Genetická diktatura? Lukašenkův režim připravuje nový zákon o DNA. Už to začalo, říkají vězni
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Bělorusko plánuje plošný sběr DNA všech občanů.
Úřady už nyní tajně evidují vzorky odpůrců režimu.
Zákon má legalizovat praxi probíhající bez pravidel.
Hrozí zneužití citlivých dat bezpečnostními složkami.
Úřady v Bělorusku připravují zákon, který má umožnit zavedení rozsáhlé databáze DNA občanů. Přestože k legalizaci ještě nedošlo, sběr vzorků již podle zjištění webu RFE/RL probíhá například u politických vězňů a příbuzných lidí, kteří ze země uprchli. Panují také obavy, že bez jasných pravidel by bezpečnostní složky v zemi, kde vládne autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko, mohly citlivá data využívat prakticky bez omezení.
Běloruští úředníci chtějí prosadit zákon, který by občanům nařizoval poskytovat státu vzorky DNA. Podle webu RFE/RL ale úřady již nyní sestavují databázi DNA lidí, které stát považuje za podezřelé.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusové se brání náboru do války. V ulicích hlídkují dobrovolníci, muže chrání před odvodem
Mikalaj, novinář nezávislého běloruského média působícího v zahraničí, jehož skutečné jméno bylo z bezpečnostních důvodů utajeno, uvedl, že úřady odebraly vzorky DNA jeho rodičům již před dvěma lety. Poté, co proti němu bylo zahájeno trestní stíhání, které označil za „politicky motivované“, policie nejprve předvolala jeho matku, aby poskytla vzorek DNA. Poté odjela do jejího venkovského sídla. „Policisté vyšetřovacího výboru přijeli do její vesnice a na místě odebrali vzorek slin. Také řekli něco ve smyslu: ‚Pokud se vašemu synovi něco stane, bude snazší ho identifikovat,‘“ popsal Mikalaj.
Legalizace praxe, která již existuje
Aleh Ahejeu, právník a místopředseda Běloruské asociace novinářů, říká, že podobné příběhy jsou nyní časté. „Vzorky DNA jsou odebírány od politických vězňů a od příbuzných lidí, kteří opustili Bělorusko,“ řekl Ahejeu a dodal, že vzorky úřady shromažďují „mimo jakýkoli právní rámec“. Podle něj existuje mnoho případů, kdy je DNA získávána od lidí podvodem nebo pomocí lží a hrozeb. „Navrhovaný zákon je pokusem legalizovat praxi, která již existuje,“ řekl Ahejeu.
Čtěte také
Běloruský státní soudnělékařský výbor navrhuje zákon, který by zavedl povinný odběr DNA od všech Bělorusů. Uvedl to šéf výboru Aljaksej Volkau v rozhovoru zveřejněném 20. srpna. „Neříkáme, že bychom měli jednoduše sbírat vzorky DNA od všech v zemi najednou. Domníváme se, že by tato práce měla probíhat po určitou dobu: Jeden, dva, tři nebo čtyři roky, možná v závislosti na dotčených kategoriích. Některé kategorie budou mít přednost, zatímco pro jiné můžeme stanovit pozdější termín,“ uvedl Volkau.
Plány na legislativní návrh jsou podle něj stále v rané fázi. „Aktivně na tom pracujeme a vidíme podporu od našich kolegů z orgánů činných v trestním řízení a dalších státních orgánů“,sdělil Volkau.
Zbytečný nástroj?
Některé západní země mají zákony, které dávají policii pravomoc odebírat vzorky DNA od osob odsouzených za závažný trestný čin (podobná praxe se týká i Česka). Žádná z nich ale nevyžaduje, aby vzorky poskytovali všichni občané.
Ahejeu uvedl, že zatím není jasné, jak by běloruské úřady chtěly vzorky DNA využívat. Alexandr Lukašenko je u moci od roku 1994 a jeho režim dlouhodobě potlačuje opozici. Represe výrazně zesílily po prezidentských volbách v roce 2020, jejichž výsledek mnoho Bělorusů považovalo za zfalšovaný a proti němuž následovaly masové protesty. Mnoho odpůrců režimu, novinářů a dalších lidí proto ze země uprchlo nebo bylo „odejito“.
„Pokud neexistují jasná pravidla, úřady si samy určují, jak s těmito daty naloží. V jiných zemích podobná praxe existuje také, ale fungují tam zákony a úřady, které na jejich používání dohlížejí. V Bělorusku mohou bezpečnostní složky s těmito daty nakládat prakticky podle libosti,“ uvedl Ahejeu.
Čtěte také
Podle Vladimira Žyhara z BelPolu, sdružení bývalých příslušníků běloruských bezpečnostních složek, odebíraly úřady vzorky DNA některým lidem v Bělorusku už před protesty v roce 2020. Podle Žyhara tato praxe v minulosti pomohla objasnit některé skutečné zločiny, například starý případ vraždy. „Osobně jsem byl přítomen, když byl jeden takový zločin vyřešen. Jednalo se o 20 let starý případ vraždy. Ve spisech se uchoval nedopalek cigarety. Byl odeslán k další analýze, osoba s ním spojená byla identifikována a vražda byla nakonec vyřešena,“ řekl Žyhar.
Pochybuje ale, že by celostátní databáze DNA byla pro politické pronásledování běloruským režimem užitečná. „Politicky motivované případy často žádné důkazy nepotřebují, protože jsou jednoduše vykonstruované. Složitý nástroj, jako je databáze DNA, je proto zbytečný,“ uvedl Žyhar.
Pokud bude přijat zákon o zřízení komplexní databáze DNA běloruských občanů, bude to pokračování procesu, který začal v roce 2004, kdy vstoupil v platnost zákon o registraci otisků prstů. Ten vyžadoval, aby téměř všichni dospělí běloruští občané mužského pohlaví poskytli úřadům své otisky prstů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Systémy Patriot trčí v ukrajinských kukuřičných polích. Dopadla na ně válka s Íránem, píše CNN
vaclav.cerny@iprima.cz
