reklama

Farma volá. Akorát, že vůbec. Jak brankář Vejmelka popřel zákony NHL a stal se „kojotem“

Kdo by to byl řekl, že gólman, který ještě v sezoně 2018–⁠2019 chodil občas z extraligy chytat do prvoligové Třebíče, bude o tři roky později stát v brankovišti hokejového království NHL. Příběh Karla Vejmelky je jedinečný. „Pozice pro mě byla jasně daná. Ani jsem neměl žádné zprávy, že bych se mohl udržet v prvním týmu Arizony. O to to pak bylo příjemnější,“ vypráví 25letý brankář Coyotes v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

reklama

Vejmelka v květnu podškrábl s Arizonou kontrakt. Podpis smlouvy s týmem NHL však automaticky neznamená, že máte zaručené místo v nejlepší soutěži světa. Organizace totiž disponují farmami a právě tam se hráči bez předchozích zámořských zkušeností tradičně vydávají napřed otrkat.

Třebíčský rodák byl sice v roce 2015 draftován Nashvillem Predators, ale vždy se mihnul jen na předsezónním kempu a v Americe nikdy neodchytal jediný ostrý zápas. Proto byl takřka šok, když organizace Coyotes oznámila, že Vejmelka rovnou zůstane s prvním týmem. A hned ve druhém zápase ročníku dopřál realizační tým gólmanovi – v posledních sezonách působícím v Kometě Brno – premiéru v NHL.

Pohádku hatí jen bídné výsledky Arizony. Za osm zápasů získala jediný bod.

Asi momentálně zažíváte trochu paradox. Na jedné straně naprosto nečekaný rychlý posun do NHL, na straně druhé mizerné výsledky týmu. Jak to vnímáte?
Z osobního hlediska je to pro mě něco opravdu překvapivého. To, že se probojuju do hlavního týmu Arizony a budu mít možnost chytat takto rychle, jsem nečekal. Ale jak jste řekl, výsledky nejsou ideální. Pořád děláme vše pro to, aby se to obrátilo. V kádru je spousta nových kluků, kteří zažívají mnoho nových systémových věcí. Celý ten kolos si musí sednout, všichni si na sebe musí zvyknout. Věřím, že je jen otázkou času, kdy budeme hrát lépe a přijdou výhry.

Ještě něco je podle vás kromě zvykání si na sebe špatně?
Myslím si, že problémem je i fakt, jak v zápasech málo střílíme. Měli bychom se více tlačit do brány a gól prostě ubojovat. Rozhoduje, jak si počínáte v předbrankovém prostoru, což nám teď trochu chybí. Když jsme v jednom zápase měli za dvě třetiny osm střel, bylo to hodně málo a s tím se vyhrát nedá. V tom bych viděl nejzásadnější problém. Ale jinak si myslím, že jsme zápasy neodehráli špatně – i z taktického hlediska.

Do Spojených států jste přiletěl na začátku září. Předpokládám, že jste v hlavě měl různé scénáře, jak se vaše role v zámoří může vyvinout. Opravdu jste nekalkuloval s tím nejideálnějším – tedy že byste mohl hned naskočit do NHL?
Určitě ne. Byl jsem nachystaný na to, že půjdu na farmu a budu čekat na svoji šanci. Budu se prát o místo. Ale kemp mi vyšel. Nicméně ani tak nemůžu říct, že bych čekal, že si mě nechají. Pozice pro mě byla jasně daná. Ani jsem neměl žádné zprávy, že bych se mohl udržet v prvním týmu Arizony. O to to pak bylo příjemnější. A samozřejmě jsem byl šťastný. Těžko se to popisuje. Nechtěl jsem tomu ani věřit. Říkal jsem si: „To není možné, to se nestává.“ Opak byl pravdou. Zajímavé bylo, že se o tom napřed zmínila média, až poté mi to potvrdili trenéři.

Tak trochu satisfakce

Protlačil jste se přes českého kolegu Josefa Kořenáře, kterého „kojoti“ získali teď v létě, ale také přes mladého Rusa Ivana Prosvětova  toho organizace draftovala a piplá si ho delší dobu. Zvláště dostat šanci před ním muselo být překvapivé, že?
Asi bych to řekl podobně. Pro mě to bylo překvapení i z tohoto důvodu. Ale manažer a trenéři se z nějakého důvodu rozhodli takto. Musel jsem je něčím zaujmout. Sám si to moc nedovedu vysvětlit, ale je to pro mě super. (Rozhovor vznikal před utkáním s Tampou Bay Lightning, ve kterém dostal Prosvětov při zranění Cartera Huttona šanci. Arizona prohrála 1:5, pozn. red.)

Říkal jsem si: „To není možné, to se nestává.“ Opak byl pravdou. Zajímavé bylo, že se o tom napřed zmínila média, až poté mi to potvrdili trenéři.

