Katalánci protestují proti uvěznění separatistických politiků, říjen 2019. Zdroj: Profimedia.cz
Řada separatistických frakcí, které působí v zemích po celém světě, se snaží o vznik vlastního státu. O své místo na mapě usilují zejména etnické či názorové menšiny. Který nový stát by mohl přibýt v učebnicích zeměpisu v příštích letech? Svobodný Kurdistán, Québec, Katalánsko, nebo nějaký další?
Nejmladším politicky uznávaným státem světa je Jižní Súdán, který vznikl v roce 2012. Tehdy se po občanském referendu země odtrhla od (severního) Súdánu. O titul nejmladšího státu světa ale usiluje i řada jiných skupin.
Mezi nimi Kurdové, íránský národ žijící na Blízkém východě, který touží po samostatnosti už více než sto let. Zhruba 40 milionů Kurdů pobývá roztroušeně v Turecku, Sýrii, Íránu, Iráku a dalších zemích světa.
Mýty a fakta o migraci: Které země přijímají nejvíce uprchlíků?
Přesvědčení, že uprchlíci ve velkém zaplavují Evropu či USA, je mylné. Data OSN totiž ukazují, že 73 procent všech osob, které nuceně opustily svou rodnou zemi, nachází azyl v zemi sousední. Jediným velkým evropským hostitelem utečenců je Německo. Které země přijímají nejvíce prchajících lidí? Odkud a z jakých důvodů tito lidé proudí?
Kurdové stále doufají, že po skončení války v Sýrii, která se vleče od roku 2011, jim vítězné mocnosti vyhradí územní prostor, na němž by mohl svobodný Kurdistán vzniknout. Čáru přes rozpočet ale Kurdům loni udělalo Turecko, které v říjnu vojensky vpadlo na sever Sýrie (do oblasti, kde žije nejvíce Kurdů a kde by tudíž mohl nový stát vzniknout) a Kurdy z oblasti vyhnalo. Turecko na místě buduje bezpečnostní pás, kde se budou moci usídlit syrští uprchlíci.
Praktickou anexi severu Sýrie zčásti způsobil také americký prezident Donald Trump, který na začátku října roku 2019 oznámil, že z oblasti stáhne americké vojáky. Přestože svůj rozkaz posléze korigoval a některé vojáky v Sýrii přece jen ponechal, způsobil zmatek v zahraniční politice. Nakonec Trump po vpádu Turků doporučil Kurdům, aby se usadili v oblasti ropných polí, kde mají USA k dispozici nejvíce vojenské techniky.
Québec, francouzská bašta uvnitř mrazivé Kanady
Výraznější snahy o osamostatnění kanadské provincie Québec, ve které na rozdíl od zbytku kanadských provincií lidé mluví převážně francouzsky, spadají do minulého století. Občané této provincie rozhodovali o nezávislosti naposledy v roce 1995, tehdy pro setrvání Québecu v Kanadě hlasovalo 50,58 procent voličů. Od samostatnosti dělilo provincii s osmi miliony obyvateli necelých 60 tisíc hlasů.
Diskuze o nezávislosti Québecu nadále probíhají, výraznějšího milníku už ale obyvatelé provincie od roku 1995 nedosáhli.
Bouřlivé Španělsko
Asi nejzvučnější hlasy požadující nezávislý stát dnes znějí ze severovýchodu Španělska. Zčásti autonomní územní celek Katalánsko vyhlásil prostřednictvím svého parlamentu jednostrannou nezávislost v roce 2017. Ani Španělsko, ani jiný stát ale Katalánsko jako samostatnou zemi neuznává. Přesto má tento územní celek kromě svých zákonodárců také vlastní vlajku a hymnu.
Španělský nejvyšší soud v roce 2019 rozhodl, že referendum separatistických sil vůči centrální vládě bylo trestným činem. Za mřížemi tak skončilo devět katalánských politiků. Rozepře mezi Katalánskem a zbytkem Španělska nezřídka přerůstají v násilné potyčky a demonstrace.
Vedle Katalánska usiluje ve Španělsku o nezávislost také Baskicko. V roce 2011 se ale rozpustila baskická radikální organizace ETA, která usilovala o autonomii pomocí násilných akcí. Od té doby se snahy separatistů výrazně utlumily a pohybují se jen v teoretické rovině.
Rozklad Velké Británie?
Vedle výše zmíněných států usiluje o nezávislost také Skotsko. Jeho obyvatelé ale šanci na autonomii „propásli“ v referendu v roce 2014. O pět let později pak bylo Skotsko coby součást Spojeného království nuceno opustit Evropskou unii, ačkoli většina Skotů s Bruselem názorově souzněla.
Po autonomii v regionu pokukují také Velšané, ti ale spoléhali právě na skotské referendum, které by mohlo otevřít další možnosti pro rozdrolení Velké Británie. K tomu však nedošlo.
Po nezávislosti ve světě nadále žízní například také Benátky nebo Jižní Osetie.
