K VĚCI, Jiří Šedivý - 19.8. v 09:27
Nemyslím si, že by Rusko použilo nějak masivně svá vojska podobně, jako tomu bylo v Československu v roce 1968, uvedl bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu K věci. I když se Lukašenkovi podaří situaci vyřešit, Bělorusko podle Šedivého už nebude jako dřív – i díky uvědomění si pokrokových prodemokratických sil v zemi. Pro ČR podle něj bezprostředně bezpečnostní riziko v souvislosti se situací v Bělorusku nehrozí, zprostředkovaně by však mohlo.
„Samozřejmě že určité obavy existují. Přece jenom ta situace je tam poměrně dost dramatická. A pokud Lukašenko sáhne znovu k síle – ať už policejní, nebo tak, jak vyhrožuje, i armádní, pak by se mohla zkomplikovat ještě víc a mohlo by to být bezpečnostní riziko,“ uvedl bývalý náčelník generálního štábu na dotaz, zda je situace v Bělorusku bezpečnostním rizikem.
Moderátorku Marii Bastlovou zajímalo, zda může být bezpečnostním rizikem i pro nás. „Myslím si, že ne bezprostředně pro Českou republiku. Jenom snad s tou poznámkou, že by se Česká republika mohla stát účastníkem sporu, jak už Lukašenko jednou řekl, že Česká republika zasahuje do vnitřních záležitosti Běloruska na počátku konfliktu. Takže zprostředkovaně asi ano, ale určitě ne přímo,“ odpověděl Šedivý.
Proč jedná naše bezpečnostní rada, když jde o území jiného státu?
Čeští poslanci odsoudili násilí v Bělorusku. Rusko k nevměšování nevyzvou
Sněmovna odsoudila násilné a nepřiměřené zásahy režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proti jeho odpůrcům, kteří nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb. Zároveň na návrh ANO podpořila postoj české vlády k situaci v Bělorusku. Pirátům, Starostům, lidovcům a TOP 09 se ovšem nepodařilo prosadit, aby posslanci vyzvali Rusko ke zdrženlivosti a nevměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. Moskvu o případnou pomoc požádal Lukašenko.
„Celkově je to destabilizace této části Evropy, to je bezesporu nutné projednat v bezpečnostní radě. A ten druhý důvod je ten, že jsme členové Severoatlantické aliance, a v tomto případě jsou bezprostředně ohroženi – nebo se může stát, že budou ohroženi – naši spojenci, pobaltské republiky Litva, Lotyško a případně Polsko,“ vysvětlil host. „Lukašenko přesunul část svých vojsk na svoji západní hranici. Ať už to jsou speciální síly letectva a podobně. A s cílem odvést pozornost může vyprovokovat konflikt při hranicích a pak je potřeba o tom velmi důkladně jednat i na naší bezpečnostní radě.“
„V každém případě bych mu poradil, aby stáhnul vojska do posádek a postupoval podobně, jako se postupovalo v Československu v roce 1989, kdy hlavní úkol zněl, aby vojska zůstala v kasárnách, aby byly zajištěny zbraně, klid a vojáci se v žádném případě nedostávali do konfliktních situací jak s obyvatelstvem, tak s vládnoucí garniturou,“ našel Šedivý možnou paralelu s naší historií. „Vojáci by měli zůstat mimo dění.“
Pokud chce Lukašenko zůstat u moci, musí situaci zklidnit
Jaké má v tuto chvíli Lukašenko možnosti? „Lukašenko nemá zase už tak moc možností. On má jedinou možnost – pokud se chce udržet u moci, celou tu situaci musí nějakým způsobem zklidnit, vyjít vstříc řadě požadavků, které demonstranti a opozice požadují,“ reagoval bývalý náčelník generálního štábu na dotaz moderátorky a zopakoval, že armáda by měla zůstat mimo toto dění.
Lukašenko vyslal armádu na západní hranice. V Minsku se znovu schází demonstranti
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko prý poslal na západní hranice vojenské jednotky. Reagoval tak na prohlášení západních vlád ohledně situace v Bělorusku po prezidentských volbách. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na záběry z porady na ministerstvu obrany vysílané státní televizí. Mezitím se v centru Minsku podle agentury TASS opět scházejí demonstranti požadující Lukašenkovo odstoupení, a policie nezasahuje.
„Je tam pochopitelně významný faktor, a to je vazba na Putina a na Rusko. Tam bude (Lukašenko) velmi úzce koordinovat veškeré kroky spolu s Putinem, takže bude dělat všechno pro to, aby se u moci udržel, a nějaké sankce, které se proti němu budou užívat, nebudou tak úplně zásadní.“
Podle Šedivého situace v Bělorusku nevyhovuje ani Putinovi a Rusku jako takovému, protože nejen že narušuje bezpečnost a klid této zóny, ale poznamenává i vztahy mezi Ruskem a Běloruskem.
Rusko bude podle něj na území Běloruska působit všemi možnými prostředky, ať už oficiálními, nebo neoficiálními. Lukašenko by mohl využívat ruských zpravodajských informací zejména tak, aby situaci zklidnil. „Nemyslím si, že by Rusko použilo nějak masivně svá vojska podobně, jako tomu bylo v Československu v roce 1968.“
Bělorusko už nebude jako před volbami
A jak může na Bělorusko působit EU a NATO? Podle Šedivého jsou primární rozhovory, používání argumentů pro a proti, silnějším nástrojem jsou pak sankce. „A samozřejmě jsme připraveni, což demonstruje Severoatlantická aliance, bránit naše alianční teritorium na východní hranici v případě, že by chtěl někdo zneužít formou provokací naše partnery, mluvíme o pobaltských republikách. Tam je demonstrace a rozhodnutí Severoatlantické aliance, která říká, že toto narušení nedopustíme, zároveň varování, aby někdo takový nástroj vůči nám nechtěl použít.“
„To, co Lukašenko předvedl bezprostředně po volbách, to bylo skutečně zneužití policejní moci a také to pochopitelně vyústilo v masové demonstrace,“ připomněl ještě Šedivý s tím, že i když se podaří situaci Lukašenkovi nějakým způsobem vyřešit, nebude už to Bělorusko, které bylo před volbami, a Lukašenko ani v budoucnu nebude moci použít násilí tak, jak to provedl po volbách.
