Evropští lídři varují před útokem Ruska. Skutečná hrozba, nebo jen válečné strašení?
Evropští lídři, včetně šéfa Severoatlantické aliance (NATO) Marka Rutteho, opakovaně varují před hrozbou útoku Ruska na evropské země. Podle nich se Moskva připravuje na dlouhodobý konflikt a testuje odhodlání Západu. Kritici ale míní, že tato varování mohou mít i politické motivy a že reálné riziko útoku zůstává sporné, píše web RFE/RL.
Šéf Severoatlantické aliance (NATO) Mark Rutte varoval v polovině prosince během svého projevu v Berlíně před útokem Ruska. „Temné síly útlaku jsou opět na pochodu. My jsme dalším cílem Ruska,“ řekl krátce poté, co svou řeč zahájil. Jeho projev byl jen posledním z řady bezprecedentních varování před přímým konfliktem s Ruskem, která v roce 2025 vyslovili vysocí evropští úředníci a zpravodajské služby, píše web RFE/RL.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na přelomu roku hrozí masivní ruský úder na Ukrajinu, míní expert. Situace je napjatá.
V únoru dánská zpravodajská služba uvedla, že „Rusko je v konfliktu se Západem a připravuje se na válku proti NATO“; v červnu nejvyšší německý generál Carsten Breuer prohlásil, že k útoku může dojít do čtyř let; v listopadu se k jeho slovům připojil jeho polský protějšek – dva dny poté, co německý ministr obrany Boris Pistorius řekl, že „někteří vojenští historici se dokonce domnívají, že jsme již prožili naše poslední mírové léto“.
Čtěte také
Rutte před Ruskem varoval již několikrát. V lednu vyzval členy NATO, aby zvýšili výdaje na obranu nebo se začali učit rusky, zatímco v červnu uvedl, že útok by mohl být koordinován s čínským útokem na Tchaj-wan. Jeho projev z 11. prosince byl ale dosud nejhlasitějším varovným signálem, když hovořil o „rozsahu války, kterou prožili naši prarodiče nebo praprarodiče“, s „masovou mobilizací a miliony vysídlených osob“.
Co se skrývá za varováními?
Tato vyjádření se často objevovala v médiích a vyvolávala otázky, zejména vzhledem k tomu, že Spojené státy projevují stále menší zájem o udržení úrovně bezpečnostní podpory, kterou Evropě poskytovaly v minulosti. „To je něco, o čem jsem přemýšlel, zejména proto, že neexistují žádné důkazy o tom, že by Rusko mohlo nebo chtělo zaútočit na NATO. Myslím si, že řada politiků a vojenských představitelů využívá strašáka ruské hrozby z prozaičtějších důvodů: Rutte, aby povzbudil země NATO k plnění svých výdajových závazků. Poláci, aby získali větší přítomnost NATO na svém území,“ řekl John Foreman, bývalý britský vojenský diplomat v Moskvě a Kyjevě.
Šéfka amerických zpravodajců poukazuje na to, že po téměř čtyřech letech války se Rusku nepodařilo podrobit si Ukrajinu – i když se letos posunulo vpřed za cenu obrovských ztrát na životech a vybavení. „Váleční štváči z Deep State a jejich propagandistická média se opět pokoušejí podkopat snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o nastolení míru na Ukrajině – a vlastně v celé Evropě – tím, že falešně tvrdí, že ‚americká zpravodajská komunita‘ souhlasí s názorem EU/NATO, že cílem Ruska je invaze/dobytí Evropy (aby tak získali podporu pro svou proválečnou politiku). Pravdou je, že ‚americké zpravodajské služby‘ odhadují, že Rusko nemá ani schopnost dobýt a okupovat Ukrajinu, natož ‚napadnout a okupovat‘ Evropu,“ uvedla na síti X ředitelka americké Národní zpravodajské služby Tulsi Gabbardová.
Teemu Tammikko z Finského institutu mezinárodních vztahů rovněž uvedl, že Rusko se „v tuto chvíli nezdá být ochotné a schopné zaútočit na NATO“. Pro RFE/RL však řekl, že moc ruského prezidenta Vladimira Putina „závisí na vnější hrozbě“, což znamená, že „v dlouhodobém horizontu je pravděpodobná nějaká přímá vojenská provokace, zejména pokud válka na Ukrajině zamrzne“.
Čtěte také
Někteří tvrdí, že k tomu již dochází – například v případě ruských bezpilotních letounů a vniknutí do vzdušného prostoru NATO. Varování vydaná v tomto roce však naznačují mnohem temnější scénáře.
Útok na Estonsko?
Dokument vydaný 18. prosince Evropskou radou pro zahraniční vztahy (ECFR) se zaměřuje na obavy z přímého útoku na Estonsko, který by otestoval ochotu Spojených států a dalších spojenců NATO bojovat. „V Evropě se tato obava přidává k hlubšímu strachu, že americká vláda, rozptýlená domácí politikou a pokoušená úspornými opatřeními, brzy omezí své působení nebo bude svou roli v obraně Evropy podmiňovat určitými podmínkami,“ uvádí se v článku.
Zpráva popisuje Estonsko jako „malé, rovinaté a exponované“ a uvádí, že podle válečné hry z roku 2016 by ruské síly mohly obsadit hlavní město do 60 hodin od invaze. Zároveň však podotýká, že Rusko by po skončení války na Ukrajině potřebovalo 5 až 10 let „na přestavbu a přezbrojení pro takový útok“ – což je mnohem delší časový rámec, než jaký předpokládají Rutte, Pistorius a další.
Je také pozoruhodné, že američtí představitelé evropská varování neopakují. Nedávno zveřejněná Strategie národní bezpečnosti tvrdí, že „evropští spojenci mají oproti Rusku významnou výhodu v oblasti tvrdé síly téměř ve všech ohledech, s výjimkou jaderných zbraní“. Uznává však také potřebu diplomatického zapojení USA „ke zmírnění rizika konfliktu mezi Ruskem a evropskými státy“.
„Váleční štváči“
Kremelští představitelé označili evropské lídry za „válečné štváče“ a popřeli jakékoli úmysly zaútočit. Podobné výroky pronesli o Ukrajině i v předvečer své rozsáhlé invaze v únoru 2022, což však automaticky neznamená, že existují plány na další agresi. „Rusko nesleduje vojenské cíle, které jsou naší zemi připisovány,“ řekl 22. prosince náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov. „Jak již řekl ruský prezident, jsme dokonce připraveni to právně zaručit jako součást urovnání války na Ukrajině,“ dodal.
Čtěte také
Je však nepravděpodobné, že by takový závazek byl mnoha lidmi na Západě brán vážně. Rusko také podepsalo a poté porušilo sliby respektovat hranice Ukrajiny v Budapešťském memorandu z roku 1994.
Nakonec to vše může záviset na jednom člověku. „Jak víme, Rusko není demokracií. Takové rozhodnutí by v podstatě bylo pouze výsledkem rozhodnutí Vladimira Putina, že chce zaútočit na evropskou zemi, která je členem NATO, nebo na jinou evropskou zemi, takže to prostě nemáme jak zjistit,“ řekla Elizabeth Brawová z think-tanku RUSI zabývajícího se obranou a bezpečností. „Proto vojenští velitelé po celé Evropě říkají, že musíme být připraveni na to, že se zítra něco stane. Může se to stát za pět let, za deset let nebo nikdy, ale nemůžete se na to spoléhat,“ podotkla.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Záběry ukrajinské likvidace ruské kavalerie. Okupant před smrtí spadl z koně, zvíře přežilo.
vaclav.cerny@iprima.cz
