Víte, jak se omikron projevuje u dětí? Příznaky onemocnění se od dospělých liší
Syn zpěvačky, která zemřela po covidu: Flegr byl omyl. Ale není divu, že jsem agresivní
Duka a Halík reagují na útok Piráta Zábranského proti církvi. Kdo odrazuje věřící?
Syrská dívka v uprchlickém táboře v Turecku. (Ilustrační snímek) Zdroj: Profimedia.cz
Syrská dívka v uprchlickém táboře v Turecku. (Ilustrační snímek) Zdroj: Profimedia.cz
Přesvědčení, že uprchlíci ve velkém zaplavují Evropu či USA, je mylné. Data OSN totiž ukazují, že 73 procent všech osob, které nuceně opustily svou rodnou zemi, nachází azyl v zemi sousední. Jediným velkým evropským hostitelem utečenců je Německo. Které země přijímají nejvíce prchajících lidí? Odkud a z jakých důvodů tito lidé proudí?
„Navzdory rozšířenému přesvědčení, že většina uprchlíků přichází do Evropy, je faktem, že rozvojové země přijmou 86 procent všech utečenců na světě. Ve střední Evropě žije asi 100 milionů lidí, z nichž 80 tisíc jsou uprchlíci. To je 0,09 procenta,“ řekl pro CNN Prima NEWS Zoran Stevanovic, mluvčí agentury pro uprchlíky při OSN pro střední Evropu. Mezi státy tohoto regionu UNHCR počítá Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Moldávii, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
Ze zprávy UNHCR, agentury OSN pro uprchlíky, vyplývá, že v současnosti je nuceně vysídlen každý 97. člověk na planetě. Ke konci roku 2019 evidovala UNHCR 79,5 milionů vysídlených lidí, což je nejvyšší číslo, jaké doposud zaznamenala.
Do Turecka prchají lidé především ze sousední Sýrie, kterou sužuje konflikt, i když už vyhasínající, již devátým rokem. Erdoganovo Turecko přijalo celkem 3,6 milionů uprchlíků, kteří se snažili uniknout před vládními vojáky, ruským bombardováním nebo polovojenskými oddíly zřízenými za účelem terorizování obyvatel. Jiní prchali před džihádisty, Turky či Kurdy…
K tématu
Pro civilní obyvatelstvo znamená komplikovaný konflikt pouze utrpení. Před válkou měla Sýrie 23 milionů obyvatel, polovina z nich však opustila své domovy, někdy i opakovaně. Většina migrovala uvnitř Sýrie. Více než tři a půl milionů pak pojalo Turecko. To obsadilo část severní Sýrie mimo jiné proto, aby tam přesunulo uprchlíky, kteří začali tamní veřejnosti vadit. Dalšími velkými hostiteli syrských běženců jsou Libanon, Jordánsko nebo Irák.
Konflikt sahá do roku 2011. Událost známá jako „arabské jaro“ se brzy zvrhla v občankou válku, v níž rebelové bojovali proti režimu Bašára Asada. Postupně se syrská občanská válka stala šachovnicí zájmů USA, Ruska, Íránu či Turecka, které bombardovalo Kurdy, přestože bojovali proti teroristům Islámského státu.
Venezuela bývala štědrým hostitelem lidí hledajících azyl, nyní čelí vlastní hluboké krizi. Socioekonomická a politická krize se projevuje hyperinflací, vysokou kriminalitou, hladem a nárůstem nemocí. Jedná se o největší exodus Latinské Ameriky v moderní historii. Zemi od roku 2014 opustilo 4,5 milionů lidí. Rozsahem je podobná syrské krizi, v průměru zemi opustí pět tisíc lidí denně, varuje UNHCR.
Rozklad má kořeny v roce 1999, kdy se vlády ujal Hugo Chávez, socialista, který do své smrti v roce 2013 postupně ovládl veškeré klíčové instituce. Vystřídal jej Nicolás Maduro, jeho bývalá pravá ruka. Tomu se však začala ekonomika drolit pod rukama. V roce 2016 ovládla Národní shromáždění opozice, zákonodárci se tak Madurovi stali trnem v patě a složil vlastní shromáždění ze svých příznivců, které je Národnímu shromáždění nadřazené. Maduro byl znovuzvolen, zákonodárci však nazvali hlasování zmanipulovaným a prezidentem se prohlásil předseda Národního shromáždění Juan Guaidó. Nyní má Venezuela, zmítající se ve zmatku, nejen dva muže, kteří se prohlašují hlavou státu, ale i dva politiky, kteří se považují za předsedu Národního shromáždění.
