Jurečka: Jsem z chudých poměrů, v životě jsem neměl nové kolo. Na lidech škrtat nechci
Do skály v Karibiku narazila jachta. Jeden Čech zemřel, druhý je těžce raněný
Máte omikron? 20 příznaků, které určí nákazu. Jeden přijde ještě před pozitivním testem
Překvapení? Na globální korporátní dani vydělají nejvíce ty nejbohatší země světa. Česko bude paběrkovat. Zdroj: Profimedia.cz
Překvapení? Na globální korporátní dani vydělají nejvíce ty nejbohatší země světa. Česko bude paběrkovat. Zdroj: Profimedia.cz
Skupina nejrozvinutějších zemí světa G7 se dohodla na zavedení minimální globální korporátní daně ve výši 15 procent. Chce tím zamezit přesunu zisků do daňových rájů a vylepšit bilanci svých veřejných rozpočtů. Někteří ekonomové ale varují, že se daň může minout účinkem, a ještě negativně dopadnout na chudé státy světa.
O konceptu globální daně se mezi ekonomy a politiky diskutuje už řadu let. Důvodem je expanze digitálního sektoru a technologických firem, které ke svému podnikání potřebují fakticky jediné: internet. Jenže kvůli tomu vlastně nelze stoprocentně určit, ve které zemi by své zisky měly danit, jelikož není dokonale zjistitelné, kde jak velký zisk vznikl. Nadnárodní technologické společnosti tak mohou hojně využívat daňové optimalizace a odvádět platby do veřejných rozpočtů v těch zemích, kde je to pro ně nejvýhodnější.
K tématu
S tím by ale měl být konec. Země skupiny zemí G7 se o víkendu dohodly na zavedení minimální globální korporátní daně, která daňovou optimalizaci výrazně zkomplikuje. Zjednodušeně řečeno, nadnárodní společnosti před daní nebudu mít kam utéct. Politici a někteří ekonomové konsensus vítají, jiní varují před dopady, které teprve přijdou.
„Záměrem dohody je odradit velké nadnárodní společnosti od přesouvání svých sídel do zemí s nižším zdaněním. Je spravedlivé, aby firmy platily daně v zemích, ve kterých podnikají a vytvářejí zisky,“ napsala na Twitter ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Za globální daňové minimum se postavila také ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. „Podporuji koncept minimální daně a s ním spojené právo státu dodanit dle nových daňových pravidel zisk tam, kde zhruba sto nadnárodních korporací platí méně, než by měly,“ uvedla rovněž v twitterové diskusi.
Jiní experti ale mírní přehnaný optimismus, protože zbývá dořešit ještě řadu věcí. „Ujednání představuje základ pro širší mezinárodní dohodu, která by ukončila závody zemí ve snižování podnikových daní. Zůstává ale otázkou, jak se k dohodě postaví země mimo skupinu G7,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
K tématu
Podle něho bude záležet zejména na přístupu států skupiny G20 v čele s Čínou, Ruskem nebo Indií. „Pokud má být nový globální systém účinný, je podstatné, aby se na jeho podobě dohodlo co možná nejvíce států. Dohoda 140 zemí světa, jež by měla být výsledkem toho, co odstartovaly země G7, je tak stále nejistá,“ dodal.
Minimální globální daň se nelíbí například Irsku, kde je současná sazba stanovena na 12,5 procenta, tedy o 2,5 procentního bodu níže, než předpokládá dohoda zemí G7. Podle irského ministra financí Paschala Donohea je totiž legitimní, aby daňová konkurence zůstala zachována. A dá se očekávat, že proti budou také další země, které mají v současnosti pověst daňových rájů.
A pro řadu z nich jde o klíčový zdroj rozpočtových příjmů. „Pokud minimální globální daň povede k likvidaci daňových rájů, pro mnoho nadnárodních firem už nebude existovat důvod své zisky přesouvat právě do těchto zemí. Nevyplatí se jim to. To je sice dobrá zpráva pro země původu těchto firem, které patří k těm nejrozvinutějším, daňovým rájům to ale způsobí komplikace,“ myslí si Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické.
