Fanoušci německého fotbalového klubu Schalke 04, který po 33 letech sestupuje z bundesligy, napadli hráče u stadionu po jejich návratu z utkání s konkurentem v boji o udržení Bielfeldem, které prohráli 0:1. Fotbalisté prchli do útrob Veltins-Areny a skrývali se tam až do příjezdu policie.
Podle vedení klubu došlo k neakceptovatelnému incidentu a fanoušci překročili všechny hranice. „Přes pochopitelné rozčarování a hněv po sestupu do druhé ligy klub nikdy nepřijme fyzické útoky na hráče a zaměstnance. Ti nesmějí být nikdy ohroženi na životě. A právě to se v noci z úterý na středu stalo kvůli selhání několika jednotlivců,“ napsal klub v prohlášení.
Nešlo však o několik jednotlivců, podle policejních údajů se na místě sešlo až 600 fanoušků, příznivců či odpůrců tradičního klubu. Schalke 04 se sídlem v městě Gelsenkirchen nedaleko Dortmundu patří od vzniku a vstupu do bundesligy mezi nejoblíbenější mužstva s velkou fanouškovskou základnou. Kvůli jeho klubovým barvám, umístění do průmyslového regionu s těžbou uhlí a bouřlivým fanouškům lze Schalke srovnat s Baníkem Ostrava. Bundesliga tak přichází o jeden ze svých klenotů – podobné by to bylo u Fortuna ligy, pokud by Baník sestoupil.
Schalke patří sedmé místo v obou tabulkách historických údajů, tedy v počtu odehraných utkání v první bundeslize i v počtu získaných bodů. První je tým Werder Brémy, který jako jediný odehrál 56 z 57 sedmi bundesligových sezon. O jednu méně má na kontě Bayern Mnichov, který však získal nejvíce bodů.
Za Schalke zářili také Látal a Němec
Nejlepší časy Schalke přišly po roce 1994, kdy se do vedení dostal majitel masokombinátu Bernd Tönnies. Ten přivedl manažera Rudiho Assauera, muže s doutníkem, který začal budovat hvězdný tým, do něhož zařadil i české reprezentanty Radoslava Látala a Jiřího Němce. Ti se podíleli 21. května 1997 na historickém úspěchu, kdy Schalke 04 vyhrálo tehdejší Pohár UEFA, předchůdce Evropské ligy.
Schalke nikdy nevyhrálo bundesligu, pětkrát skončilo druhé. Tři poslední stříbra spadají právě do nejúspěšnějšího období na přelomu milénia. Ještě na jaře předloňského roku bojovali hráči o postup do čtvrtfinále Ligy mistrů. Po vyřazení od Manchesteru City nastal pád, který se nepodařilo zastavit. Skončil mladý a oblíbený trenér Domenico Tedesco, který byl při svém nástupu k prvoligovému mužstvu v červenci 2017 v 31 letech nejmladším koučem v historii klubu. Čtrnáctá příčka byla po druhém místě obrovským zklamáním.
V sezoně 2019–2020 se mužstvo drželo po podzimní části na pátém místě tabulky. Jenže přišla série 16 duelů bez bundesligového vítězství, která znamenala nový smutný klubový rekord. Ten se nakonec prodloužil až na 30 utkání, protože se mužstvu nepovedl ani start do sezony 2020–2021. Tu zahájil porážkou na hřišti Bayernu Mnichov 0:8 a domácí prohrou 1:3 s Werderem Brémy. Začal tak ročník negativních rekordů.
Tím prvním bylo nula bodů a skóre 1:11 ze dvou úvodních utkání sezony. A k 30 duelům bez výhry se přidal i další rekord v počtu hlavních trenérů. Čtyři kola před koncem současného ročníku jich Schalke mělo pět a vyrovnalo rekord MSV Duisburg ze sezony 1977–1978. A jediné utkání scházelo k podobnému „kousku“ u série bez vítězství: V sezoně 1965–1966 nevyhrála Tasmania Berlín 31krát za sebou.
Schalke tak počtvrté v historii opouští bundesligu. Na to, jak obtížné jsou návraty, se mohou hráči ptát dalšího tradičního týmu Hamburger SV, který již třetí sezonu „trčí“ ve druhé lize.