Kolumbie i další země v regionu štědře poskytovaly Venezuelanům azyl, ale jejich kapacita zaopatřit jim základní potřeby dosahuje svých limitů. Většina Venezuelanů si nemůže dovolit putovat dopravou a volí proto cestu pěšky přes chladné pohoří. „Lidé mi řekli, ať své děti teple obleču, dám jim čepice, protože mnoho dětí cestou zemřelo,“ popsala třicetiletá Isbel, která opustila Venezuelu se svými čtyřmi dětmi.
When it's a matter of life or death, the nearest place of refuge is often the only choice.
— UNHCR, the UN Refugee Agency (@Refugees) August 10, 2020
3 in 4 people who have been forced to flee seek refuge in neighbouring countries. pic.twitter.com/84KU19G3do
Afghánistán má dlouhou historii přesunu obyvatel pod mezinárodní ochranou a Pákistán je již dlouhou dobu jejich cílovou destinací. Většina afghánských přistěhovalců v Pákistánu jsou děti a adolescenti, kteří jsou v hostitelské zemi již narození a vychováváni. Mnoho Afgánců uprchlo v roce 1979 před sovětskou invazí, když se Kábul stal posledním velkým bojištěm studené války. Další statisíce lidí vyhnaly konflikty následující.
K tématu
Afghánci žijící v Pákistánu jsou často již druhou či třetí přistěhovaleckou generací, nejsou však vedeni jako tamní občané. Nemohou využívat pákistánského veřejného školství, vlastnit majetek, vozidla a dokonce ani SIM karty. Nadcházející matky mají často problém s tím, že je nechtějí přijmout v nemocnici, protože nemohou novorozencům vystavit rodný list. Afgháncům v Pákistánu stále hrozí deportace do země, v níž nikdy nebyli.
Většina lidí prchajících z Jižního Súdánu před občanskou válkou míří do Ugandy, ani tam je ale nečeká snadné žití. Agentura UNHCR informovala, že nárůst počtu sebevražd mezi uprchlíky z Jižního Súdánu je alarmující. Někteří mají to štěstí, že se jim v uprchlických táborech dostane psychologické pomoci, těch je však menšina.
Většina uprchlíků jsou ženy a děti, potvrzuje CNN Prima NEWS Stevanovic z OSN. Podotýká, že obraz prchajícího mladého muže je jedním z nejrozšířenějších mýtů o migraci. „Polovina všech uprchlíků na světě jsou děti a mladiství do 18 let,“ upřesnil.
Otcové jihosúdánských rodin často zahynuli v brutálním konfliktu mezi vládními a opozičními silami, který se táhne od roku 2013. Spousta obyvatel uprchlických táborů byla svědky či obětmi útoků, sexuálního násilí a mučení, a to jak v domovině, tak při úprku za hranice. Na jejich duševní zdraví má dále neblahý vliv extrémní chudoba a nemožnost přístupu ke smysluplnému vzdělání či práci.
Jedinou evropskou zemí, která patří mezi pětku největších poskytovatelů azylu osobám, které nuceně opustily svou domovinu, je Německo. O azyl zde žádá nejvíce lidí ze Sýrie, následuje Irák, Turecko, Afghánistán, Nigérie a Írán.
Německé migrační právo však doprovázejí kontroverze. V současnosti chce vláda prosadit zákon, který by měl usnadnit příchod do země vysoce kvalifikovaným profesionálům ze zemí mimo Evropskou unii. Například pravicová Alternativa pro Německo jej ale kritizuje s tím, že se vláda pouze snaží ospravedlnit přijímání velkého množství uprchlíků v roce 2015 zdáním, že pomohlo vyřešit nedostatek pracovních sil.
Smyčka kolem Ukrajiny se utahuje, hrozí rozsáhlý ozbrojený konflikt, Rusko bude chtít napadnout celou východoevropskou zemi. Takové myšlenky tíží britské ministerstvo obrany, které vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou situací na hranicích Ruska a Ukrajiny. Varováními nešetří ani americká administrativa.
Někteří lidé zvažují, že se omikronem, který zřejmě není tak smrtonosný, nakazí úmyslně. Podle expertů z USA to však není dobrý nápad. I nová varianta koronaviru totiž může mít závažné následky nebo skončit dokonce i smrtí.
Ředitelé škol asi budou moct v případě velkého počtu učitelů v karanténě kvůli covidu vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo distanční výuku v délce až deseti dnů. Návrh zákona, který předložil ministr školství Petr Gazdík (STAN), ve středu schválila vláda.
Na většině území Česka bude do čtvrtečního večera foukat silný vítr, který v nárazech může dosáhnout přes 65 kilometrů v hodině. Vítr bude postupně zesilovat od středečního odpoledne, kdy zasáhne Slezsko. Od druhé poloviny noci pak bude foukat i v dalších regionech. V polohách nad 500 metrů nad mořem bude vítr tvořit sněhové jazyky, kvůli kterým mohou být některé silnice nesjízdné. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Karel Vlček se v roce 2017 s rodinou rozhodl, že postaví dům. Věděl, že kvůli třem dětem potřebuje minimálně pět pokojů a nechtěli opustit lokalitu Prahy 4. Zároveň měli omezený rozpočet, proto řešili, jaká cesta bude nejschůdnější. O tom, jaká nakonec byla, vypráví v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem v pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům.
