Možná budoucí opatření podle Babiše
Pokud budou zavedena nová plošná opatření kvůli COVID-19, pak od pondělí, řekl ve čtvrtek dopoledne ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Premiér Andrej Babiš (ANO) ale o pár hodin později řekl, že vzhledem k horšící se epidemiologické situaci v zemi by některá měla platit už od pátku. Detaily ale odmítl novinářům říct s tím, že je zveřejní v 18 hodin ministr zdravotnictví. Podle jeho dřívějšího vyjádření by se to mohlo týkat povinného nošení roušek MHD a vnitřních prostore nad určitý počet lidí.
„Je samozřejmě na zvážení, jestli se nerozhodne na úrovni ministerstva zdravotnictví o nějakém celoplošném opatření, ale bylo by to jedině v relaci vnitřní prostory a počet lidí, kteří by museli nad nějaký počet zúčastněných nosit zase povinně roušky,“ řekl Babiš.
Zavírání obchodů a restaurací prý nehrozí
„V 18:00 bude mít pan ministr Vojtěch tiskovku, kde je už teď potřeba avizovat opatření, část (z nich) bude platná od zítra (pátku), část od pondělí. Musíme na vývoj reagovat rychle a apelovat na lidi, aby byli odpovědní,“ řekl odpoledne Babiš.
Přijatá opatření by se podle něj měla týkat také MHD. „Panu ministrovi jsem jasně řekl, že nemůžeme čekat do pondělí a je třeba to komunikovat veřejnosti už dnes. Musíme reagovat, je nárůst. Musíme veřejnosti jasně říci, že musíme být dále disciplinovaní, nesmíme to podcenit,“ dodal Babiš.
Poslední dva dny byly počty nových případů onemocnění COVID-19 vyšší než 200, což je nejvíce od konce června. Nejvyšší je také aktuální počet nakažených, podle ministra může být ale chyba v datech. „Uděláme všechno pro to, abychom situaci zvládli bez nějakých zásadně omezujících opatření typu omezení volného pohybu nebo zavírání obchodů či restaurací. Spíše to budou opatření preventivní,“ zdůraznil Vojtěch.
Zároveň je toho názoru, že není potřeba obnovovat činnost Ústředního krizového štábu. Přitom ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na Twitteru na dotaz uživatele uvedl, že se bude vláda v pondělí zabývat tím, za jaké situace by byla obnovena činnost krizového štábu.
Jak vznikl a fungoval krizový štáb?
Ústřední krizový štáb byl v souvislosti s epidemií nového typu koronaviru ustanoven v polovině března. Nouzový stav vláda kvůli epidemii vyhlásila 12. března, krizový štáb ustanovila o tři dny později. Činnost ukončil k 11. červnu. Původně jej vedl bývalý náměstek ministra zdravotnictví a nynější vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech převzal štafetu Hamáček. Ten ustanovil ve štábu několik pracovních skupin, které se zabývaly jednotlivými odbornými problémy. Vznikly týmy pro distribuci ochranných prostředků, pro jejich nákupy, mediální a zdravotní skupiny a skupina, která řešila dopady vládních omezení. Přibyl také ekonomický poradní tým.
Jednání štábu se účastnili zástupci některých ministerstev, policistů, hasičů, zdravotníků, krajů, ale i představitelé opozice. Štáb dával doporučení vládě, odpovídal také za centrální nákup ochranných pomůcek, jejichž nedostatkem Česko na počátku krize trpělo.
Ve středu přibylo v Česku 247 prokázaných případů nemoci COVID-19. To je o 36 více než v úterý a zároveň nejvíc od konce června. Od začátku epidemie se novým typem koronaviru v Česku nakazilo 14 570 lidí, z nichž se ale už více než tři pětiny uzdravily.
V souvislosti s koronavirem zemřelo 364 lidí. Aktuálně je tak v Česku 5 062 nemocných, což je nejvíc od začátku epidemie. Podle Vojtěcha ale může jít o chybu v datech, kdy se nevyřazují ze statistik všichni vyléčení. Zadal proto jejich audit.
