Řecko bude požadovat nouzové jednání Evropské rady zahraničních věcí EU, informovala kancelář ministerského předsedy Kyriakose Mitsotakise. Sousední Turecko totiž od pondělí provádí výzkumné ropné vrty ve vodách Kypru. Řecký ministr zahraničí již dříve vyzval, aby Evropská unie uvalila na Turecko sankce.
Mitsotakis v pondělí hovořil s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem a informoval jej o napjaté situace ve Středomoří. Připomněl také smlouvu mezi Řeckem a Egyptem z minulého roku, která deklaruje, že turecké operace v kyperských vodách jsou porušováním jejich ekonomických výsad.
Řecký ministerský předseda Mitsotakis se v pondělí sešel také s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Nyní oznámil, že vyzve Evropskou radu zahraničních věcí k nouzovému jednání ohledně turecké agrese ve východní části Středozemního moře. Již v červenci Řecko kvůli operacím v kyperské ekonomické zóně vyzvalo EU k uvalení sankcí. Unie sice doporučila Turecku, aby od operace ustoupilo, na sankcích se však členské země neshodly.
Turecko operuje v kyperských vodách od poloviny července. V pondělí pak začaly výzkumné ropné vrty, připomněl na svém Twitteru tamní ministr pro energetiku a přírodní zdroje Fatih Dönmez s tím, že „všech 83 milionů Turků stojí za lodí Oruç Reis“.
Práci těžební lodě kvitoval také turecký novinář Ibrahim Karagül. „Století ústupků je u konce!“ nechal se slyšet. „Turecko bylo v defenzivě celé století. Naše moře byla pleněna a museli jsme zůstat potichu. Teď je s tím ale konec,“ doplnil.
MTA Oruç Reis Sismik Araştırma Gemimiz, Akdeniz’deki yeni görevi için Antalya’dan demir alarak, çalışma yapacağı alana ulaştı.
— Fatih Dönmez (@fatih_donmez) August 10, 2020
Türkiye’nin enerji bağımsızlığı için Akdeniz’de ve Karadeniz’deki çalışmalarımız aralıksız devam edecek.
83 milyon arkanda Oruç Reis.
Rast gele.🚢🇹🇷 pic.twitter.com/VKfFGgXSxm
Řecko a Turecko byly na sklonku války již třikrát
Úmysl Turecka těžit v kyperských vodách vyplynul z dat námořního informačního systému Navtex. Prostřednictvím něj Turecko varovalo, aby se ostatní plavidla vyhnula oblasti zhruba 100 kilometrů jihozápadně od ostrova Kypr. Turci doposud dělali výzkumné vrty, samotné vrtné operace by měly probíhat do 23. srpna.
Podle serveru Greek Reporter se jedná již o sedmý případ v letošním roce, kdy chce Turecko těžit ve výlučné ekonomické zóně Kypru. Tu definuje mezinárodní smlouva OSN jako území 370 kilometrů od pobřeží, Turecko však tuto smlouvu nikdy nepodepsalo.
Naopak se odvolává na smlouvu loni podepsanou s lybijskou vládou uznávanou OSN. Kontrakt stanovil námořní hranici mezi Lybií a Tureckem a přiřkl Turecku též rozsáhlé území mezi ostrovy Kréta, Kypr a Rhodos. Turecký ministr energetiky Fatih Dönmez oznámil už v květnu, že by zde země mohla začít zkoumat přítomnost ropy.
Dohodu mezi Tureckem a Lybií však na půdě OSN napadly ostatní státy východního Středomoří, zejména Řecko. Odporuje podle nich mezinárodnímu právu kromě jiného proto, že byla uzavřena bez jednání s ostatními zeměmi v regionu.
Turecko obhajuje své těžební záměry mimo jiné tím, že z ropy nalezené ve Středomoří by měla profitovat též Severokyperská turecká republika. Tu jako stát uznává pouze Turecko a považuje se tak za jejího garanta.
Řecko a Turecko jsou v nejrůznějších sporech celá desetiletí, námořní hranice nevyjímaje. Od poloviny 70. let byly země na sklonku války již třikrát, současná situace vztahy opět vyostřila.