Kdo spoří na důchod a proč
Důchodový systém je ve špatném stavu a je potřeba to urychleně napravit, myslí si valná většina Čechů napříč ideologickým spektrem. Dvě třetiny dospělých si na důchod spoří. V souvislosti s penzijní reformou by lidé nejčastěji souhlasili s výraznější změnou daní, u dalších možných řešení už se ale neshodnou a dochází ke generačnímu střetu, ukázal exkluzivní průzkum agentury STEM pro CNN Prima NEWS.
Pro mnohé Čechy je budoucnost penzí stěžejním tématem. Z 1 014 dotazovaných naprostá většina respondentů (84 %) uvedla, že považuje současný stav důchodového systému za významný problém, který je třeba urychleně vyřešit – a to v následujících pěti letech.
Kdy řešit problém důchodového systému? Dle valné většiny respondentů co nejdříve, tedy v nejbližších pěti letech. Zdroj: CNN Prima NEWS
O něco méně naléhavě vnímá problém důchodové reformy nejmladší generace ve věku 18–29 let. Nicméně i v této skupině 74 procent respondentů považuje za důležité se tímto problémem zabývat v příštích pěti letech.
Pravicově smýšlející lidé vnímají důchodovou reformu za urgentní problém o něco častěji (88 %) než levicově smýšlející (83 %) a politický střed, nadále ovšem jde o naprostou většinu z celkového počtu dotázaných.
Špatný stav důchodového systému vnímají voliči napříč politickým spektrem. Zdroj: CNN Prima NEWS
Generační konflikt při hledání řešení
Na otázku, jaká opatření by měly příští vlády přijmout, aby zajistily udržitelnost důchodů, odpovědělo 55 procent lidí výraznou změnou systému daní. Zde panuje relativní názorová shoda napříč věkovými kategoriemi. „Relativní podpora změny systému daní představuje spíše únik k opatření, které je příliš obecné na to, aby byly jasné jeho konkrétní dopady,“ okomentovali výzkumníci z agentury STEM.
Jak vyřešit udržitelnost důchodů? Nejschůdnější cestou je podle dotázaných měna v systému daní. Zdroj: CNN Prima NEWS
O něco menší podporu měl nápad dotovat důchodový systém ze státního rozpočtu – pro bylo 45 procent, proti pak 25 procent, z toho třetinu tvořili odpůrci z řad mladší generace ve věku 18 až 29 let. Podobně na tom byl návrh zohlednit, kolik do systému přispívají děti důchodců. Zde našel oporu u 42 procent lidí, proti byli především lidé nad 60 let.
Na tom, že by se měl změnit systém daní, se shodne mladší i starší kategorie respondentů. U dalších návrhů už se ale názorově míjí. Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejméně se zamlouvala řešení v podobě prodloužení důchodového věku na 67 let (79 % hlasů proti) a trvalého zmrazení růstu důchodů (64 % hlasů proti). Drtivá většina odpůrců pocházela ze starších věkových kategorií, konkrétně 45 až 59 let a nad 60 let. STEM konstatuje, že je proto v otázce důchodové reformy obtížné najít mezigenerační konsensus.
Zcela nejmenší podporu v průzkumu má návrh na oddálení důchodového věku. Zdroj: CNN Prima NEWS
Voliči parlamentních stran jsou pro změnu systému daní
Z hlediska pravicového a levicového smýšlení je nejkontroverznějším návrhem zvýšení odvodů. Zatímco 43 procent levicově orientovaných by tento návrh podpořilo, 45 procent lidí inklinujících k pravicovému vidění světa tento postup odmítá. Asi polovina levicově smýšlejících lidí rovněž o něco častěji podporují příspěvky do důchodového systému v rámci státního rozpočtu, u pravicových dosahuje podpora okolo 41 procent.
Ovšem i napříč politickým spektrem se jako nejvíce konsensuální jeví návrh na změnu systému daní. Toto opatření má u voličů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně alespoň 50procentní podporu, v případě ČSSD jde o 47 procent. U dalších návrhů už jsou názory výrazně roztříštěnější.
Většina dospělých lidí si spoří na důchod, jde o zhruba dvě třetiny dotázaných. Zdroj: CNN Prima NEWS
Na důchod si spoří (případně spořilo) okolo dvou třetin oslovených dospělých. Z exkluzivního průzkumu pro CNN Prima NEWS vyplynulo, že na přechod do penze naopak nešetří především lidé s nižším vzděláním (51 %) a také mladí lidé ve věku 18-29 let (57 %).
U voličů SPD, uskupení Trikolóra Svobodní Soukromníci, KSČM a Pirátů jde o dvě pětiny jejich elektorátu, uvedla agentura STEM.
