Evropský průmysl rostl v červnu už druhý měsíc v řadě. Na předkrizovou úroveň mu ale chybí ještě asi 12 procent. Zdroj: pixabay.com
Průmyslová výroba v eurozóně i Evropské unii v červnu shodně vzrostla o 9,1 procenta oproti předchozímu měsíci. Jde tak už o druhý měsíc v řadě, kdy evropský průmysl po dubnovém volném pádu roste. Na dosažení předkrizové úrovně mu však ještě asi 12 procent chybí, jak vyplývá ze středečních dat evropského statistického úřadu Eurostat.
Meziměsíční růst zůstal mírně za očekáváním trhu. Analytici podle agentury Bloomberg očekávali posílení o rovných 10 procent. Meziroční červnový pokles činil 12,3 procenta pro eurozónu a 11,6 procenta pro celou Evropskou unii. I v tomto ohledu jsou výsledky nepatrně horší v porovnání s tržním konsensem. Pozitivní zprávou ale je, že průmyslové oživení zatím kopíruje tvar písmene „V“, což by mohlo předznamenat relativně rychlý návrat na objemy průmyslové produkce, jež jsme byli zvyklí pozorovat ještě před nástupem koronavirové krize. Čistě z hlediska čísel se evropský průmysl obrazně řečeno nachází zhruba v polovině roku 2014.
Největší meziměsíční přírůstek zaznamenali výrobci na Slovensku, a to ve výši 21,7 procenta. U našich východních sousedů tak průmysl ještě o tři desetiny procentního bodu zrychlil svůj měsíční růst. Nejpomaleji se průmyslová výroba zvyšovala v Nizozemsku, a to o 0,1 procenta. Na druhé straně Belgie a Finsko jsou jediné země Evropské unie, kde průmysl v červnu oproti květnu mírně oslabil. Za Kypr a Rakousko pak Eurostat data dosud nemá k dispozici. Česko vykázalo růst ve výši 13,4 procenta, což je o půl procentního bodu méně než v květnu.
Z pohledu meziročního srovnání je situace nejhorší v Německu a Španělsku, kde průmysl shodně za loňskou úrovní zaostává o 14,1 procenta. Nejmenší propad zaznamenalo Lotyšsko (o 0,3 procenta). Jediná země Evropské unie, jejíž průmyslová výroba se meziročně zvýšila, bylo Irsko – o 4,5 procenta. Český průmysl byl v červnu o necelých 12 procent níže než před rokem.
Největší meziměsíční přírůstek nastal u trvanlivého spotřebního zboží (o 20,2 procenta), kapitálových statků (14,2 procenta) a zboží střednědobé spotřeby (6,7 procenta). Za pozornost stojí také vývoj spotřeby energie, která je rovněž jedním z indikátorů vývoje nejen v průmyslu, ale i ve zbytku národního hospodářství. Ta v červnu oproti květnu přidala 2,6 procenta v rámci eurozóny a 1,7 procenta v rámci EU. Meziročně je však spotřeba energie o 7,6, respektive 9,1 procenta nižší. Z ostatních druhů zboží se oproti loňskému červnu nejvíce propadla výroba kapitálových statků (zhruba o 16 procent) a zboží střednědobé spotřeby (13,1 procenta v eurozóně a 11,9 procenta v rámci EU).