Vaši raketovou cestu vzhůru ještě přiživuje fakt, že necelé tři roky zpátky jste občas z extraligové Komety chodil chytat do prvoligové Třebíče, ve které jste se narodil. Je to věc, kterou máte v hlavě a vážíte si díky tomu momentální situace více?
Je to tak trochu satisfakce. Nějak jsem nad tím pořádně nepřemýšlel, ale když bylo trochu času, uvědomil jsem si to. Že něco takového je výjimečné. O to více si šance vážím a snažím se k tomu tak přistupovat, abych důvěru trenérů splatil a odváděl výkony, které se ode mě očekávaly. Zopakuji, že jsem to nepředpokládal. A o to je ten příběh zajímavější. Každopádně nechci, aby to bylo jen pár zápasů. Chci tu být do konce sezony.

Ta odstartovala tak, že vůbec první zápas proti Columbusu Blue Jackets začala v bráně avizovaná jednička Carter Hutton. Ale dostal osm gólů. Věděl jste hned po utkání, že další duel proti Buffalu Sabres přijde vaše premiéra?
Od trenérů jsem hned po zápase žádné signály neměl, ale tak nějak mi došlo, že po takovém výsledku (2:8) je šance na premiéru větší. Nicméně pořád jsem si říkal, že těžko mě šoupnou do brány hned druhý zápas sezony, byť ten první nevyšel nikomu. Ale pak jsem se dozvěděl, že proti Buffalu budu chytat, což bylo další překvapení. Každopádně jsem se na to připravoval tak, jako bych šel do normálního zápasu. Samozřejmě, nevytěsníte všechny myšlenky, že to bude první start v NHL. Ale snažil jsem se to s nimi nepřehánět. Šel jsem dělat, co umím a co mě baví.

Takže jste si to šel spíš užít, než že byste byl přehnaně nervózní?
Věděl jsem, že nemám moc co ztratit, když šance přišla takto rychle. Ale také mohla rychle odejít, takže jsem si to šel hlavně užít a nepřemýšlel tolik nad tím, co se může stát.

Samozřejmě, nevytěsníte všechny myšlenky, že to bude první start v NHL. Ale snažil jsem se to s nimi nepřehánět. Šel jsem dělat, co umím a co mě baví.

Že jsem v Brně nedostával šanci? Zocelilo mě to

Sice tato premiéra nebyla vítězná, ale vy osobně jste byl maximálně vychválen, stal jste se hvězdou utkání. V základní hrací době do vaší brány padl jediný gól, prohráli jste až na nájezdy, předvedl jste mnoho výtečných zákroků. Poplácal jste se pak sám po rameni?
Měl jsem z toho po osobní stránce dobrý pocit. Byl jsem spokojený. Snažil jsem se týmu pomoct, abychom dosáhli na vítězství, po nájezdech to bohužel nevyšlo. S pocitem vítězství by to bylo daleko lepší. Ale pořád ve mně přetrvával dojem, že individuálně se mi to povedlo. Navíc jsme měli aspoň bod. Věděl jsem, že takový zápas si budu pamatovat, protože premiéru v NHL máte jednou za život (úsměv). I proto jsem chtěl podat výkon, abych na první utkání mohl vzpomínat v dobrém. Aspoň jsem si pak z něj schoval puk.

Je celkem zajímavé, že cestu do brány týmu v NHL jste měl daleko lehčí než v Kometě Brno. Vždy tam někdo přišel a vy jste byl dvojka. Až poslední dvě sezony jste v hierarchii poskočil…
Takto zpětně to vnímám podobně – místo jsem si musel více vyčekat v Brně. Pokaždé ta situace byla jiná a teď musím říct, že fakt, že jsem nedostal v Kometě šanci hned, vnímám pozitivně. Nějakým způsobem mě to posunulo dál, zocelilo. Teď z toho můžu čerpat. A pěkně se to obrátilo, že jsem v NHL dostal šanci dřív, než jsem čekal. Rozhodně nelituji, jak to bylo v Brně.

Jedním z gólmanů, který vám v Brně jeden čas v uvozovkách překážel, byl Marek Langhamer. Jeho Arizona draftovala, v organizaci strávil nějaký čas. Bavil jste se s ním o Coyotes, když jste podepsal smlouvu?
Ano, byli jsme v kontaktu. Hned, jak jsem podepsal, Markovi jsem napsal. Ptal jsem se ho na organizaci, ale i celkově na život v Americe. Pár informací jsem od něj dostal, zároveň říkal, že od doby, co odešel, se toho v Arizoně hodně změnilo. Tím pádem mi nemohl všechno popsat dopodrobna. Radil mi zejména v mimohokejových věcech.

