá zpráva. Jestliže domácnosti v eurozóně začaly výrazněji šetřit, a tedy méně nakupovat, znamená to pokles poptávky také po českém zboží. Česko je na zahraniční poptávce bytostně závislé a do eurozóny směřuje až 75 procent našeho vývozu,“ řekla CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
K tématu
Podobný vývoj se dá očekávat také v případě českých domácností. Údaje o výši jejich úspor za první letošní kvartál sice zatím nejsou známy, ze spotřebních výdajů ale už lze leccos odvodit. Ty se za první kvartál meziročně snížily jen asi o půl procenta, ovšem Češi výrazně omezili nákupy zboží se střednědobou trvanlivostí. Zde je propad téměř o sedm procent. „To může značit, že domácnosti začaly už pod vlivem nástupu koronavirové pandemie odkládat nákupy například domácích spotřebičů, ale i nových automobilů, což zase potvrzují jiné statistiky,“ dodala Hedija.
Prodeje nových vozů se v Česku za první pololetí propadly o 26 procent, jak uvedl Svaz dovozců automobilů, přičemž v samotném červnu byl meziroční propad jen pětiprocentní. „Takový vývoj dává naději, že propad nákupů českých domácností byl jen dočasný,“ uzavřela Veronika Hedija. Definitivně to ale potvrdí až data za další měsíce a kvartály.
Pět zemí eurozóny s nejvyšší mírou úspor domácností v prvním čtvrtletí roku 2020 (v % z disponibilních příjmů)
| Země | Míra hrubých úspor |
|---|---|
| Nizozemsko | 20,5 |
| Německo | 20,2 |
| Francie | 19,1 |
| Rakousko | 15,8 |
| Itálie | 14,6 |
| Eurozóna | 16,9 |
| Česká republika (4. kvartál r. 2019) | 13,2 |
Zdroj: Eurostat
Nejčtenější
Česko není na další vlnu připravené, kritizoval Fiala a slovensky parodoval Babiše
29. července 2020
Nejdražší dům v Česku je na prodej za půl miliardy. Ruská majitelka je v exekuci
29. července 2020
