Firmy chtějí od státu půl miliardy. Náhrady škod podporuje i vlivná Hospodářská komora

Celkem 33 žádostí od firem a dalších 13 od občanů o náhradu škody za ztráty po vládním přiškrcení ekonomiky kvůli koronaviru. Tolik jich dorazilo na ministerstvo vnitra. Firmy a lidé žádají celkem 493 milionů korun. Vláda musí za svá opatření převzít odpovědnost, zní z vlivné Hospodářské komory. Z vyjádření ministerstva vnitra vedeného Janem Hamáčkem (ČSSD) ale plyne, že žádosti proplácet nebude.

„Ke dni 24. července 2020 eviduje ministerstvo vnitra 46 žádostí o náhradu škody, respektive o kompenzaci za ztráty vzniklé vládními omezeními v souvislosti s pandemií nemoci COVID-19. Celkem je požadována náhrada škody ve výši 133 milionů korun a ušlý zisk ve výši 360 milionů,“ uvedla pro CNN Prima NEWS za Hamáčkův resort Hana Malá. Žádosti se opírají o zákon o krizovém řízení, dodala.

Počtu žádostí o náhradu škod a ušlý zisk příliš nepřibývá, zvyšuje se ale požadovaná částka. K datu 19. června totiž vnitro evidovalo 38 žádostí, které dohromady požadovaly 281 milionů korun. Žádostí tedy přibylo jen pár, požadovaná částka se ale zvedla o 212 milionů.

Ještě na začátku července přitom resort uvedl, že žádnou z žádostí dosud vnitro neproplatilo. Na dotaz CNN Prima NEWS, zda se některé žádosti už proplatily, vnitro už neodpovědělo, z čehož lze usoudit, že se od počátku července situace nezměnila.

Vnitro žádostem zřejmě nevyhoví

Vláda kvůli šíření koronaviru během nouzového stavu vypnula značnou část ekonomiky. Zavřené byly restaurace, divadla, kina i většina obchodů. Vzápětí rozjel kabinet kompenzační programy, které měly část ušlého zisku nebo škod kompenzovat, ale žádostem na ministerstvu vnitra zřejmě nevyhoví.

„Ministerstvo vnitra podané žádosti posuzuje s tím, že odpovědnost státu za náhradu škody podle krizového zákona je založena pouze ve vztahu k individualizovanému aktivnímu zásahu krizových orgánů,“ uvedla dále Hana Malá.

Individualizovaným aktivním zásahem krizových jednotek ministerstvo chápe například zásah hasičů, při kterém zničí a rozboří občanovi plot. Uzavření provozu kvůli zamezení šíření koronaviru mezi takové aktivní zásahy počítat stát zřejmě nebude.

Ještě přímější je vnitro v případě požadavku na náhradu ušlého zisku. „Takto uplatněný nárok nelze podle krizového zákona reparovat, přičemž žadatele lze odkázat na příslušné vládou schválené kompenzační programy,“ dodala Hana Malá.

Že vláda nebude ochotná proplácet podobné žádosti vyplývá i z dřívějšího vyjádření ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS. Uvedla, že vláda nepočítá s mechanismem pro odškodňování firem.

Hospodářská komora chce paušální náhradu

Jinak ale situaci vidí Hospodářská komora. „Vláda při mimořádných opatřeních volila nejjednodušší cestu ‚epidemiologické jistoty‘ a nezohledňovala vždy jiné, zejména ekonomické aspekty. Musí však za svá opatření převzít odpovědnost jako vláda demokratického právního státu,“ uvedla na svém webu.

Komora by tak uvítala paušální náhradu poškozeným podnikatelům. „Přikláníme se k přijetí nového speciálního zákona, který by poškozeným podnikatelům umožnil získat určitou paušální náhradu. Bylo by na podnikateli, zda by se dobrovolně rozhodl pro rychlý paušál, anebo by individuálně a zdlouhavě pokoušel štěstí u úřadů a soudů,“ dodala komora.

Změna režimu snížila šance na náhradu škody

Vláda v dubnu vzbudila rozruch, když změnila režim, v němž vydávala krizová opatření proti šíření nákazy koronavirem. Zatímco nejdříve rozhodovala podle krizového zákona, 23. března 2020 přešla pod zákon o ochraně veřejného zdraví.

Tato změna podle kritiků snížila šance získat náhradu škody. Vyjádřil se k tomu i Městský soud v Praze. Ten totiž v dubnu zrušil čtyři krizová opatření s tím, že jsou nezákonná, protože je vláda nepřijala podle krizového zákona.