Exotický vzhled a zářivé květy, to jsou bromélie

Bromeliovité rostliny tvoří velmi specifickou skupinu. Bromélie není jen jedna, ale spadá sem asi padesát druhů rostlin různých jmen. Co je spojuje dohromady, je podobný vzhled, fyziologie a stejné nároky na pěstování. Bromélie vypadají velmi atraktivně a v době jejich květu jsou v interiéru nepřehlédnutelné. Jejich exotický vzhled jim dodává na exkluzivitě a na zajímavosti.

Bromélie pochází z oblastí americké džungle, kde spolu s orchidejemi rostou na stromech nebo v půdě. Můžeme si tedy vybrat terestrickou i epifytickou bromélii. Některé z epifytů jsou skutečně velmi nenáročné, dokonce se nemusí zalévat vůbec a stačí jim pravidelné mlžení. Růst je uspořádán do charakteristické růžice, listy jsou většinou tuhé, zelené nebo šedě ojíněné. Kořenový systém je silně redukovaný a někdy chybí úplně. Květy vyrůstají z úžlabí listů v klasu nebo stvolu a to, co rostlinu zdobí, jsou podpůrné listeny –⁠ podobně jako u vánoční hvězdy, jsou samotné květy drobné, většinou bílé a nenápadné. Někdy to může trvat i několik let, než bromélie vykvetou, ale samotné květenství pak zdobí rostlinu i několik měsíců.

Po odkvětu růžice, která nesla květ, začne pozvolna odumírat –⁠ nebojte se, chyba není v opomenutí péče, je to normální. Po odumření centrální růžice nesoucí květ však rostliny začnou vytvářet malé postranní růžičky, takže původně místo jedné jich máte v květináči několik. Poté, co se malé odnože rozrostou, se doporučuje bromélii z květináče vyndat a nové růžice rozsázet do malých květináčků. Skutečně vždy dbejte na to, aby dceřiné odnože byly pěkně narostlé a vyvinuté. Část z nich můžete použít jako pěkný dárek pro přátele a z těch, které si necháte, se můžete po nějaké době, až pěkně narostou a zesílí, dočkat vlastních nádherných květů. Ač se to nezdá, pěstování bromélií není zase tak složité a rozhodně není jen výsadou zkušených pěstitelů.

Pěstování:

Základem pěstování bromélií je dodržení vhodné teploty, která by nikdy neměla klesnout pod 12 °C. Kvetení naopak podpoříme vyšší teplotou –⁠ nad 24 °C. Ale jakmile rostlina začne nakvétat a také pro zakoupené, již kvetoucí bromélie, se doporučuje běžná pokojová teplota okolo 20 °C (ne nižší). V zahradnické praxi se pro spolehlivé nakvétání aplikuje přípravek Ethrel, a to přímo do vody v listových růžicích. Jak již sám název napovídá, hlavní indukční látkou je postupně se uvolňující etylén. Doma můžete použít jednoduchou fintu. Dejte bromélii na několik dní do velkého plastového pytle spolu s několika jablky. Ta při dozrávání etylén sama uvolňují a o nastartování kvetení se postarají za vás. Samozřejmě, že k indukci etylenem použijete jen pěkné, narostlé kusy a ne mladé oddělky. Další podmínkou je světlo, podobně jako většina pokojových rostlin i bromélie vyžadují světlé místo, ale bez přímého letního slunce a úpalu.

Velmi důležitá je zálivka. Rostlina nesmí být nikdy nasátá vodou anebo stát ve vodou zaplněné podmisce. Bromélie má pro zálivku svá specifika –⁠ zálivku provádíme do středu trychtýřovité růžice, kde se neustále udržuje stejná hladina vody. Voda musí být měkká a odstátá. Jednou za čas, zhruba po dvou měsících vodu z růžice vylijeme a vyměníme za novou. Samozřejmě, jsou i bromélie, které růžice netvoří, v tomto případě zaléváme substrát, ale jen velmi mírně. Nová zálivka se provádí, teprve když substrát začne vysychat.

Bromélie milují mlžení, které je pro ně zejména v létě přímo blahodárné. Nejvhodnějším způsobem doplnění živin je aplikace vodou rozpustného hnojiva, které aplikujeme zálivkou, ale i postřikem. Dbejte doporučení výrobce, bromélii není dobré přehnojit. Na trhu jsou k dispozici i hnojiva určená přímo pro bromeliovité rostliny.

Nyní si představíme ty druhy, které nejen že není problém zakoupit v zahradnickém centru, ale zároveň jsou i velmi vhodné pro domácí pěstování. V nabídce je k sehnání mnoho bromélií, ale nejčastěji se jedná o druhy Tillandsia, Guzmania a Vrisea a mnoho jejich hybridů a kultivarů.

Ananas –⁠ ano bromélie mohou být nejen krásné, ale i chutné. Oblíbené tropické ovoce ananas je bromeliovitá rostlina. V kultuře se nejčastěji pěstuje A. bracteatus striatus, který má dekorativní, zelenobíle pruhované listy. Jeho květ je velký, tmavě růžovolososový. Jako ostatní pokojové ananasy i tento může vytvořit někdy i aromatický, ale bohužel nepoživatelný plod.

Aechmea fasciata –⁠ je jednou z nejkrásnějších a nejoblíbenějších bromélií. Listy jsou velmi tuhé, šedě zbarvené. Květ je velký a krásně růžově zbarvený. Na rostlině vydrží být pěkný velmi dlouho. Pozor, vykvétat mohou, jen staré a silné rostliny.

Guzmania –⁠ jsou velmi časté a velmi variabilní. Asi nejběžnějším druhem z nich je G. lingulata minor. Květenství jsou nejčastěji červená nebo oranžová.

Tillandsia cyanea –⁠ má velmi úzké listy a pyšní se také nezvyklou barvou samotných květů, které se objevují úžlabí palice růžových listenů. Kvítky jsou poměrně velké a jejich barva je sytě fialková.

Tillandsia ionantha – s tímto druhem se zcela jistě již každý z nás setkal nebo ho dostal jako dárek. Tato zajímavá tilandsie se totiž velmi často prodává nalepená silikonem na kámen nebo na jinou podložku (bohužel celý výtvor je někdy poněkud kýčovitý). A věřte tomu nebo ne, nehledě na to, že celý výtvor vypadá poněkud uměle, rostlina skutečně žije a roste. K vegetaci ji postačí pravidelné rosení s občasným přídavkem tekutého hnojiva. Pěstování této tilandsie se dá ale pojmout I mnohem lépe. Pěstovat ji můžeme na kůře, kde ji uchytíme drátkem nebo v jakémkoli závěsném košíčku.

Tillandsia usneoides –⁠ tato tilandsie je svým charakterem a pěstebními podmínkami podobné předchozí. Připomíná dlouhé šedé vousy, které se postupně prodlužují. Nejlépe se jí daří na kůře, volně zavěšené v prostoru.

Vriesea (V. splendens, V. carinata) –⁠ dekorativní je nejen výrazným mečovitým květenstvím oranžové nebo červené barvy ale také listy, které jsou u některých druhů dekorativně příčně pruhované.

Tagy: