reklama

Čeští poslanci odsoudili násilí v Bělorusku. Rusko k nevměšování nevyzvou

Sněmovna odsoudila násilné a nepřiměřené zásahy režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka proti jeho odpůrcům, kteří nesouhlasí s výsledky prezidentských voleb. Zároveň na návrh ANO podpořila postoj české vlády k situaci v Bělorusku. Pirátům, Starostům, lidovcům a TOP 09 se ovšem nepodařilo prosadit, aby posslanci vyzvali Rusko ke zdrženlivosti a nevměšování do vnitřních záležitostí Běloruska. Moskvu o případnou pomoc požádal Lukašenko.

reklama

Opozice se všemi svými požadavky neuspěla. Chtěla mimo jiné vyjasnit podezření, že některé prostředky, které používaly běloruské pořádkové síly při násilném potlačování demonstrací, pocházely z Česka. Vláda měla podle opozice také ve spolupráci s českými nevládními organizacemi, jež působí v Bělorusku, podpořit dialog mezi běloruským režimem a představiteli běloruské demokratické opozice. Kabinet měl rovněž zaujmout vstřícný postoj k těm, kteří z Běloruska prchají před politickými represemi.

Opozice po vládě rovněž požadovala zákon, který by umožnil zavedení individuálních sankcí vůči těm, kdo nesou odpovědnost za nedodržování lidských práv. Na zavedení adresných sankcí vůči představitelům běloruského režimu se shodli ministři zahraničí zemí EU.

Piráti chtěli navrhnout usnesení, podle kterého by Sněmovna odsoudila násilí ze strany režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, neuznala výsledky voleb a vyzvala k jejich opakování za účasti mezinárodních pozorovatelů, sdělil poslanec a místopředseda evropského sněmovního výboru František Kopřiva.

S podobným záměrem přišli i lidovci a občanští demokraté. KDU-ČSL chtěla vyzvat vládu, aby připravila adresné sankce vůči lidem zodpovědným za zmanipulování výsledků prezidentských voleb a aby zaujala vstřícnou politiku vůči Bělorusům, kteří ze země utíkají před represemi. Kabinet by podle nich také měl prošetřit využívání zábleskových granátů české výroby běloruskou policií vůči demonstrantům.

Zvlášť po té zkušenosti, kterou máme my v roce 1968 a 1989, jsme přesvědčeni, že ČR musí stát na straně lidí, kteří chtějí změnit režim

„Zvlášť po té zkušenosti, kterou máme my v roce 1968 a 1989, jsme přesvědčeni, že ČR musí stát na straně lidí, kteří chtějí změnit režim, aby Bělorusko bylo demokratickou a svobodnou zemí. Odmítáme jakékoli policejní násilí na občanech Běloruska,“ řekl předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek.

Předseda horní komory Parlamentu ČR a představitel ODS Miloš Vystrčil uvedl, že vyzval dopisem předsedu Sněmovny Radka Vondráčka (ANO) a představitele vlády včetně premiéra Andreje Babiše (ANO), aby přijali společné stanovisko na podporu běloruských demonstrantů.

Součástí dopisu je i žádost, aby Parlament ministři vnitra a zahraničí informovali, jak to v Bělorusku vypadá i optikou informací českých bezpečnostních složek. Je dle něj potřeba, aby byli ústavní činitelé informování.

„Druhá část dopisu je o potřebě pomoci a morální podpoře Bělorusů, kteří volají po svobodě. Na dopis zatím nemám reakci. Nabídl jsem společnou schůzku předsedů komor Parlamentu, premiéra a ministrů vnitra a zahraničí, abychom vyjádřili podporu svobodnému Bělorusku. Aby nedopadlo stejně jako my v roce 1968, aby mohla proběhnout i tam sametová revoluce,“ řekl Vystrčil. Čeští senátoři už 12. srpna odsoudili násilí na demonstrantech v Bělorusku.

Babiš chce cílené sankce EU vůči Bělorusku

K situaci v Bělorusku se na začátku jednání Poslanecké sněmovny vyjádřil i premiér Babiš. EU by podle premiéra měla zavést vůči Bělorusku cílené sankce a podnítit uspořádání svobodných voleb v této zemi. Uvedl, že dopoledne se kvůli společnému postoji spojí formou videokonference s premiéry zemí visegrádské čtyřky a Pobaltí.