Nějakým způsobem mě to posunulo dál, zocelilo. Teď z toho můžu čerpat. A pěkně se to obrátilo, že jsem v NHL dostal šanci dřív, než jsem čekal. Rozhodně nelituji, jak to bylo v Brně.

Jak jste na tom s angličtinou? Přece jen, nikdy jste žádnou soutěž – ani v juniorských soutěžích – v zámoří nechytal, jen jste dříve párkrát navštívil kemp Nashvillu Predators.
Nechci říct, že zatím to je překážka, ale angličtina – kterou tady používáte – je prostě jiná, než jakou se učíte u nás ve škole. Úroveň je nízko, proto jsem navštěvoval rodilého mluvčího. Chtěl jsem se sám zdokonalit, i když jsem ještě nevěděl, že budu mít možnost jít hrát do Ameriky. Zapracoval jsem na tom. Nechci říct, že se domluvím úplně dokonale, ale co potřebuji, to si zařídím. Musím na tom dál pracovat, nicméně je to každým dnem lepší, i když stále trochu limitující. Všechno je pro mě nové, ale já věděl, do čeho jdu. Nejen Marek Langhamer mi radil, co a jak. Do toho tady mám v týmu Dmitrije Jaškina (český hokejista narozený v Rusku, pozn. red.), který mi dokáže dost pomoct. A mnoho věcí řeším před agenta.

Obleky už jsem dokoupil

Celkově vás kromě toho, že jste vůbec měl možnost rychle chytat NHL, něco na kanadsko-americkém prostředí překvapilo?
Tím, že jsem nakonec měl hodně informací od známých, asi ani ne. Život je trochu odlišný – všechno se řeší tak nějak víc narychlo. Z hokejového hlediska si musíte zvykat na neustálé přelety mezi zápasy, jiné tréninky, více videorozborů… Harmonogram je daleko nahuštěnější. To jsem sice očekával, ale když to pak reálně poznáte, je to trochu nezvyk.

Co se týká cestování, nevadí vám při něm dresscode, kdy musíte mít oblek? A podotázka – už jste stihl dokoupit nějaká saka a košile, protože jste prý do zámoří přicestoval se značným nedostatkem?
Už jsem to stihl zařídit (úsměv). Všechno jsem dokoupil a nevadí mi to. Tak to tady prostě bývá a nošení saka je příjemná součást celé show. Vyjadřujete tím hokeji úctu a k NHL to patří. Jde o důkaz, že k hokeji přistupují maximálně vážně a tedy i vy musíte vypadat co nejlíp. Nemám s tím problém.

Užíváte si, že nyní potkáváte velké hvězdy? Na ledě jste už byl konfrontován i s pravděpodobně nejlepším hráčem současnosti Connorem McDavidem…
Je to úplně jiný svět, těžko to popsat slovy. To musíte zažít. V televizi se vám to nezdá tak rychlé, jako když pak jste přímo na ledě. Obecně považuji za neskutečné, co hráči jako Connor dokáží. Jako gólman se na to musím soustředit ještě precizněji – každou vteřinu se může něco stát. Je to něco výjimečného.

Je dobře, že v celé soutěži jsou jen čtyři neočkovaní

Jednou z věcí, která u vás trochu může mírnit nadšení z toho, že jste součástí NHL, je dlouhodobě nízká návštěvnost zápasů Arizony Coyotes. Čím to podle vás je, že váš tým lidi tolik netáhne?
Těžko říct. Je to dané historicky, že Arizona už od začátku neměla velké množství fanoušků. Někde to tak prostě je, nemůže všude chodit plný barák. Lidé v Arizoně mají jiné záliby a asi je více baví jiné sporty. Ale nějak extrémně to nevnímám. Při prvních zápasech mi ani nepřišlo, že by dorazilo méně lidí – nebylo to tak strašné. Každopádně musíme vyhrávat, abychom fanoušky nalákali. To je nejdůležitější úkol.

Už ale nejde zvrátit to, že Arizona nebude od příští sezony hrát v současném domově – městě Glendale. Radnice nebyla spokojená s návštěvností a rozhodla se neprodloužit provozní smlouvu. Víte o tom?
Ano vím. Něco jsem zaslechl o tom, že by se mohla Arizona stěhovat do Tempe, což je předměstí Phoenixu. Ale podrobnosti nevím. Také jsem zvědavý, jak to dopadne.

Je to úplně jiný svět, těžko to popsat slovy. To musíte zažít. V televizi se vám to nezdá tak rychlé, jako když pak jste přímo na ledě. Obecně považuji za neskutečné, co hráči jako Connor dokáží.

