Grolich: Potřebujeme vedení bez toxických lidí. Jsme poslední, kdo by měl vést kulturní války
Nové vedení KDU-ČSL nesmí obsahovat toxické osobnosti. Musí táhnout za jeden provaz, prohlásil v rozhovoru pro CNN Prima NEWS hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich. Právě lidovecká hvězda se na dubnovém sjezdu bude ucházet o post předsedy strany. Jeho ambicí je posílit tak, aby se KDU-ČSL stala silnou tváří opozice vládě Andreje Babiše (ANO). Plánuje proto omladit vedení, reformovat stranu a vytvořit obsáhlý hospodářský program pro Česko. Odmítá také vedení kulturních válek a vyzývá ke kultivaci veřejné debaty. „Zrovna my jako lidovci bychom měli být empatičtí ke všem a mít pochopení,“ řekl v rozhovoru.
Jak byste popsal situaci, ve které se KDU-ČSL aktuálně nachází?
Průzkumy preferencí vidíme všichni. Pro politika to samozřejmě nic líbivého není. Důležité je uvědomit si, že jsme kandidovali ve formaci, která v posledních parlamentních volbách neuspěla. Dobré je to, že máme relativně silný poslanecký klub, který je složen z dobrých lidí. Je to jeden tým složený z rozumných lidí, kteří dokážou táhnout za jeden provaz.
ČTĚTE TAKÉ: Grolich nás může dostat k 15 procentům, řekl Zdechovský. Další členy KDU-ČSL tvrdě kritizoval
Před námi je teď spousta práce. Zejména na tom, abychom za dva a půl až tři roky, kdy se bude vést debata o volbách do Sněmovny, byli v úplně jiné situaci. Pokud se budou utvářet nějaké formace, abychom byli relevantní politickou silou, která si může strategicky rozhodnout, jestli bude kandidovat sama, nebo jestli bude kandidovat v nějaké formaci.
Průzkumy pro KDU-ČSL skutečně neukazují dobrá čísla, a to již nějakou dobu. Co vaši stranu do této situace dostalo?
Určitě je to částečně tím, že jsme šest let fungovali pod značkou Spolu. Samotná KDU-ČSL tím pádem nebyla tolik vidět a byla upozaděná. Samotné rozhodnutí kandidovat v rámci Spolu podle mě bylo správné. Nicméně po posledním volebním neúspěchu se s tím musíme vypořádat. A to nejen my, ale spolu s TOP 09 si musíme najít světlo na slunci. Musíme si to odpracovat.
Čtěte také
K vámi zmíněnému světlu na slunci bych doplnil svěžejší vítr, který požaduje současný předseda strany Marek Výborný. Berete to tak, že jej představujete vy?
Marek Výborný o mně tak mluví a jsem za to rád. Podle toho, jak zatím probíhá debata ve straně, je jasné, že KDU-ČSL po tom volá a osvěžení a novou energii ve mně vidí.
Musíme určovat a nastolovat témata; mít hospodářskou kompetenci v silových věcech, o které jde v reálném životě
V čem byste chtěl na Marka Výborného a jeho předchůdce navázat?
Určitě v tom, že KDU-ČSL vždy měla relevantní návrhy a provozovala věcnou a odpovědnou politiku. Myslím si, že na naši vládu se bude vzpomínat v dobrém určitě v tom, jak se postavila k situaci na Ukrajině, a na důchodovou reformu Mariana Jurečky (exministra práce a sociálních věcí, pozn. red.). To podle mě byly dva největší highlighty. V klasické ministerské práci podle mě největší díl odvedl Marian Jurečka. Tohoto jsme vždy schopni.
Už ale nemůžeme být jen doplněním nějaké koalice. Musíme voličům ukázat, že jsme schopní stát řídit jako celek. Představíme proto naši hospodářskou kompetenci, ucelený program a relevantní kompetentní lidi, kterým veřejnost uvěří, že by zvládli ministerstva vést.
Vidíte to tedy tak, že dosud byla KDU-ČSL pouhým doplněním koalice Spolu?
Určitě jsme v ní byli tím slabším partnerem, tedy jejím doplněním. Ze stavu, kdy jen předkládáme pozměňovací návrhy a děláme „parametrickou politiku“, se musíme posunout a předložit svou vizi. Musíme určovat a nastolovat témata; mít hospodářskou kompetenci v silových věcech, o které jde v reálném životě. V současné opozici toto nikdo nemá, a proto vidím velkou příležitost.
Čtěte také
Podle vás tyto kapacity nenabízí ani ODS nebo STAN, přestože mají své stínové vlády?
