Koronavirus v ČR podle metodiky Harvardské univerzity (zdroj: žive.cz) Zdroj: CNN Prima NEWS
Česká republika svítí celá červeně. Nikoli zatím na semaforu Ministerstva zdravotnictví ČR, jehož mapa je aktualizována na týdenní bázi a poslední údaje zatím nabízí z 13. října, ale metodikou Harvardovy univerzity. Marek Lutonský ze serveru Živě.cz, který na data upozornil, připomíná, že metodika Path to Zero, kterou harvardští vědci využívají, pro toto vybarvení mapy už doporučuje nutnou karanténu. Ministerstvo zdravotnictví na dotaz CNN Prima NEWS, proč jsou v pondělí k dispozici jen data týden stará, uvedlo, že při určování barvy jednotlivého okresu postupuje podle mnohem více kritérií, než je jen počet nakažených.
„The Path to Zero je metodika Harvardovy univerzity, která rozlišuje regiony podle vývoje nákazy COVID-19. V Česku můžeme použít jen její první část, kdy se berou v úvahu počty nakažených. Konkrétně jsou to nové denní případy na sto tisíc obyvatel, kdy se pro každý okres spočítá průměr za posledních sedm dnů. Výsledkům odpovídají barvy,“ vysvětluje server Živě.cz.
Zelená – denně méně než 1 nakažený na 100 tisíc obyvatel
Žlutá – do 10 nakažených
Oranžová – do 25 nakažených. Harvardova univerzita tady doporučuje karanténu, nutné je pečlivé testování a trasování.
Červená – nad 25 nakažených. U této úrovně vidí univerzita celkovou karanténu jako nezbytnou.
Česká republika v tomto pohledu aktuálně celá zčervenala a vypadá takto:
Red country for future. Dnes poprvé je červené celé Česko, některé okresy s několikanásobkem hranice 25 pro červenou barvu.
— Marek Lutonský (@marekl) October 19, 2020
Připomínám, že Harvardská univerzita, která připravila metodiku Path to Zero pro toto vybarvování, doporučuje u červené nutnou karanténu. pic.twitter.com/x1rv4UWma1
Ministerstvo postupuje jinak
Ministerstvo zdravotnictví aktualizuje semafor přibližně jednou týdně. Na rozdíl od metody Harvardovy univerzity se při určování barvy jednotlivého okresu postupuje podle více kritérií, než je jen počet nakažených.
„Hodnotí se celá škála parametrů od denních přírůstků, týdenních a 14denních trendů, po počty hospitalizací, počty osob v těžkém stavu, počty případů u seniorní skupiny, přítomnost komunitních přenosů, lokalizaci případů, zda se jedná o lokalizovaný výskyt např. v nějakém provozu nebo zařízení,“ sdělil pro CNN Prima NEWS Kryštof Berka z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.
Nelze to hodnotit jen číselně na základě počtu případů. Vysoký počet případů nemusí nutně znamenat vysoké riziko.
Podle něj tak vysoký počet infikovaných lidí neznamená vždy kritickou situaci v dané oblasti. „Nelze to hodnotit jen číselně na základě počtu případů. Vysoký počet případů nemusí nutně znamenat vysoké riziko,“ dodal Berka s tím, že jelikož ministerstvo posuzuje dynamiku a trend vývoje koronavirové situace v Česku, využívá semafor týdenní hodnocení.