Poprašek sněhu v blízkosti městečka Aïn Séfra na severozápadě Alžírska by čekal málokdo. Poté, co zde teploty klesly pod bod mrazu, se ale na saharském písku přesto objevil, informuje britský web Daily Mail. Tuto unikátní podívanou zachytily i fotografie.
Česko za úterý eviduje rekordní nárůst počtu nakažených, bylo jich více než 28 tisíc. Podle epidemiologa Romana Prymuly se však toto číslo může téměř zdvojnásobit. „Budeme sledovat narůstající zátěž v nemocnicích, ale naše kapacita je dostatečná, abychom zvládli i vlnu kolem 50 tisíc nakažených denně,“ podotkl v pořadu Nový den.
Policie ve středu dopoledne dočasně evakuovala v Brně-Žabovřeskách v Kozákově ulici 116 lidí kvůli nálezu zhruba stokilogramového granátu z druhé světové války. Ještě před polednem nevybuchlý granát pyrotechnici zajistili a lidé se mohli vracet domů. Mluvčí policie Bohumil Malášek řekl, že granát byl nalezen při výkopových pracích na dvoře jednoho rodinného domu. Policie zveřejnila také krátké video z místa.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) vládě navrhne snížení výše slev v dopravě ze současných 75 procent na 50 procent z ceny jízdného. Státu to má přinést úspory až 1,8 miliardy korun ročně. Slevy by měly dál platit pro děti a studenty do 26 let a lidi starší 65 let. Ministr také navrhne rozšíření slev pro invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně.
V prodejně u Prahy vybuchla v úterý v podvečer propanbutanová láhev. Exploze zranila dva lidi a částečně poškodila budovu. Příčinu výbuchu vyšetřovatelé zjišťují.
První díl nového rodinného seriálu ZOO sledovalo ve čtvrtek na TV Prima více než 1,3 milionu lidí. Diváci se poprvé seznámili s řadou postav mnohdy ztvárňovaných mladými hereckými tvářemi. Mezi ty se řadí Michaela Petřeková a Goran Maiello. V pořadu Nový den prozradili, co je pro ně při natáčení nejtěžší a jak své role získali.
Za pondělí testy v Česku odhalily 20 270 případů nákazy koronavirem. Oproti minulému týdnu je to o téměř 13 tisíc víc. Někteří se musí poprat i s těžkým průběhem nemoci, stejně jako podnikatelka Denisa Halašová ze Vsetínska. Loni si zažila peklo, několik týdnů se pohybovala na hranici života a smrti. Nakonec se ale dokázala vrátit zpátky do života.
Martin Z. byl jedním z těch, kdo se v devadesátých letech minulého století podíleli na přípravě vraždy manželky kontroverzního podnikatele Ivana Jonáka. Podle soudu si vraždu své ženy objednal Jonák, který za to byl odsouzen k osmnácti letům vězení. K činu se ale nikdy nepřiznal.
Systém ministerstva zdravotnictví umožňoval očkovaným otestovat se PCR metodou zdarma pouze dvakrát za měsíc. Krátce poté, co se tato zpráva objevila v médiích, resort technickou závadu odstranil. Lidé s dokončenou vakcinací tak mají nadále nárok na pět hrazených preventivních testů.
Pražský radní za Piráty Adam Zábranský se veřejně zaradoval nad úbytkem počtu katolických věřících v Česku a jmenovitě se pustil do pražského arcibiskupa Dominika Duky, pod jehož vedením má prý církev špatný vliv na společnost. Jak na to reagoval kardinál a co si o věci myslí jeho „vnitrocírkevní“ kritik, kněz a teolog Tomáš Halík?
Bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se při jednání o Zelené dohodě na evropské půdě smáli. Neměl věcné argumenty, o něž jde především, nešetřil kritikou prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na adresu expremiéra. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že klíčové budou dopadové studie ke Green Dealu, na něž se bývalá vláda vykašlala.
Epidemie koronaviru v Česku dál sílí, v úterý přibylo nejvíc potvrzených případů za dobu epidemie, testy odhalily 28 469 nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Počet nových případů výrazně roste v důsledku šíření nakažlivější varianty omikron.
Pokud se česká vláda dohodne na podmínkách řešení sporu kolem polského hnědouhelného dolu Turów, stáhne žalobu, kterou podala k Soudnímu dvoru EU. Uvedla to ve středu podle agentury Reuters polská ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Polskie Radio 1. K dohodě podle ministryně životního prostředí Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL) zatím nedošlo. Podle Moskwové je ale konec sporu na dohled.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
