„Takhle se mává – takhle se bije,“ instruoval majitel hotelu U Supa postávající dav v pohádce Tři veteráni. Před tím však ještě stihl vyměnit nápis „Cizinec je našinec“ za opačnou variantu „Cizinec není našinec“. Pak už přišlo na řadu to zmiňované bití, k němuž byla použita stejná mávátka, jimiž se ještě nedlouho před tím nadšeně vítalo. Obraz české zahraniční politiky v kostce...
Existuje řada způsobů, jak dělat špatnou zahraniční politiku. Třeba když si nasliníte prst a s jeho pomocí zkoumáte, odkud fouká ten správný vítr. Pak je tu ovšem jeden způsob, který je ještě horší, dokonce možná vůbec nejhorší, a to je „mávátková“ politika. V ruce držíte mávátko a buď s ním nadšeně mácháte ve vzduchu, abyste dali najevo svou nehynoucí lásku a oddanost, nebo tím mávátkem někomu hrozíte a snažíte se je o něj zlomit na důkaz velkého mezinárodního nepřátelství.
ČTĚTE TAKÉ: Trumpův návrat je příležitost, řekl prezident Pavel. Čeká na návrhy k Ukrajině a EU
Když si nasliníte prst, dá se alespoň tvrdit, že je za tím nějaký konkrétní záměr, kterého můžete pragmaticky dosáhnout – byť by to bylo třeba jen krátkodobě. S mávátkem v ruce ale žádný záměr, cíl ani konkrétní zisk nesledujete. Máte svoje city a emoce nebo dost možná i jakousi svatou víru, že stojíte na té správné straně. A hlavně máte svoje mávátko, kterým ty city a emoce projevujete, o nic víc vám vlastně nejde.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Nadšeně třepeme fanglí ve vzduchu a provoláváme hesla „patříme na Západ“, ovšem jakmile na tom Západě vyhraje politik, který usiluje o to, aby byl Západ znovu Západem, obracíme mávátko vzhůru nohama a v mžiku je z něj rákoska. Nadšeně máváme na Ursulu von der Leyenovou a doufáme, že za to dostaneme silné portfolio v Evropské komisi. Nadšeně máváme na ukrajinského prezidenta Zelenského a totéž platí třeba pro někdejšího ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kulebu, o němž se jeho český protějšek Lipavský dojemně vyjadřoval, jako o „příteli Kulebovi“. Čekáme, že nám to přinese mezinárodní respekt, ale když se potom jedná o Ukrajině, ani nás nepozvou k jednacímu stolu.
Přidal se i český velvyslanec
Nadšeně jsme mávali na bývalého prezidenta USA Joea Bidena, přestože bylo každému jasné, že je kvůli svému duševnímu stavu zcela mimo realitu a fakticky o ničem nerozhoduje – což nakonec v tisku potvrdila i řada jeho spolupracovníků. Rádi bychom mávátkem uctili i prezidentku Kamalu Harrisovou, které jsme v kampani fandili, skoro jako kdyby šlo o naše tuzemské volby, nikoli o ty americké.
Jenže jako na potvoru vyhrál znovu Donald Trump, a tak je třeba mávátko otočit a udělat z něho klacek. Napřed tím klackem přetáhne Trumpa po zádech prezident Pavel, který prohlásí, že je podle něho Trump odpudivá bytost. Pozadu nezůstane ani Pavlův přítel po boku Petr Kolář, který se kvůli demokraticky zvolenému Trumpovi bojí o demokracii, o Elonu Muskovi tvrdí, že by ho měl prohlédnout psychiatr (zvláštní, že u zmateného Bidena nic takového nenavrhoval), aby se nakonec v aktuálním rozhovoru pro Seznam zprávy rozplakal nad tím, že jeho republikánští kamarádi, praví reaganovci, jsou zdrceni.
Ještě dál zajde i syn prezidentova poradce, europoslanec Ondřej Kolář. Ten staronového amerického prezidenta nazve rovnou „šovinistickým prasetem“. A se svým obráceným mávátkem nejde pro ránu daleko ani český velvyslanec ve Washingtonu Miloslav Stašek. Ten pro změnu označí Trumpův projev za „agresivní“ a „s nedostatkem vizí do budoucna“.
Ano, asi není žádná gigantická vize, když v projevu zmíníte, že muž je muž, žena je žena, zelená politika je špatně a pozitivní diskriminace k ničemu dobrému nevede. Ale není chybou Donalda Trumpa, že žijeme v době, kdy je i takové elementární věci třeba opakovat. Každopádně český velvyslanec v USA tvrdě kritizující projev nového prezidenta USA, to je skutečný diplomatický majstrštyk.
Bohužel máloco ukázalo zoufalost naší diplomacie a celého zahraničně politického přístupu tak dobře, jako Trumpovo zvolení a české reakce na něj. Když je u vesla někdo, koho nemáme rádi, je třeba to dát patřičně (nediplomaticky) najevo, pokud zvítězí náš oblíbenec, máváme a máváme, až nám ruka může upadnout. Holt, co se v mládí v prvomájovém průvodu naučíš, ke stáru v zahraniční politice, jako když najdeš. Z hlediska reálpolitiky a naplňování nějakých pragmatických národních zájmů je ovšem takové know-how čirá katastrofa.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Trump poslal Evropě tvrdý vzkaz, říká ministr Dvořák. Mluvil mi z duše, liboval si Okamura
