Eurokomisařský rébus byl po týdnech spekulací konečně rozluštěn a tím definitivně skončilo období, kdy se v české politice ve všech pádech skloňovala dvě slova: silné portfolio. Nyní už víme, jak to dopadlo a řečeno legendárním bonmotem Václava Klause, „je to taková nevýhra“...
Pojmenujme to realisticky a přesně – máme daleko silnější portfolio, než jsme kdy měli. Ale zase mnohem slabší, než jsme chtěli. Jozef Síkela má jistě lepší post ve srovnání se svými předchůdci Vladimírem Špidlou, Štefanem Fülem či Věrou Jourovou. Ovšem daleko slabší, než jak nám bylo slibováno. Než jak se Petr Fiala tvářil, že mít budeme.
ČTĚTE TAKÉ: Povodňová daň? Peníze chceme hledat jinde, řekl Fiala. Odklad voleb odmítl, zaštítil se hejtmany
Když to převedeme na srozumitelnou paralelu ze školních let, nedostali jsme z diktátu pětku (což by byl třeba rybolov), ale když uvážíme všechny ty bonboniéry, které jsme „soušce“ učitelce nanosili, tak výsledná známka tři mínus nepůsobí zrovna jako omračující úspěch. Tím spíše, že žák Fiala celou dobu ujišťoval své okolí o tom, jak má soudružku učitelku omotanou kolem prstu.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Premiér ovšem nepřizná, že nevyhrál a že uctivé nošení cukrátek do kabinetu se minulo účinkem. A tak se bude raději tvářit, že vyhrál. Když se totiž tváříte, že jste vyhráli, časem tomu sami uvěříte a pohled na ty, kteří na rozdíl od vás skutečně uspěli, pak není tolik krutý.
Za pomyslné vítěze tu můžeme bez nadsázky označit Slováky. Přitom je to neuvěřitelný paradox: europremiant Fiala byl v souboji o silné portfolio poražen třídním vyvrhelem ze Slovenska Robertem Ficem. V tomto kontextu je ještě dobré zmínit, že Maroš Šefčovič, (staro)nový eurokomisař, který bude mít v nové Komisi na starost lukrativní obchodní agendu, je ten samý Šefčovič, jenž v roce 2019 stál proti Zuzaně Čaputové v boji o prezidentské křeslo.
Ti, kdož nemají krátkou politickou paměť, si jistě vzpomenou, že mu tehdy byla českým i slovenským mediálním mainstreamem nasazována psí hlava a byl hystericky vykreslován jako nedílná součást Ficovy mocenské osy zla. Jako kdyby s jeho zvolením do Grasalkovičova paláce měla přijít apokalypsa a zhroucení demokracie na Slovensku. A vida, po pár letech je Zuzana Čaputová minulostí a (zcela neprávem) proklínaný Šefčovič slízne smetanu, na kterou si dělala zálusk Česká republika.
To je ostatně zajímavý moment evropské politiky, že naše lokální souboje údajného dobra se zlem jsou jí nakonec vcelku lhostejné. Má totiž své vlastní souboje a své vlastní zájmy a na ty naše kašle. Stejně, jako na bonboniéry nebo na brýlatého studenta dychtivě čekajícího u dveří do kabinetu...
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Juchelka: Síkela bude afrokomisařem. Je to šance formovat EU, míní Jurečka
