GLOSA: Odměny šéfům ČEZ jsou v pořádku. Miliardový byznys neuřídí člověk s průměrnou mzdou

Na světě jsou prý jen dvě jistoty: daně a smrt. Dovolil bych si přidat třetí – závist Čechů. Právě ti totiž byli pobouřeni, když vyšlo najevo, že se osmička členů představenstva skupiny ČEZ může těšit na odměny za loňský rok v celkovém objemu 135 milionů korun. Sám šéf energetické skupiny Daniel Beneš má inkasovat téměř 35 milionů.

Prý nic nedělají, jen všem zdražují elektřinu, kterou levně prodávají na lipskou burzu a my, Češi, ji pak musíme draho kupovat nazpátek. Sami si přitom vyplácejí nekřesťanské bonusy za to, že nám ztrpčují život drahými účty za to, když si jen chceme zapnout topení, televizi, pračku, ledničku nebo jen rozsvítit na schodech cestou z roboty.

Takto pobouřený český národ (a ještě mnohem hůř) hodnotí odměny vrcholovým manažerům skupiny ČEZ. Představa Čechů totiž je, že miliardovou firmu, navíc se 70procentní státní účastí, má řídit ministerský úředníček, který za to bude pobírat průměrnou mzdu. No dobře, tak tedy průměrnou pražskou mzdu, ale i to je zbytečně moc.

Špičkovu firmu průměrně placení lidé nevytvoří

Další představa Čechů je, že firma, kterou bude řídit špatně placený člověk, vyroste sama. Že je tak nějak automatické, že bude generovat stamiliardové tržby a zisk v řádu jednotek až desítek miliard korun. Tak určitě. Akorát, že to takhle vůbec nefunguje. Nelze zároveň vybudovat giganticky ziskovou firmu a chtít, aby v ní pracovali jen špatně placení lidé. Žádná taková společnost neexistuje. Nikde. Nikde na celém světě.

Není ani pravdou, že vrcholový, střední nebo i nižší management nic nedělá. Dělá. Buduje podnik, který zaměstnává stovky, ba tisíce dalších lidí, vyrábí poměrně důležité zboží, bez kterého bychom ani nemohli tento text kritizovat na sociálních sítích. A ještě ke všemu je schopen vytvořit zisk, který investuje do svého rozvoje (aby mohl v budoucnu vyrábět elektřiny víc, protože jí budeme potřebovat víc) nebo jeho část rozdělí a v podobě dividend odvede do státního rozpočtu.

Veřejný hněv za 35 milionů

K tomu, abyste mohli takový podnik řídit, musíte mít vizi, umět strategicky myslet, udělat milion důležitých rozhodnutí, spát nejvýše pět hodin denně a „trochu“ rozumět oboru, ve kterém vám svěřená firma podniká. A ať se nám to líbí, nebo ne, Daniel Beneš takovou personou zkrátka je. Stejně jako jí byl jeho předchůdce (a rovněž veřejný nepřítel) Martin Roman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co proti tomu můžeme dělat.

Jestliže české veřejnosti leží v žaludku Benešových 35 milionů, které letos dostane (proč jí to neleželo v žaludku loni?), nechť tento svůj hněv zohlední ve volbách a hlasuje pro politiky, kteří z nenáviděného ČEZ udělají průměrnou firmu, již budou řídit průměrní lidé s průměrnými mzdami. Nechť pak ale není překvapen, že taková firma nebude vydělávat, tím pádem ani nebude investovat, a domácí energetické zdroje a infrastruktura budou zastarávat. Jednoho dne se tak všichni probudíme do ráje na Zemi, kde bude laciná elektřina na příděl, pokud vůbec bude. Mnohem raději bych ale žil v zemi, kde se úspěch odpouští, ba přeje, a rovněž oceňuje. Třebaže 35 miliony korun.