Hraním videoher se dají vydělat miliony korun. I esportovcům ale hrozí syndrom vyhoření

Profesionální zápasy v počítačových hrách vyprodávají sportovní stadiony a z nejlepších hráčů se stávají světové celebrity. Zdánlivě vysněná práce má ale i svou stinnou stránku. Esportovcům kvůli náročnému tréninku může hrozit syndrom vyhoření. „Týmový trénink zahrnuje šest až osm hodin denně,“ popsal přípravu herních profesionálů trenér Jakub Kokoška v reportáži herního pořadu CNN Prima Gaming, který můžete sledovat každou sobotu v 22:35 na CNN Prima NEWS.

Každý hráč střílečky Counter-Strike: Global Offensive se musí zpočátku připravovat především individuálně. Rozvíjí vlastní schopnosti ve hře, seznamuje se s jednotlivými mapami, na kterých se zápasy hrají, a zkoumá chování zbraní.

Poté přichází na řadu trénink s mužstvem. Týmy v Counter-Striku jsou tvořené pěti hráči, přičemž každý z nich má ve hře svou roli. Středobodem je kapitán mužstva, který musí flexibilně rozhodovat o aktuálních cílech spoluhráčů na mapě.

Pak tu jsou samotní střelci, jejichž úkolem je zlikvidovat největší množství soupeřů a zároveň zůstat naživu – někteří se specializují na odstřelovací pušky, jiní dávají přednost zbraním s větší kadencí.

„Týmový trénink zahrnuje šest až osm hodin denně. Snažíme se cvičit s dalšími týmy z profesionální scény, s nimiž máme různé tréninkové zápasy. Následují pak analýzy předchozích přestřelek, tím se snažíme ladit chyby a zlepšovat se,“ rozvedl dále Kokoška z týmu Dynamo Eclot, který vlastní podnikatel Petr Dědek.

Esport je pro řadu teenagerů vysněnou prací. Několikahodinový trénink a nutnost neustále vyhrávat zápasy může ale přinést opačný efekt. Psychické problémy a syndrom vyhoření přiznali například úspěšní dánští střelci Nicolai Reedtz a Peter Rasmussen – čtyřnásobní šampioni Majoru, největšího světového turnaje ve hře Counter-Strike.

Jak takovým problémům předejít? Podle Kokošky z Dynamo Eclot je důležité, aby hráči měli i jiné aktivity než pouhé hraní videoher.

„Na chvilku vypnete, pak se zase můžete vrátit do toho kolotoče,“ vysvětlil Kokoška. Týmy proto na hráče apelují, aby se věnovali „neherním“ koníčkům nebo rodině. Pomůže jim to přijít na jiné myšlenky, když mužstvo například prožívá těžší období nebo sérii špatných výsledků.

Kromě slávy se s esportem pojí také milionové odměny, ať už jde o výhry v turnajích, nebo měsíční mzdy. Nejvíce peněz si v turnajích vydělal dánský hráč týmové hry Dota 2 Johan Sundstein. Za svou kariéru si v přepočtu přišel na 170 milionů korun.

Mzdy srovnatelné s hokejisty i fotbalisty

Přesnější informace o mzdách hráčů jsou spíše skoupé, podle zákulisních informací si ovšem Chorvat Luka Perkovič – jeden z nejlepších hráčů titulu League of Legends v Evropě – měl vydělat ročně 60 milionů korun během svého angažmá v americkém týmu Cloud 9. Podobnou roční gáži má například český hokejista Radko Gudas, který v zámořské NHL hraje za Floridu Panthers.

V Asii se točí ještě o chlup větší peníze. Šéf korejského týmu T1 Joe Marsh se nedávno nechal slyšet, že jeho svěřenec a slavný korejský hráč League of Legends, I Sang-hjok, dostal loni v létě nabídku z Číny, kde pro něj byla připravená smlouva s platem 20 milionů dolarů ročně. To už je částka srovnatelná s příjmem francouzského fotbalisty Kyliana Mbappého.

Sledujte herní pořad CNN Prima Gaming každou sobotu v 22:35 na CNN Prima NEWS nebo na webových stránkách cnnprima.cz, kde mimo jiné najdete i archiv odvysílaných dílů.