Exkluzivní průzkum: Voliči stran a migranti. Kdo je odmítá a kdo je vstřícnější?

Většina Čechů uprchlíky odmítá, ukázal exkluzivní průzkum agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Nechtějí je především voliči Volného bloku, Přísahy, SPD, KSČM, ale i vládního hnutí ANO. Odmítají také, aby cizinci pracovali na neobsazených místech v zemi. V okolí bydliště se ale Češi cítí bezpečně, hůře na tom je pocit mezinárodního bezpečí.

Češi přistěhovalce spíše odmítají, ukázal exkluzivní průzkum STEMu pro CNN Prima NEWS, kde odpovídalo 1014 dospělých. 52 procent respondentů bylo pro plošné odmítání uprchlíků bez ohledu na podmínky, za kterých přicházejí.

Patří mezi ně voliči Volného bloku (78 procent), Přísahy (71 procent), SPD (70 procent), KSČM (69 procent), ale i hnutí ANO (63 procent). Naopak nejnižší podíl těch, kteří s plošným odmítáním uprchlíků souhlasí, lze najít u KDU-ČSL (18 procent), Pirátů (25 procent) nebo Starostů (27 procent).

Lidé mohou změnit názor

U části veřejnosti by se však odmítavý postoj pravděpodobně snížil, pokud by šlo o kvalifikované pracovníky (73 procent), o přistěhovalce z kulturně blízkých zemí (61 procent) nebo by prošli přísnou prověrkou (58 procent).

Mezi voliči politických stran lze pozorovat mírnou shodu na dvou podmínkách, které zmírňují odpor proti uprchlíkům – jde o kvalifikaci nebo odbornost a kulturní blízkost. S příchodem lidí ze zemí mimo Evropskou unii by za těchto podmínek souhlasilo alespoň 50 procent a více voličů politických stran.

Bojí se Češi o práci?

Více než polovina Čechů a Češek podle průzkumu také nepodporuje přijímání zahraničních pracovníků na neobsazená pracovní místa v Česku (52 procent). 31 procent veřejnosti s ním souhlasí a 17 procent se nedokáže rozhodnout.

Proti jsou častěji lidé s nižším vzděláním (56 procent) a lidé mezi 30 až 44 lety (59 procent). Naopak lidé starší 60 let oponují pracovní migraci méně často (proti je jen 42 procent). To může ukazovat, že nesouhlas je spojen s obavami o práci.

Z hlediska stranických preferencí jsou nejmenšími odpůrci pracovní migrace voliči STAN (23 procent) a Pirátů (32 procent). Naopak nejsilnějšími odpůrci jsou voliči strany Trikolóra–Svobodní–Soukromníci (TSS) a SPD, u nichž nesouhlasí přes 70 procent.

Češi překvapivě však příliš nepodporují ani opatření, která by mohla snížit počet přistěhovalců přicházejících do Evropy. S tím, že by Evropská unie navýšila zdroje na uprchlictví, by souhlasila necelá polovina (46 procent) dospělých obyvatel. Opatření, která vyžadují financování z českého státního rozpočtu, mají však mnohem nižší podporu.

Devět z deseti Čechů se cítí doma bezpečně

Průzkum také ukázal, že pouze sedm procent Čechů považuje své bydliště a jeho okolí za nebezpečné. Pocit osobního bezpečí v místě bydliště dobře koresponduje s dlouhodobě vysokým umístěním ČR v žebříčku zemí podle bezpečí.

Česká republika se totiž dlouhodobě umisťuje mezi 10 nejbezpečnějšími a nejmírumilovnějšími zeměmi, aktuálně je na devátém místě.

Mezinárodní bezpečí je na tom hůře

Výrazně nižší je však pocit bezpečí v mezinárodním prostředí. O bezpečnosti Střední Evropy je přesvědčena jen necelá třetina společnosti (31 procent). 49 procent Čechů vnímá určité napětí, ale nepovažuje jej za bezprostřední hrozbu, a jedna pětina (20 procent) společnosti se obává vojenského konfliktu v relativně brzké době.

Na hodnocení mezinárodní bezpečnostní situace ve Střední Evropě měly s ohledem na období sběru dat ale jednoznačně vliv události kolem odchodu sil NATO z Afghánistánu a tamní bezpečnostní a politický vývoj. Názory lidí tak mohly být pod dojmem těchto událostí vyhraněnější než obvykle.

Pokud je bezpečně, uprchlíci mohou přijít

Když STEM porovnal odpovědi na otázky ohledně bezpečnosti a přistěhovalectví, ukázalo se, že ti, kteří považují mezinárodní situaci za bezpečnou, jsou zároveň i o něco otevřenější k okolnímu světu. Častěji tak souhlasí třeba s příchodem lidí ze zahraničí.

Nicméně i v této skupině „světu otevřených“ je relativně málo příznivců myšlenky, aby Česko podporovalo ostatní země při zvládání náporu uprchlíků (32 procent) nebo investovalo více prostředků do rozvojové spolupráce (24 procent). Zároveň se ukazuje, že na otevřenost vůči lidem z jiných zemí nemá příliš velký vliv pocit bezpečí v bezprostředním okolí, ale především vnímání mezinárodní situace.

Tagy: