Francie pošle do Středomoří stíhačky a fregatu. Napětí mezi Řeckem a Tureckem trvá
Francouzská stíhačka Rafale Zdroj: AP
Francie pošle do východního Středomoří dva bojové letouny a vojenskou námořní fregatu Lafayette. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedlo francouzské ministerstvo ozbrojených sil. Napětí mezi Řeckem a Tureckem ohledně těžby nerostných surovin ve sporných vodách neustává.
Vyslání dvou stíhaček Rafale a námořní fregaty Lafayette je podle francouzského ministerstva součástí plánu na zvýšení vojenské přítomnosti v regionu uprostřed přetrvávajícího napětí mezi Tureckem a Řeckem vyostřeného spory o těžbu zemního plynu ve východní části Středozemního moře. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval tento týden Turecko, aby zastavilo průzkum ropy a zemního plynu ve sporných vodách v oblasti.
Vyslání letounů do Středomoří předcházel telefonát Macrona a Kyriakose Mitsotakise, řeckého premiéra. Během hovoru Macron vyjádřil svou „starost ohledně napětí vyprovokovaného jednostranným rozhodnutím Turecka, které by mělo svou činnost ukončit a umožnit dialog se sousedními zeměmi a v rámci NATO“.
„Pro lepší zvládnutí situace ve Středomoří a aby prezident vyjádřil svou vůli respektovat mezinárodní právo, rozhodl se zvýšit v příštích dnech vojenskou přítomnost ve východním Středomoří ve spolupráci s naším evropským partnerem Řeckem,“ stojí ve vládním komuniké. V noci na čtvrtek to prezident potvrdil i na svém Twitteru.
La situation en Méditerranée orientale est préoccupante. Les décisions unilatérales de la Turquie en matière d’exploration pétrolière provoquent des tensions. Celles-ci doivent cesser pour permettre un dialogue apaisé entre pays voisins et alliés au sein de l'OTAN.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) August 12, 2020
Turci operují ve sporných vodách od poloviny července
Ačkoliv Turecko koncem července avizovalo, že přeruší průzkum těžby ropy a zemního plynu na diskutovaném území a tehdy i Atény potvrdily, že Ankara snížila počet plavidel v oblasti, Turci nadále v těžebních záměrech pokračují. Svůj zájem hájí mimo jiné tím, že z ropy nalezené ve Středomoří by měla profitovat též Severokyperská turecká republika. Tu jako stát uznává pouze Turecko a považuje se tak za jejího garanta.
Čtěte také
Řecký ministerský předseda Mitsotakis se v pondělí sešel s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem a rovněž uvedl, že vyzve Evropskou radu zahraničních věcí k nouzovému jednání ohledně turecké agrese ve východní části Středozemního moře. Řecko kvůli turecké aktivitě v kyperské ekonomické zóně vyzvalo EU k uvalení sankcí už dříve. Tehdy EU doporučila Turecku, aby od těžebních operací ustoupilo, ale na sankcích se členské státy neshodly.
Turci operují v kyperských vodách od poloviny července. Tento týden v pondělí začali s výzkumnými ropnými vrty, uvedl na svém Twitteru tamní ministr pro energetiku a přírodní zdroje Fatih Dönmez s tím, že „všech 83 milionů Turků stojí za lodí Oruc Reis“, která průzkum provádí.
