Před 80 lety byla zřízena československá 310. stíhací peruť RAF
Českoslovenští letci sloužící v letech druhé světové války v řadách britského Královského letectva (RAF), napsali jednu z nejslavnějších kapitol čs. boje proti německému nacismu. V RAF postupně vznikly jedna bombardovací a tři československé stíhací perutě. První z nich, 310. stíhací peruť, byla zřízena před 80 lety, 12. července 1940.
Českoslovenští letci se účastnili všech hlavních operací na západní frontě a významně také zasáhli do slavné bitvy o Británii. Počet Čechoslováků v RAF postupně vzrostl až na více než 2000, 531 jich v bojích zahynulo. Zatímco britský ministerský předseda Winston Churchill vzdal hold všem příslušníkům RAF známým citátem „Na poli lidských konfliktů nikdy tak velké množství nevděčilo za tak mnoho tak nepatrné hrstce“. Komunistický režim se válečným hrdinům „odvděčil“ perzekucemi a vězněním. Někteří z nich se z komunistických žalářů již nevrátili.
Letci většinou opustili Československo v roce 1939 po nacistické okupaci. Mnozí z nich vstoupili do polské armády a jako piloti zažili napadení Polska německou armádou. Poté se řada přesunula do Francie a po kapitulaci této země se dostali strastiplnými cestami do Británie. Již 12. července 1940 vznikla v Duxfordu 310. čs. stíhací peruť a zanedlouho byly založeny další dvě československé perutě – v červenci 311. bombardovací a v září 312. stíhací. V květnu 1941 byla ustanovena ještě 313. peruť stíhacího letectva.
Během nejtvrdších bojů nad Británií nasazovalo svůj život za svobodu 89 československých stíhačů. Připsali si 56 sestřelů, dalších 15 pravděpodobných, 10 nepřátelských strojů poškodili. 9 pilotů padlo. Naši letci pomohli zasadit nacistické válečné mašinérii první velkou ránu. pic.twitter.com/ihu30HCK5W
— Armáda ČR (@ArmadaCR) July 10, 2020
Kromě těchto jednotek byli českoslovenští letci zařazováni do britských a polských perutí a naopak československé perutě doplňovali britští a kanadští příslušníci letectva.
Prvním velitelem 310. stíhací perutě, která používala letouny Hurricane a Spitfire, byl Alexander Hess. Ve svém znaku měla českého dvouocasého lva na meči s královskou korunou v horní části. Pod znakem bylo heslo perutě We fight to rebuild (Bojujeme za obnovu).
Nejtěžší možná zkouška na příslušníky perutě i na celou RAF čekala hned po vyhlášení 310. perutě za bojeschopnou v srpnu 1940. V té době již totiž zuřila bitva o Británii. Královské letectvo úspěšně čelilo od července do října 1940 ofenzívě německé Luftwaffe a i díky sveřepému odporu RAF, včetně československých perutí, nacistický vůdce Adolf Hitler nakonec odvolal plánovanou invazi do Británie. Poté se RAF soustředilo na útoky proti cílům v Německu i okupované Evropě.
Podle údajů Svazu letců České republiky českoslovenští letci v Británii v letech 1940 až 1945 sestřelili nebo poškodili 365 nepřátelských letadel a šest bezpilotních létajících střel V-1. K těmto úspěchům je potřeba zařadit také zdařilé útoky na nepřátelské cíle a vynikající výsledky při bombardování.
10 July 1940: the Battle of Britain began. The RAF prevented the Luftwaffe gaining air superiority over the UK & stopped Nazi invasion. The RAF had many Polish, Czech, French & other nationalities in their ranks. Important to honour & remember this moment & stand for freedom. pic.twitter.com/NMBFrnT3SE
— Gerry Hassan 🇺🇦 (@GerryHassan) July 10, 2020
V letech 1940 až 1945 ztratilo československé letectvo v Británii celkem 531 svých příslušníků, včetně slavného pilota Aloise Vašátka, který se v roce 1942 stal šéfem nově utvořené Československé letecké skupiny, jejíž součástí byly všechny čs. perutě. Jiní, například František Peřina či František Fajtl, válku přežili, ale nejvyšších poct a uznání se dočkali až po pádu komunistického režimu.
