Zatímco veřejnost i novináři poslední týdny volají po zveřejnění veškerých informací v souvislosti s koronavirem, na ministerstvu vnitra vznikla novela krizového zákona, která naopak navrhuje informace utajovat. A to ve chvíli, kdy by jejich zveřejněním mohlo dojít k ohrožení přípravy krizové situace nebo účinnosti krizových opatření. Podle šéfa resortu Jana Hamáčka (ČSSD) je i tak návrh odborníků v pořádku a věří mu.
Myslím, že tak, jak to navrhli, je to v pořádku.
„To je návrh krizového zákona, který zpracovávali odborníci na krizové řízení. Já odborníkům věřím. Myslím, že tak, jak to navrhli, je to v pořádku. Politická debata nás teprve čeká. Můžeme se případně bavit o tom, jak a co opravíme,“ řekl CNN Prima NEWS ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).
Šéf vnitra tak reagoval na zveřejněné informace webu iROZHLAS.cz, jenž na nový odstavec, který je do zákona vložen, upozornil.
Ohrozí zveřejnění krizová opatření?
Pokud by se Česko dostalo do situace, kdy se bude řídit krizovým zákonem, což je například v případě nouzového stavu, který aktuálně platí nejméně do 3. listopadu, znamenalo by to, že státní instituce nemusí některé informace poskytnout.
V zákoně je to zdůvodněno poněkud vágní frází o tom, že by mohlo dojít k ohrožení účinnosti krizových opatření.
„Informace, které jsou orgány krizového řízení využívány pro přípravu na krizové situace a jejich řešení, jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti se podle předpisů upravujících svobodný přístup k informacím neposkytují,“
„Z tohoto důvodu je potřebné v krizovém zákoně zakotvit možné omezení poskytování informací dotýkajících se např. přípravy na krizové opatření či kritické infrastruktury a její ochrany,“ vysvětluje se dále v důvodové zprávě.
Celé znění novely krizového zákona je pak dostupné na serveru hlídač státu.
Podle odborníků je ale právě vágní formulace ohrožením principu demokracie, kdy jsou za běžných podmínek úřady informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím povinny poskytnout do 15 dnů.
Důvodem návrhu je nepochybně snaha příslušných pracovišť rozvázat si ruce a získat možnost rozhodovat o utajení libovolných informací.
„Důvodem návrhu je nepochybně snaha příslušných pracovišť rozvázat si ruce a získat možnost rozhodovat o utajení libovolných informací s jakkoli volným vztahem ke krizovému řízení,“ řekl webu iROZHLAS.cz spoluautor zákona Oldřich Kužílek.
Právě zveřejňování informací například o kapacitách nemocnic se stalo kamenem úrazu několika posledních týdnů a sám ministr zdravotnictví Roman Prymula slíbil, že stát data poskytne. Resort s tím nakonec po dlouhých týdnech skutečně začal.
Průžnější reakce v době krize
Hlavní motivací změny zákona byla ale původně větší pružnost vlády při přijímání bezpečnostních opatření. Vláda si především během první vlny stěžovala, že legislativní proces je dlouhý a neumožňuje jí rychle reagovat.
V rámci novely krizového zákona tak ministr Jan Hamáček například dále navrhuje opakované odložení voleb, ústavní zakotvení krizového štábu nebo zkrácení připomínkového řízení k jednotlivým zákonům jen na 10 dnů.
Novela krizového zákona má za sebou právě zmíněné kolečko po připomínkových řízeních a v následujících dnech zamíří na vládu a poté do Parlamentu.
