
Šichtařová: Vystoupení z EU je prostředkem pro zničení Green Dealu. Nesmysl, reagoval Výborný
Letošní zima se Evropanům může pořádně prodražit. Podle analýzy investiční banky Goldman Sachs od začátku příštího roku zaplatí průměrná rodina v Evropě měsíčně okolo 500 euro (asi 12 300 korun) za energie. Dohromady by mohly evropské domácnosti v následující topné sezoně zaplatit až o 49 bilionů korun více. Kromě zdražování hrozí Evropanům i nedostatek energií. Odborníci varují, že tuhá zima by dokonce mohla vést k přídělovému systému.
Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE v pondělí oznámil, že obdržel od ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od ruského plynárenského gigantu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.
Německo omezuje některým lidem teplou vodu. Jinde se přes den nesmí topit na víc než 17 stupňů Celsia. Příprava na energetickou válku je tedy v plném proudu. Jak jsme na tom my v Česku a hrozí nám ekonomická katastrofa?
Evropská unie v červnu kvůli prudkému snížení dodávek z Ruska poprvé dovezla více plynu ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států než prostřednictvím plynovodů z Ruska. Na Twitteru to ve čtvrtek napsal výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu žádá Čínu o vojenské vybavení a další pomoc. Informoval o tom list Financial Times s odvoláním na představitele USA. Podle listu The New York Times Moskva kvůli sankcím Západu Peking požádala i o hospodářskou pomoc.
Navzdory ruské snaze při válce bleskurychle ochromit základní funkce ukrajinského státu je tamní státní aparát stále v činnosti. Lidé mohou platit v obchodech kartou, zákonodárci pracují z úkrytů nebo z metra a v bezpečí zůstává i prezident Volodymyr Zelenskyj, který vládní složky koordinuje.
Šéf americké farmaceutické společnosti Moderna Stéphane Bancel se na základě předběžných zjištění domnívá, že nynější vakcíny proti covidu budou zřejmě méně účinné v boji s novou variantou koronaviru označovanou omikron. Řekl to v rozhovoru s listem Financial Times. Dodal však, že na průkazná data je potřeba počkat ještě asi dva týdny. Vývoj a výroba upravené vakcíny šité na míru omikronu podle něj bude trvat řadu měsíců.
Nová varianta koronaviru, která se objevila na jihu Afriky, dostala označení omikron, ačkoli v řecké alfabetě je na řadě epsilon. Pojmenovávání jednotlivých druhů viru je totiž složitější, než se na první pohled zdá. Například písmeno ksí se údajně nepoužilo s ohledem na jméno čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jehož první část jména se v angličtině píše Xi.
Rozsáhlé společné cvičení armád Číny a Ruska začalo v pondělí na severozápadě Číny. Manévrů, jejichž cílem je podle pozorovatelů potvrdit zvyšování vojenské spolupráce obou velmocí čelících tlaku Západu, se podle sdělení centrálního vojenského okruhu ruských ozbrojených sil účastní kolem 13 tisíc vojáků.
Od začátku roku se množí dohady o tom, zda vakcíny AstraZenecy a Johnson & Johnson přímo způsobují u pacientů krevní sraženiny, němečtí vědci teď tuto záhadu konečně vysvětlili. Podle nich je problém v adenovirovém nosiči, který je v dávkách obsažen a který ve výjimečných případech spouští v těle neočekávané procesy.
Golfský proud, který výrazně ovlivňuje klima na Zemi, zpomalil na nejnižší rychlost za poslední tisíciletí. Ve dvou nových studiích k tomuto závěru dospěli vědci, podle jejichž měření oceánský proud, který přináší teplou vodu k Evropě, zeslábl vinou globálního oteplování více, než se předpokládalo. Může to mít velmi znepokojující důsledky, napsal deník Financial Times.
Ve Švýcarsku proběhne referendum, ve kterém se občané alpské země vyjádří, jestli vládu zbaví moci rozhodovat o zavádění tvrdých opatření proti šíření koronaviru. Organizátorům petice už se povedlo nasbírat potřebný počet podpisů. Pokud by se lidé vyslovili pro omezení vládních pravomocí, stalo by se Švýcarsko zřejmě první zemí světa, kde mohou občané přímo ovlivňovat zavádění koronavirových opatření, informuje web Financial Times.