„Bělorusové si mají sami rozhodnout, kde chtějí civilizačně být, nikdo jim nemá vnucovat, kam mají patřit. Jde o to, aby proběhly svobodné a demokratické volby. Neměla by se opakovat situace, jako proběhla na Ukrajině,“ řekl Babiš s tím, že sankce i odsouzení násilí jsou správné.

Sněmovna se ve středu mimořádně sešla kvůli dvěma předlohám, které souvisejí s koronavirem. Jsou to distanční vzdělávání a volby v karanténě. Bod k Bělorusku proberou poslanci poté, co projednají tyto dva body.

ČSSD není proti, SPD ano

Vládní ČSSD se projednání situace v Bělorusku na plénu Sněmovny nebrání. „My jsme dali najevo ústy předsedy Jana Hamáčka nebo ministra zahraničí Tomáše Petříčka, že odsuzujeme to, co se děje v Bělorusku. Byli bychom rádi, kdyby si Bělorusové o osudu rozhodovali sami. To platí i za náš poslanecký klub,“ řekl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka před jednáním Sněmovny.

Situaci chce řešit i STAN. „Bělorusům bychom měli pomoci, aby žili v normálním světě,” řekl předseda STAN Vít Rakušan. „V evropské zemi se mlátí lidi na ulici, to není normální. Tento vzkaz musíme vyslat do Běloruska, taky jsme si to zažili,” řekl s odkazem na éru komunismu v Československu.

Naopak SPD zařazení bodu nepodpoří. Hnutí nicméně odsoudilo policejní násilí vůči běloruským demonstrantům. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala ale zároveň řekl, že pokud běloruská opozice považuje volby za zfalšované, měla by usilovat o přepočítání hlasů. Požadavky na odstoupení Lukašenka nebo uspořádání nových voleb podle něj nejsou nyní podložené.

Sedm tisíc zadržených

Demonstrace v Bělorusku vypukly po prezidentských volbách z 9. srpna, které podle oficiálních údajů drtivě vyhrál Lukašenko, podle opozice ale byly zfalšované. Bezpečnostní složky proti demonstrujícím tvrdě zasáhly, bylo zadrženo na 7 000 lidí a z toho kolem 4 000 stále zůstává ve vězení. Při zásazích několik lidí zahynulo, řada Bělorusů je nezvěstná. Situací v Bělorusku se dnes odpoledne bude zabývat mimořádný summit EU.

K tématu

Další hlavní zprávy

Andrej Babiš

Babiš: Stát by mohl proplácet dětem testy potřebné k cestě na dovolenou

Babiš: Stát by mohl proplácet dětem testy potřebné k cestě na dovolenou

Stát by mohl proplácet dětem testy, které budou potřeba v létě pro vstup do cizích zemí. CNN Prima NEWS to prozradil premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj vláda nechce, aby rodiny platily při cestování za testy na koronavirus, když očkování je v současné době bezplatné. O tom, zda bude pro letní dovolenou v zahraničí potřeba antigenní, či PCR test, bude vláda jednat s okolními státy.

Slovensko

Slovensko pozastavilo očkování AstraZenecou. Po vakcinaci náhle zemřela 47letá žena

Slovensko pozastavilo očkování AstraZenecou. Po vakcinaci náhle zemřela 47letá žena

Slovensko pozastavilo očkování proti nemoci COVID-19 vakcínou od firmy AstraZeneca. V úterý o tom informovalo ministerstvo zdravotnictví. Rozhodlo tak po informaci slovenského Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL), že příčina nedávného úmrtí 47leté ženy pravděpodobně souvisela s očkováním zmíněnou vakcínou. Nadále jí však na Slovensku budou očkováni lidé, kteří již dostali první dávku této látky.

Slovensko začne brzy očkovat Sputnikem, říká Matovič. Ministr zdravotnictví o tom neví
reklama
reklama
PŘEHLEDNĚ: V příštích týdnech otevřou zahrádky, skončí rotační výuka a ožije kultura

Koronavirus

Domácí zpravodajství

Místo k moři jeďte do Prahy. Pomůže to českým podnikům, říká šéf CzechTourism
ODS opouští jedna z bývalých tváří. Vedení strany nebrání svobodu v covidové době, říká
Příští vláda bude muset zvýšit daně, po pandemii vzroste nezaměstnanost, varuje ekonom
Ministerstvo zdravotnictví neumí odůvodnit svá rozhodnutí. Soud zrušil další opatření
Další články
reklama
reklama