360° (706)
Na předsednictví v Radě Evropské unie má Česká republika pekelnou smůlu, řekl v pořadu 360° televize CNN Prima NEWS poslanec ODS Jiří Havránek. Reagoval tak na rok 2009, kdy se během českého předsednictví také řešila energetická krize. Zdůraznil ale, že Česko během následujícího půl roku může něco dokázat. Podle poslance SPD Jana Hrnčíře jde ale spíš o symbol, který zemi vyjde na nejméně dvě miliardy korun „za summity a chlebíčky“.
„Obávám se, že předsednictví zas tak důležité není. Po tom, co se schválila Lisabonská smlouva, už máme předsedu Evropské rady, kde se projednávají ty věci a hledá se řešení. Předsednictví Rady EU už je jen takový symbol, který nás bude stát přes dvě miliardy na různé summity a chlebíčky,“ prohlásil v pořadu Jan Hrnčíř.
Podle něj se témata během předsednictví už nenastavují. „Takže si nemyslím, že to je něco zásadního. Půl roku měla předsednictví Francie a nemám pocit, že by se něco převratného stalo,“ dodal zástupce SPD. Jeho hnutí mělo v předvolebním programu například vystoupení z Evropské unie.
Česko přebralo předsednictví na půl roku od 1. července. „Nedovedu si představit, co bychom předsednictvím zásadního získali, protože to je příliš krátká doba. Když sledujeme procesy, vyjednávají se rok, dva, tři… Za půl roku v žádném případě nic hmatatelného nezískáme,“ zdůraznil.
Máme pekelnou smůlu
Podle poslance vládní ODS je ale důležitá jak symbolika, tak i celá role předsedající země v Radě Evropské unie. „Vzpomeňme si na to, co se dělo za vlády našeho posledního předsednictví kabinetu Mirka Topolánka. Tam byla také energetická krize a určitě tam nebyla naše role jen symbolická,“ zdůraznil Jiří Havránek.
Že svět řeší energetickou znovu i letos během českého předsednictví, je podle Havránka pro Česko „pekelná smůla“. „Jinak si to vysvětlit nedokážu,“ podotkl.
Poprvé a dosud naposledy Česko předsedalo Radě EU půl roku od 1. ledna 2009, během kterého muselo řešit spor Ruska a Ukrajiny o dodávky plynu, jejichž přerušení se dotklo i evropských zemí. Podepsána byla dohoda k přilákání investorů pro přestavbu ukrajinských plynovodů. Česko jako předsedající země navíc muselo řešit pád vlády Mirka Topolánka.
