reklama

Historik: Ještě se nestalo, že by státní vyznamenání předával někdo jiný než prezident

Ceremoniál k předávání státních vyznamenání se uskuteční 1. ledna místo obvyklého 28. října. Historik Jaroslav Šebek v pořadu Interview na CNN Prima NEWS vysvětlil, proč to v jiné dny ani není možné. Zároveň zkritizoval chování hradní kanceláře během hospitalizace Miloše Zemana.

reklama

„Prezident republiky potvrdil, že pro ceremoniál spojený s předáním propůjčených a udělených státních vyznamenání využije řádového dne 1. ledna 2022. Těší se, že bude moci propůjčená a udělená státní vyznamenání předat osobně,“ uvedla v pondělí hradní kancelář. Zeman je hospitalizován od neděle 10. října.

Podle historika Jaroslava Šebka není situace s ohledem na posun předávání vyznamenání nijak dramatická. „Prezident může vždy onemocnět, to není nic neobvyklého. Problém, který nastal, není onemocnění, ale mlžení a neuvěřitelné tanečky úředníků kanceláře prezidenta,“ narážel na často kritizovanou komunikaci mluvčího Jiřího Ovčáčka nebo kancléře Vratislava Mynáře.

Ceremoniál byl odložen již podruhé za sebou. V roce 2020 byla na vině koronavirová pandemie a předání mělo proběhnout letos 28. října. Na začátku ledna by tak vyznamenání mělo dostat kolem 80 lidí.

„Kdyby prezident stále nebyl schopen, spekuluje se, kdo by ho nahradil. Medaile může teoreticky předat premiér. Stejně je možnost, že by vyznamenání předal úředník z kanceláře. Může to být kdokoliv, koho prezident pověří, nebo je v prezidentově zastoupení,“ uvedl Šebek. Současný premiér Andrej Babiš (ANO) ale vyloučil, že by Zemana zastoupil.

„V historii se nestalo, že by medaile předával někdo jiný než prezident. Stalo se, že třeba nebyl,“ konstatoval historik. Předávání se nekonala ani v letech 1993 a 1994. Nebylo to ze zdravotních důvodů tehdejší hlavy státu Václava Havla, ale neměli zatím příslušnou legislativu. Předávání českých vyznamenání se tak uskutečnilo v roce 1995.

Proč se může předávat jen ve dvou dnech?

Vyznamenání se může předávat jen v řádových dnech 28. října a 1. ledna. „Řádový den je logicky den, kdy se mohou předávat řády. Zvolily se dny vzniku Československa a ustavení samostatné České republiky,“ vysvětlil Šebek.

V době komunistického režimu ale nebyl řádový den vůbec. „Nejvíce se slavil 9. květen. Státní vyznamenání se udělovala na konci dubna, aby byla spojitost s 1. májem. Ocenění se účastnili následné prvomájové přehlídky,“ dodal historik.

V minulosti se několikrát stalo, že veřejnost s udělením vyznamenání určitým lidem nesouhlasila. Pro Šebka byl největším šokem rok 2015, kdy byl oceněn komunistický ministr zemědělství Miroslav Toman starší.

„Byl i aktivním komunistickým politikem na regionální úrovni. To bylo největší překročení červené čáry ze strany Miloše Zemana,“ zhodnotil Šebek.

Tagy:

Hlavní zprávy

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil
Školství

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil

I když prvňáček příklady vypočítal správně, spletl si zadání. Učitelka základní školy ho proto nekompromisně ohodnotila známkou „pět“ a test mu celý opravila červenou barvou. Na necitlivé hodnocení upozornil školní psycholog a učitel Robert Čapek. Za takový přístup by podle něj učitelka zasloužila hodinovou výpověď. Podobně se k přístupu pedagožky staví i další odborníci i rodiče.

Volby by vyhrálo ANO před Spolu, PirSTAN ztrácí voliče, ukazuje listopadový průzkum

Sněmovní volby by v listopadu podle volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO se ziskem 29,5 procenta hlasů. Druhá by skončila koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09, kterou by volilo 26 procent lidí. Třetí by bylo uskupení Pirátů se Starosty (PirSTAN) s podporou 16,5 procenta a čtvrté hnutí SPD, kterému model přisoudil 8,5 procenta. Žádná další strana by stejně jako při říjnových volbách nepřekročila pětiprocentní hranici nutnou pro zisk poslaneckých mandátů.

Čachry s bezinfekčností v Česku jen kvetou. Jaké triky odmítači používají nejčastěji?

Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.

Chlapec, který zemřel s covidem, měl i další onemocnění. Co o tragickém případu víme?

Chlapec, který v Ostravě zemřel s covidem, by za pár dní oslavil třetí narozeniny. Podle informací CNN Prima NEWS měl další chronické onemocnění, patřil tak do rizikové skupiny. Takovým pacientům lze pro zmírnění nemoci podávat monoklonální protilátky, ovšem až od 12 let, dodal Zdeněk Zíma z Odborné společnosti praktických dětských lékařů.

reklama

Domácí zpravodajství

Tati, proč si nemůžu jít hrát ven, když je mi dobře? Děti nechápou nutnost karantény

Čtrnáctidenní karanténa může být v případě nakažení covidem dlouhá pro každého z nás, ještě delší a nepochopitelnější je ale pro ty nejmenší děti –⁠ zvlášť, pokud se cítí naprosto zdravě. Své o tom ví malý Jáchym z Prahy, který si v posledních týdnech prošel nákazou koronavirem. Redakci CNN Prima NEWS se se zkušeností svěřil jeho otec.

Rozloučení s režisérem Hanušem. Po smrti se usmíval jako na předávání cen, popisuje vdova

Režisér seriálu Život na zámku Jaroslav Hanuš byl se svou smrtí smířen a bylo to na něm vidět i poté, co zemřel. Prozradila to jeho manželka Klára Gočárová. Ještě předtím, než ho odvezla pohřební služba, Gočárová manžela umyla, oblékla do svátečního a uložila do postele, kde se prý usmíval. „Člověk, když ho viděl, měl pocit, že je na předávání cen TýTý,“ řekla Hanušova žena.

reklama