K tématu
Na tento problém upozorňují také analytici časopisu The Economist. „Bohaté země získají naprostou většinu zdanitelných zisků z daňových rájů zpět, zatímco chudým zůstanou jen drobky,“ píšou. Economist rovněž odkazuje na říjnovou studii OECD, z níž vyplývá, že zavedením globální minimální daně pro firemní zisky si veřejné rozpočty v chudých zemích polepší jen asi o jedno procento, zatímco „bohaté země na ní vydělají mnohem více“.
A jak velký výnos by tedy dohoda skupiny G7 mohla zúčastněným přinést? Podle studie analytiků výzkumného pracoviště EU Tax Observatory, které patří pod Paris School of Economics, na návrhu vydělají nejvíce Spojené státy americké – bezmála 41 miliard eur ročně. Druhé Kanadě by dohoda vynesla 16 miliard a třetí Belgii přes 10 miliard eur každý rok.
Česká republika by mohla vylepšit příjmovou stranu veřejných rozpočtů asi o 100 milionů eur ročně, což představuje zhruba 2,5 miliardy korun. Sumu v těchto řádech už dříve pro CNN Prima NEWS odhadl bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. „Nemyslím, že nám díru v rozpočtu zaplní takzvané vzdálené daně, tedy daně, u kterých máme pocit, že se nás přímo netýkají – ekologické, technologické, digitální. Ty nám přinesou jednotky, maximálně nižší desítky miliard, nám ale chybí stovky miliard korun,“ řekl.
K tématu
Sněmovna v prvním kole podpořila zákon, který zakáže jednorázové plastové příbory, talíře či brčka, jak to vyžadují předpisy Evropské unie. Rozhodla o tom ve středu téměř jednomyslně. Lhůtu na jeho další projednávání ve výboru pro životní prostředí prodloužila na 80 dní, i když se norma měla do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.
Malá jachta před týdnem v plné rychlosti narazila do skály v Karibiku. Při nehodě zemřel jeden člověk, druhý utrpěl vážná zranění. České ministerstvo zahraničí na dotaz CNN Prima NEWS potvrdilo, že se jednalo o české občany. Tamější záchranáři vyšetřují, co tragickou nehodu způsobilo. Podle francouzského webu Faxinfo.cz mohla za nehodou stát nepřiměřená rychlost či nepozornost.
Srovnávání situace na Ukrajině a v Sudetech ve 30. letech minulého století je pro Českou republiku urážlivé a nepřípustné. V reakci na slova jednoho z britských poslanců to řekl politolog a bývalý diplomat Petr Drulák. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS se mimo jiné věnoval i českému předsednictví Evropské unie a korespondenčním volbám.
Chorvatský prezident Zoran Milanović v úterý prohlásil, že na Ukrajině se vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem a že pro tuto zemi není v NATO místo. Podle jeho názoru Chorvatsko, které je členem aliance od roku 2009, by se v nynějším dění kolem Ukrajiny nemělo nijak angažovat, informovala chorvatská média. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dalo v reakci najevo „hluboké zklamání“, zatímco chorvatský premiér Andrej Plenković vyjádřil údiv a Ukrajincům se omluvil.
Je třeba využít služeb statika při stavbě rodinného domu? Na to se zeptá nejeden investor, který chce začít. A odpověď by měla být ano. Důkazy pro to předkládá v jednom z dílů pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům odborník Ivo Petrášek.
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval 11 nových rektorů tuzemských vysokých škol. Mezi nimi i nového představitele Mendelovy univerzity v Brně Vojtěcha Adama. Ten čelí podezření, že v minulosti vědecky pochybil. Jeho předchůdkyně Danuše Nerudová mu proto doporučuje na post rektora rezignovat.
Po dlouhé nemoci zemřel ve středu spisovatel, scenárista, dramaturg, autor televizních i rozhlasových her a seriálů Roman Ráž, bylo mu 86 let. Informaci Českému centru Mezinárodního PEN klubu sdělila Rážova manželka.
