Co na to vaše peněženka, Jan Béreš - 14.11. v 18:00
Část energetických společností plánuje od nového roku zdražit své dodávky elektřiny a plynu. Jak se v aktuální situaci vyznat, co dělat v případě konce fixace nebo rovnou platnosti celé smlouvy radil v pořadu Co na to vaše peněženka energetický analytik webu Ušetřeno.cz Jan Béreš. V případě konce fixace je třeba se na zdražení předem připravit, pokud je to možné, v případě konce smlouvy včas zjistit, za jakých podmínek lze pokračovat, či zda se nevyplatí přejít k jinému poskytovateli.
„Některé domácnosti se v příštím roce určitě dočkají zdražení. Pokud jste měli cenu plynu zafixovanou například na pěti stech korunách za megawatthodinu, aktuální strop je tři tisíce, tak si můžete jednoduše spočítat, o kolik zaplatíte více,“ vysvětloval ve vysílání CNN Prima NEWS Béreš.
Nižší účty za teplo? Cestou je soběstačnost a bateriová úložiště, radí expert
Česká republika patří k nejohroženějším zemím v Evropě, co se týče nedostatku plynu. Pro Mladou frontu to uvedl šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský. V budoucnu prý mohou být chybějící dodávky plynu v příštích dvou nebo třech letech problémem také na Slovensku nebo v Rakousku. Navzdory faktu, že vlády napříč Evropskou unií se snaží do zmírnění dopadů zdražování energií investovat miliardy eur, domácnosti za energie v současné době platí rekordní sumy. Maloobchodní cena za kilowatt hodinu je oproti loňskému roku dvakrát tak vysoká. Aktuálně dosahuje čtyř korun a čtyřiceti haléřů. Jak se nárůst cen energií podepíše na našich účtech za teplo?
Klienti energetických společností mohou začít platit více i v případě, kdy mají ceny zafixované na určité období. „Pokud mají zákazníci zúčtovací období v průběhu zimy, tak mohou dodavatelé zvýšit zálohy, a to z toho důvodu, aby klientovi nepřišel nějaký strašně velký nedoplatek,“ pokračoval analytik.
Problém mohou mít i lidé, kteří před pár lety zafixovali ceny na nízké úrovni a ta jim nyní končí. „Jakmile se tak stane, tak zákazník přejde na platný ceník svého dodavatele, kde ty ceny budou v této době s největší pravděpodobností o dost vyšší. Proto je třeba vědět, kdy fixace skončí,“ dodával Béreš.
Pozor na nevýhodné smlouvy
V případě, kdy zákazníkům nekončí jen fixace, ale rovnou platnost celé smlouvy, je podle experta velmi důležité zjistit její eventuální smluvní prodloužení. „Záleží, jak je smlouva podepsána. Každý dodavatel napíše, jak se zachovat po uplynutí její doby. Proto je třeba vědět, kdy končí a za jakých podmínek se prodlužuje. Někteří dodavatelé do smluv často vkládají různá triková ustanovení, která odkazují na určení ceny jiným ceníkem a tak podobně,“ varoval Béreš před častými nekalými praktikami.
Pokud klientovi smlouva skončila a poohlíží se po novém dodavateli, tak podle Béreše není mezi jednotlivými společnostmi v této době moc velkých rozdílů. „Většina dodavatelů má ceníky velmi podobné. Aktuální situace zamezuje konkurenčnímu boji, navíc když byl strop stanovený níže, než se očekávalo. Určitě by to chtělo mít většího dodavatele, u kterého je pravděpodobnost dodržení smluvních podmínek větší, než u někoho menšího,“ uzavřel analytik.
Vláda v říjnu stanovila uvedené cenové stropy, a to 6 000 Kč za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3 000 Kč za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že náklady na toto zastropování budou státní kasu stát kolem 130 miliard korun.