Jsem přesvědčený, že nenabízí. Nejsem schopný říct, kdo by třeba za STAN nebo Piráty mohl být ministrem financí. ODS představila svou stínovou vládu poměrně čerstvě, takže vím, že kandidáta mají. Nicméně je to strana, jejíž ministr financí se nedostal do Sněmovny, což myslím něco ukazuje.
Zlomový sjezd
K tomu, abyste svou vizi mohl prosadit, se nejdřív musíte stát předsedou. Jak se cítíte, když o vás někdo řekne, že jste liberál v rámci KDU-ČSL?
Strašně to záleží na tom, kdo to říká a v jakém kontextu. Setkávám se s tím často a pokaždé si pod tím někdo představuje něco úplně jiného. Přijde mi to trošku úsměvné.
Označil byste se tak vy sám?
Nemyslím si, že jsem nějaký velký liberál. Vždy jsem vycházel z konzervativnějšího prostředí, ale dá se říct, že na poměry toho, co si lidé často představí pod klasickým lidovcem, jsem v tomto vnímání asi posunutý někde jinde. Lidé mě vnímají jako liberálnějšího, ale nemyslím si, že bych jako hejtman na Jižní Moravě dělal konzervativní nebo liberální politiku. Děláme normální věcnou práci, dobře ji komunikujeme a voliči ji oceňují. V rámci Spolu jsme v Jihomoravském kraji získali 40 procent. A to zrovna ve volbách a době, kdy mělo hnutí ANO velkou podporu.
Čtěte také
Myslím, že to krásně ukazuje, že hrát si s pojmy liberální a konzervativní je jedno. Proto do souboje chci naskočit teď. Budu mít prostor v opozici ukázat, jak si to představuji a jací jsou lidovci pod mým vedením.
Rozdělení liberál-konzervativec je možná jedno voliči, otázkou je, jak na to bude reagovat vaše strana. Pokud se podíváme na poslední sjezd, konzervativní kandidáti na předsedu získali asi čtvrtinu hlasů. Dokážete si v případě zvolení představit větší exodus členů?
Lidé ve straně mou práci znají. Nejsem jako králík vytažený z klobouku. Šestým rokem dělám hejtmana, mám za sebou výsledky v několika posledních volbách a lidé vědí, do čeho jdou. Přední politiky ze své strany znám a nemají se čeho bát. Nekupují zajíce v pytli. Rozdělení lidovců na křídla je spíše mediální obraz. Pokud měli konzervativnější kandidáti – Jiří Čunek a Šimon Heller – kolem 25 procent hlasů, není to o tom, že bychom měli takto velké konzervativní křídlo. Také to byli lidé, kteří chtěli nějakou změnu. Delegáti se rozhodují na základě vícero věcí, nejen, jestli je někdo liberál nebo konzervativec.
Chci novou energii a nový pohled, který nám dá nějaký impuls
Takže se rozkolu strany v případě vašeho zvolení neobáváte?
Určitě ne. Pokud se u nás má něco odehrát a začít fungovat jinak, tento sjezd může být vnímaný jako zlomový. Při každém zlomu se může stát, že s ním někteří lidé nebudou souhlasit. Může se i stát, že někdo ze strany vystoupí, ale nemyslím si, že to bude na základě toho, že jsme extra liberální nebo málo konzervativní.
Někteří vaši kolegové používají termín „moderní lidovec“. Jak to vnímáte?
Moderní a liberální je setsakramentský rozdíl. Jinde v Evropě jsou konzervativní strany, které jsou zároveň moderní – a přesně takoví bychom měli být.
Čtěte také
V čem aktuálně KDU-ČSL moderní není?
Určitě se musíme zlepšit v komunikaci. To je dovednost, kterou u mě členové vidí a je to jedna z kompetencí, kterou mohu přinést. Zadruhé jsou to zmíněné kompetence v hospodářské oblasti. Musíme také přestat schůzovat pro schůzování: chci částečně změnit stanovy, aby se fungování strany trochu zpružnilo.
Vedení KDU-ČSL bez toxicity
Vraťme se k potenciálnímu personálnímu složení nového vedení KDU-ČSL. Zájem o místopředsednické místo vyjádřili například poslanci František Talíř nebo Benjamin Činčila, kteří se ale řadí ke spíše mladším ročníkům. Chtěl byste ve svém týmu i někoho zkušenějšího, anebo sázíte na mládí?