Trestáte nás za to, že vaši poslanci nechodí do práce nebo za to, že jsme si dovolili při jednání o důvěře vystupovat 23 hodin, vyčetla ve Sněmovně poslancům šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Reagovala tím na fakt, že zákonodárci v úterý opět nezvolili jako šestého místopředsedu dolní komory Karla Havlíčka (ANO).
Nikdo z vládních politiků se nezúčastní zimních olympijských her v Pekingu. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do. O akcích, kterých se zúčastní čeští diplomaté včetně velvyslance, zatím nebylo rozhodnuto. Hry v Číně začnou 4. února.
Německo poskytne ukrajinské armádě 5 000 vojenských přileb. Oznámila to německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Zatímco některé členské státy Severoatlantické aliance dodávají Ukrajině kvůli vyhrocenému napětí s Ruskem zbraně, Berlín to odmítá. Kancléř Olaf Scholz nesouhlas s dodávkami zbraní vysvětluje dlouhodobým postojem německé vlády, která dává přednost diplomacii.
Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna na CNN Prima NEWS i přímo zde v tomto článku. Ve 22:30 bude první hodina diskuze mimořádně odvysílána na Primě.
Rakousko příští pondělí ukončí plošnou uzávěru pro lidi neočkované proti covidu. Oznámili to ve středu kancléř Karl Nehammer a ministr zdravotnictví Wolfgang Mückstein. Experti z krizové koordinační skupiny (Gecko) už podle nich opatření nepovažují za smysluplné. Ostatně od 1. února má být očkování v zemi povinné.
Mezinárodní hokejová federace (IIHF) umožnila trenérům reprezentací kvůli ošemetné covidové době rozšířit nominaci pro olympiádu v Pekingu o šest hráčů, takzvané „taxikáře“. Jde o inspiraci z NHL, kde odnedávna funguje systém náhradníků pojmenovaný taxi squad. Kouč českého národního týmu Filip Pešán s manažerem Petrem Nedvědem využili jen polovinu nabízené možnosti a zvolili tříčlennou „zálohu“ – útočníky Matěje Blümela s Davidem Tomáškem a obránce Jana Ščotku.
Ústavní soud (ÚS) odmítl podnět Pirátů a STAN, kteří navrhovali alternativní způsob přepočtu hlasů na mandáty podle nového volebního zákona. Jejich interpretace by vedla k výměně tří poslanců Sněmovny ustavené po loňských volbách. Neuspěli ani u Nejvyššího správního soudu (NSS), ani u ústavních soudců, kteří se však podstatou návrhu věcně nezbývali, stížnost odmítli z procesních důvodů kvůli formě podání. Usnesení zpřístupnili na webu soudu.
Po smrti Hany Maciuchové vyšlo najevo tajemství. Populární herečka nebyla sama, ale měla partnera, se kterým sdílela všechny své radosti i starosti. Vyráželi společně na výlety či dovolené. Utajovaný přítel byl pro ni velkou oporou i v těch nejtěžších chvílích. Když onemocněla rakovinou, doprovázel ji na chemoterapie. Od úmrtí Hany Maciuchové uplynul jeden rok.
Jak bude vypadat důchodová reforma? Budou mít dnešní třicátnici důstojnou penzi? A v čem se liší jednání vlády pod premiérem Petrem Fialou (ODS) od těch, které vedl Bohuslav Sobotka (ČSSD)? O tom všem mluví v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vicepremiér, šéf lidovců a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Kdysi bývali kamarádi na život a na smrt. Jeden pro druhého by udělal všechno. Pak se ovšem drsně rozhádali a nikdy už se neusmířili. Když Ivan Jonák zemřel, Roman Skamene mu nepřišel ani na pohřeb. Jak se dali dohromady a kvůli čemu si nemohli přijít na jméno?
Před měsícem oznámila Monika Bagárová na sociálních sítích rozchod se zápasníkem MMA Makhmudem Muradovem. Nyní to však vypadá, že naděje na jejich usmíření stále existuje. Partneři, kteří mají spolu dceru Rumii, spolu tráví zase čas. Že by mohlo jít o návrat, naznačila i samotná Bagárová.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
