Ilustrační obrázek Zdroj: Profimedia.cz
Letošní zima se Evropanům může pořádně prodražit. Podle analýzy investiční banky Goldman Sachs od začátku příštího roku zaplatí průměrná rodina v Evropě měsíčně okolo 500 euro (asi 12 300 korun) za energie. Dohromady by mohly evropské domácnosti v následující topné sezoně zaplatit až o 49 bilionů korun více. Kromě zdražování hrozí Evropanům i nedostatek energií. Odborníci varují, že tuhá zima by dokonce mohla vést k přídělovému systému.
Podle analýzy banky Goldman Sachs si lidé v Evropě za energie pořádně připlatí. „Rozhodující bude počasí,“ řekl pro deník WSJ ředitel pro energetiku a klima společnosti Eurasia Hennig Gloystein. „Mírná zima by situaci o mnoho ulehčila. To by pravděpodobně znamenalo, že většina států Evropské unie by se zcela obešla bez ruského plynu i bez různých omezení souvisejících se spotřebou energie,“ myslí si Gloystein. „Dlouhá a studená zima může naopak donutit vlády k přísnějšímu přídělovému systému,“ dodal.
Analytici odhadují, že v případě kruté zimy by Evropě vystačily zásoby jen do jara. „V případě zvláště studené zimy v Evropě (…) by evropské plynové rezervy, které jsou nyní naplněné asi z 80 procent, mohly být vyprázdněné na přelomu března a dubna,“ uvedl Piero Cingari, analytik komodit z investiční společnosti capital.com.
Elektřina na příděl?
Extrémní zima na severní polokouli by podle viceprezidenta společnosti Wood Mackenzie Massima Di Odorada mohla znamenat poptávku po dalších 30 miliardách metrů krychlových plynu na vytápění. „Tím by se do března smrskly evropské plynové rezervy na čtyři procenta a kontinent by tím nedosáhl svých cílů ohledně zásob na zimu 2023–2024,“ vysvětlil Odorado pro web Natural Gas Intelligence. Kvůli nedostatku plynu se členské státy EU dohodly, že mezi 1. srpnem 2022 a 31. březnem 2023 sníží poptávku po plynu o 15 procent.
Analýza výzkumné společnosti Rystad Energy nicméně upozorňuje na skutečnost, že v případě tuhé zimy, nízké produkce elektřiny z větrných elektráren a snížení poptávky plynu o 15 procent výměnou za elektřinu bude evropský energetický systém na svých limitech. To by „mohlo vést k přídělovému systému elektřiny a blackoutům,“ píše se ve zprávě. Pokud bude zima skutečně studená, tak budou navíc evropské státy nuceny využívat uhelné a ropné elektrárny bez ohledu na uhlíkovou stopu.
Spása v podobě mírné zimy
Předpovědět, jaká bude zima, je i při současných technologiích velmi obtížné. O výši spotřeby energií může navíc rozhodnout každý stupeň Celsia. Společnost S&P Global Commodity Insights odhaduje, že zvýšení teploty o jeden stupeň Celsia může v Německu snížit poptávku po plynu až o šest procent. Dobrou zprávou je, že podle prozatímních předpovědí se Evropa nejen vyhne krutým chladům, ale možná zažije nejteplejší začátek zimy od roku 1881.
Der Winter ❄️ 2022/23 könnte laut dem US-Wetterdienst #NOAA deutlich zu warm ausfallen, vielleicht sogar rekordwarm! 🌡️
— Meteored | daswetter (@MeteoredDE) August 31, 2022
🗺️ Mehr Wetterkarten unter: https://t.co/8KhJLyZ3bc pic.twitter.com/QqRPwtiNkN
Podle americké meteorologické služby NOAA bude v Evropě od začátku prosince do konce února v průměru o dva stupně Celsia tepleji než v letech 1991–2020. V únoru by dokonce mohlo být v průměru až o 3 stupně tepleji, než je obvyklé. Pokud by se předpovědi o nadprůměrně teplé zimě potvrdily, současné zásoby plynu by mohly pokrýt poptávku po energiích bez výrazných omezení.
„V případě, že by nedošlo k obnovení toku v plynovodu Nord Stream ani po zářijově údržbě, tak by evropské zásobníky na konci této zimy stále mohly zůstat z 26 procent naplněné,“ shrnul lepší scénář Odorado ze společnosti Wood Mackenzie. Jedním dechem ale dodal, že se Evropě už pravděpodobně nepodaří naplnit zásobníky před další zimou na více než 81 procent.
Hrozba palivové chudoby
Jedno je ale jisté už teď, ať už bude teplota v zimě jakákoliv, část společnosti kvůli energetické krizi zcela jistě zchudne. „Současné ceny plynu a elektřiny představují riziko pro ekonomiky i domácnosti. Velká část evropské populace upadne v následujících měsících do palivové chudoby,“ domnívají se analytici z Wood Mackenzie. Zmírnění dopadů palivové chudoby podle nich závisí na přijatých opatřeních evropských vlád a energetických společností i na změně chování spotřebitelů.
Různorodost energetické politiky v jednotlivých státech EU nutí často vlády hledat vlastní řešení. V posledních týdnech ale ceny energií vzrostly natolik, že se do hledání celoevropského řešení zapojil i Brusel. Evropská unie podle listu Financial Times naléhá na své členské státy, aby uvalily nové zdanění neočekávaných zisků energetických společností. Vedle zisků producentů fosilních paliv chtějí unijní politici zdanit i výnosy nízkouhlíkových energetických výrobců, tedy vlastníků větrných a jaderných elektráren.
Evropští politici chtějí příjmy z tohoto tzv. solidárního příspěvku použít na pokrytí účtů za energie, které předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila za „astronomické“. Část vybraných peněz by také měla jít na podporu rozvoje dalších nízkouhlíkových energetických zdrojů. Jestli tento krok ale bude stačit k zažehnání energetické krize, není vůbec jisté. „Bez ohledu na možné scénáře, bude nadcházející zima tou nejnáročnější, jakou Evropa za poslední desetiletí zažila,“ uvedl pro americkou stanici PBS Carlos Torres-Diaz z Rystad Energy.