Na sjezdu by mělo být navoleno nové mladé vedení. Chci novou energii a nový pohled, který nám dá nějaký impuls. Chci být ale určitě v úzkém kontaktu se všemi bývalými předsedy. S Pavlem Bělobrádkem konzultuji dost věcí, stejně tak jsem v kontaktu s Marianem Jurečkou a s Markem Výborným domlouváme změnu stanov a s řadou věcí mi v rámci stávajícího předsednictva pomáhá. Bývalí ministři nás mohou hodně naučit a připravit na to, jak převzít ministerstvo, abychom se vyvarovali některých chyb.
Ptal jsem se na reakci strany, ale zajímalo by mě také, jak by na vaše zvolení mohli reagovat vaši voliči. Je otázkou, jak budou na „zliberálnění“ reagovat vzhledem k tomu, že vaše jádro je spíše konzervativní venkov. Vnímáte vaši práci jako vyvažování mezi reformou a tradicí?
Průzkumy nám dlouhodobě ukazují, že největší potenciál, který může mé zvolení ještě umocnit, máme u usedlejších lidí, kteří nemusí žít na venkově. Mohou žít ve městě, ale mají rodiny, starají se o ně a o své rodiče. Je to sendvičová generace – ti, co se potýkají se standardními životními problémy a táhnou naši ekonomiku i společnost, protože vychovávají budoucí generaci. Jejich život je relativně těžký, ale na nic si nestěžují a od nikoho nic nečekají. Chtějí jen, aby jim někdo naslouchal, pochopil jejich problémy a neházel jim klacky pod nohy.
Čtěte také
V rámci nastavení jakékoliv komunikace a programových priorit do budoucna musíme vyvažovat to, že tady musíme být jak pro tyto lidi, tak i pro mladší aktivnější lidi. Oni nežijí jen staráním se o rodinu, ale mají více prostoru pro své volnočasové aktivity a jejich priority jsou někde jinde než jen v rodině a péči o své nejbližší.
Zmínil jste také váš úspěch v Jihomoravském kraji, kde koalice Spolu v krajských volbách získala 40 procent hlasů. Půjde vaše strategie replikovat i na celostátní úroveň?
Náš výsledek na jihu Moravy byl opravdu extrémní. Takový výsledek u nás koalice Spolu neměla ani v parlamentních volbách pod vedením Petra Fialy. Nemůžeme se bavit o 40procentních lidovcích, to určitě ne. Můžeme se ale stát relevantní stranou a dostat se na stejnou hladinu, na které jsou ostatní opoziční strany.
Musíme být schopní řídit ekonomiku, nejenom jedno dvě ministerstva, která nám jsou nyní uvěřitelná
Co potřebujete k tomu, abyste vyrostli dejme tomu na nějakých deset procent?
Nechci to měřit na procenta. Nekandiduju proto, aby lidovci měli více procent, ale proto, aby lidé získali v naši stranu důvěru, že jsme schopní stát řídit. Potřebujeme jednotné vedení bez toxických lidí. Musíme táhnout za jeden provaz, protože dosáhnout našich ambicí, vzhledem k současnému stavu strany, nebude lehké. Je to také o zefektivnění fungování strany dovnitř, o čemž jsem již mluvil.
Jako lidovci máme mít ke všem pochopení
Zmínil jste také hospodářský program. Můžete zmínit alespoň jeho částečné obrysy?
To právě úplně nechci, byli bychom pak braní za slovo. Potřebujeme si sednout v úzkém týmu, vzít si naši představu a zakomponovat zpětnou vazbu od relevantních odborníků. František Talíř byl trochu natlačen do toho, aby řekl progresivní zdanění. Není to ale tak, že bychom na tom byli domluvení. Spíše jde o to, že pokud budeme nastupovat po této vládě, která hospodaří tak, jak hospodaří, budeme stát před problémem, jak to všechno ufinancujeme. Jakákoliv vláda, která nastoupí po hnutí ANO, bude muset dělat úsporná opatření. Abychom ale mohli oznámit konkrétní kroky, musíme vědět, co všechno tato vláda udělá špatně.
Čtěte také
Když ale neříkáte nic konkrétního, nekupují pak vaši delegáti toho zajíce v pytli, jak jste zmínil?
Teď mluvím na veřejnost s novinářem. To je samozřejmě úplně jiná debata, než kterou vedeme uvnitř strany, kde se bavíme o konkrétních návrzích. Veřejně je ale nechci říkat bez odbornější diskuze. Bylo by to jen takové plácání do vzduchu.
My jako lidovci jsme ti poslední, kdo by měl vést kulturní války. Naopak bychom měli přispět ke kultivaci debaty ve všech tématech, být empatičtí ke všem a mít pochopení
Takže se se spolustraníky bavíte třeba o možnosti daňové reformy?