Myslíte si, že by týmům jako Arizona mohlo z hlediska potenciálního nárůstu popularity pomoct, kdyby NHL přišla s něčím jako před časem formule 1? Tedy úspěšným dokumentem Drive to survive na platformě Netflix, kterým poutavě přiblížila prostředí a nalákala ke královně motorsportu mnoho a mnoho lidí.
Asi by to smysl mělo, pokud to zafungovalo ve formuli 1. Já jsem ten dokument viděl a moc se mi líbil, takže pokud by něco takového vzniklo z hokejového prostředí, za mě by to bylo jen dobře. Mohlo by to potenciálním fanouškům otevřít oči – aby se dozvěděli, jak to všechno funguje. Kdo se se kolem hokeje nepohybuje, jen těžko si může představit detaily z celé NHL. Bylo by to velmi zajímavé.

Liší se z vašeho pohledu hodně fungování za covidu v extralize a v NHL?
Moc ne. Jsme neustále testovaní, kamkoliv jdeme, musíme mít roušky. Nějaká striktnější pravidla tady nejsou hlavně skrze to, že proočkovanost v soutěži je velká. Oproti minulé sezoně je to benevolentnější.

Ano, před startem NHL nebyli naočkovaní jen čtyři hráči z celé soutěže. Překvapilo vás?
Asi ano. Překvapilo to podle mě všechny, ale je to jen dobře. Nikdo nechce mít zbytečné problémy. Ti čtyři, kteří nejsou očkovaní, dostali peněžité sankce a mají speciální omezení. Myslím si, že kdo chce hrát hokej v klidu a neplánuje řešit starosti navíc, vydal se touto cestou. I ti, kteří zatím nebyli vakcinovaní, dřív nebo později podle mě půjdou na očkování, aby mohli normálně fungovat.

Tagy:

Hlavní zprávy

Expert: Zeman chce ukázat, že stále drží moc v rukou. Schůzky s ministry ale nic neposunou

Prezident Miloš Zeman chce po své indispozici ukázat, že stále drží moc v rukou, řekl v pořadu 360° televize CNN Prima NEWS komentátor Aktuálně.cz David Klimeš. Hlava státu se bude následující dva týdny setkávat s kandidáty na ministry. Podle Klimeše je ale série schůzek zbytečně dlouhá a nic neposune. Navíc všichni čekají jen na schůzku s kandidátem na ministra zahraničí Janem Lipavským (Piráti), s jehož nominací podle spekulací Zeman nesouhlasí.

Sestavení vlády by mohlo jít rychleji, posteskl si Bartoš po schůzce se Zemanem ve vitríně

Schůzky prezidenta Miloše Zemana s kandidáty na ministry jsou plánované na dva týdny. První odstartoval kandidát na šéfa resortu pro místní rozvoj a předseda Pirátů Ivan Bartoš. V pondělí na tiskové konferenci po jednání v Lánech si posteskl, že by sestavování vlády mohlo jít rychleji. Zda Zemanovi vadí nominace piráta Jana Lipavského na místo ministra zahraničí, Bartoš nezjistil.

Zdravotníky čekají pekelné Vánoce. Pacienti budou v nemocnicích přibývat, varuje Kubek

Počty nakažených ani hospitalizovaných s covidem v posledních dnech nerostou tak prudce jako dříve. Přestože to svádí k mírnému optimismu, celkové zlepšení covidové situace rozhodně není otázkou několika málo dní. Lépe by podle výpočtů mohlo být až po Vánocích. A to podle odborníků pouze v případě, že se naočkuje dostatek lidí a budou poctivě dodržovat opatření.

Klimatizace, široké uličky i nabíječky. Nová tramvaj za desítky milionů překvapila Ostraváky

Nejmodernější tramvaj v Česku začala v pondělí ve zkušebním provozu vozit cestující v Ostravě. Jedná se o typ Škoda 39T, který má kromě nového interiéru se širšími uličkami i klimatizaci a USB nabíječky. Dvoučlánková tramvaj s délkou přesahující 26 metrů dosud absolvovala 20 tisíc kilometrů bez pasažérů. Aby prošla definitivními testy, musí se osvědčit na stejné vzdálenosti i během reálné přepravy lidí.

Dnes je jiná situace. Slevuje Skopeček ze slibů budoucí vlády ušetřit 80 miliard?

V Česku nadále panuje velmi nepříznivá epidemická situace. Mezi odborníky i politiky se tak čím dál více mluví o dalších restrikcích, které by pomohly zabránit zahlcení nemocničních kapacit. Místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček v duchu těchto skutečností už naznačil, že plán budoucí vládní koalice sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun nemusí být reálný.

reklama

Domácí zpravodajství

Dnes je jiná situace. Slevuje Skopeček ze slibů budoucí vlády ušetřit 80 miliard?

V Česku nadále panuje velmi nepříznivá epidemická situace. Mezi odborníky i politiky se tak čím dál více mluví o dalších restrikcích, které by pomohly zabránit zahlcení nemocničních kapacit. Místopředseda Sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček v duchu těchto skutečností už naznačil, že plán budoucí vládní koalice sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun nemusí být reálný.

reklama