Nejpozději do půl roku od komunálních voleb bych chtěl mít sestavenou naši vizi, hospodářský plán pro zemi a řešení jejích problémů. Poté jej relevantním způsobem představíme. Nebudu v rozhovorech pouštět drobnosti. Musí to dávat hlavu a patu jako celek. Musíme vědět, kde na to vezmeme peníze, abychom neházeli jen prázdné sliby.
Zmiňujete ekonomiku. Tradičně je pro lidovce vlajkovým tématem důraz na rodiny a program pro ministerstvo práce a sociálních věcí. Máme éru KDU-ČSL pod vaším vedením brát tak, že se odklání od svého tradičního důrazu?
Není to odklon, jen rozšíření kompetencí. Neznamená to, že tyto problémy nebudeme řešit. Od sendvičové generace se nechceme odklánět, ale musíme k tomu přidat hospodářské kompetence. Musíme být schopní řídit ekonomiku, nejenom jedno dvě ministerstva, která nám jsou nyní uvěřitelná.
Zmiňoval jste také potenciál u mladších voličů, zároveň však říkáte, že se nechcete utápět v kulturních tématech a válkách. Není to ale právě nejednoznačnost lidovců právě v otázkách, jako je třeba manželství pro všechny, co by mohlo mladší voliče odradit?
To je otázka na ně. My jako lidovci jsme ti poslední, kdo by měl vést kulturní války. Naopak bychom měli přispět ke kultivaci debaty ve všech tématech, být empatičtí ke všem a mít pochopení. To je podstata toho, proč ještě pořád máme v názvu „křesťanská“. Pokud stranu v dubnu převezmu, povedu více než stoletou stranu, která má na sobě strašně moc nálepek, což není jednoduché. Myslím si ale, že pro naši stranu je zde stále relevantní prostor.
Čtěte také
Je zde pro vás opravdu prostor? Říkám si, jestli se naopak nesnažíte směřovat někam, kde už je přetlak. Ve středu máme STAN či Piráty. Jestliže se chcete odlišit hospodářským programem, napadá mě hláška z Pelíšků: „Bude to stačit?“
Ve středu jsou úplně všichni. Hnutí ANO je středová strana, ODS říká, že jsou středopraví, Starostové i Piráti říkají, že jsou středoví. Jsme zvyklí, že tady byla silná pravá ODS, silná levá ČSSD a mezitím byli lidovci, kteří vždy dělali středovou politiku. Teď se všichni scukli kolem středu a rozdíl je minimální. Rozdílová věc je, kdo dostane důvěru, že to, co slíbí, skutečně doručí. Teď jsme všichni na stejné startovní čáře a je jedno, kolik máte procent v průzkumech. Otázkou je, jestli veřejnost více uvěří lidem, kteří už ve vládě byli, kteří už příležitost dostali, anebo novým lidem – novým lidovcům. To uvidíme.
Schůzky s Kubou
V Česku máme aktuálně dva velmi populární hejtmany z jihu – vás a Martina Kubu z jižních Čech. Každý jste se rozhodl jít svou vlastní cestou. Kuba si zakládá vlastní hnutí, vy chcete jít do vedení lidovců. Před nějakou dobou jste však spolu komunikovali. Bylo ve hře, že byste šel do Kubova hnutí?
Bavili jsme se o tom krátce po krajských volbách. Uznávám, že Martin Kuba udělal ještě výraznější výsledek v rámci jedné strany, ale oba byly v rámci republiky trošku netypické vzhledem k tomu, jak dopadly výsledky ve zbytku Česka. Bavili jsme se z toho důvodu, že nám oběma říkali, ať se staneme předsedy našich stran, zároveň nám oběma říkali, ať si založíme vlastní hnutí. V rámci diskuze jsme mluvili i o tom, jestli, pokud má vzniknout něco nového, má smysl jít do toho spolu. Bavili jsme se o tom asi třikrát, načež jsem se rozhodl, že chci pokračovat v rámci KDU-ČSL. Vzhledem k tomu, kolik nás kolem středu je, nemá smysl tříštit síly. Každý jsme udělal vlastní rozhodnutí a bude zajímavé sledovat, kdo bude jak úspěšný.
Bylo to právě potenciální tříštění sil, co vás nakonec odradilo od spolupráce s Martinem Kubou?
Byla to jedna z věcí a určitě ta nejdůležitější.
Sjezd KDU-ČSL, na kterém si strana zvolí nové vedení, se uskuteční 24. a 25. dubna. O dění ze sjezdu vás budeme informovat přímo z místa.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jasné ne, říká Schillerová o nákupu ruské ropy. Vyschnutí pohonných hmot se neobává
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
