Historik: Ještě se nestalo, že by státní vyznamenání předával někdo jiný než prezident
Výběr redakce
Ceremoniál k předávání státních vyznamenání se uskuteční 1. ledna místo obvyklého 28. října. Historik Jaroslav Šebek v pořadu Interview na CNN Prima NEWS vysvětlil, proč to v jiné dny ani není možné. Zároveň zkritizoval chování hradní kanceláře během hospitalizace Miloše Zemana.
„Prezident republiky potvrdil, že pro ceremoniál spojený s předáním propůjčených a udělených státních vyznamenání využije řádového dne 1. ledna 2022. Těší se, že bude moci propůjčená a udělená státní vyznamenání předat osobně,“ uvedla v pondělí hradní kancelář. Zeman je hospitalizován od neděle 10. října.
Čtěte také
Podle historika Jaroslava Šebka není situace s ohledem na posun předávání vyznamenání nijak dramatická. „Prezident může vždy onemocnět, to není nic neobvyklého. Problém, který nastal, není onemocnění, ale mlžení a neuvěřitelné tanečky úředníků kanceláře prezidenta,“ narážel na často kritizovanou komunikaci mluvčího Jiřího Ovčáčka nebo kancléře Vratislava Mynáře.
Ceremoniál byl odložen již podruhé za sebou. V roce 2020 byla na vině koronavirová pandemie a předání mělo proběhnout letos 28. října. Na začátku ledna by tak vyznamenání mělo dostat kolem 80 lidí.
„Kdyby prezident stále nebyl schopen, spekuluje se, kdo by ho nahradil. Medaile může teoreticky předat premiér. Stejně je možnost, že by vyznamenání předal úředník z kanceláře. Může to být kdokoliv, koho prezident pověří, nebo je v prezidentově zastoupení,“ uvedl Šebek. Současný premiér Andrej Babiš (ANO) ale vyloučil, že by Zemana zastoupil.
„V historii se nestalo, že by medaile předával někdo jiný než prezident. Stalo se, že třeba nebyl,“ konstatoval historik. Předávání se nekonala ani v letech 1993 a 1994. Nebylo to ze zdravotních důvodů tehdejší hlavy státu Václava Havla, ale neměli zatím příslušnou legislativu. Předávání českých vyznamenání se tak uskutečnilo v roce 1995.
Proč se může předávat jen ve dvou dnech?
Vyznamenání se může předávat jen v řádových dnech 28. října a 1. ledna. „Řádový den je logicky den, kdy se mohou předávat řády. Zvolily se dny vzniku Československa a ustavení samostatné České republiky,“ vysvětlil Šebek.
V době komunistického režimu ale nebyl řádový den vůbec. „Nejvíce se slavil 9. květen. Státní vyznamenání se udělovala na konci dubna, aby byla spojitost s 1. májem. Ocenění se účastnili následné prvomájové přehlídky,“ dodal historik.
V minulosti se několikrát stalo, že veřejnost s udělením vyznamenání určitým lidem nesouhlasila. Pro Šebka byl největším šokem rok 2015, kdy byl oceněn komunistický ministr zemědělství Miroslav Toman starší.
„Byl i aktivním komunistickým politikem na regionální úrovni. To bylo největší překročení červené čáry ze strany Miloše Zemana,“ zhodnotil Šebek.
Čtěte také
Absolvent Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Kromě redakce CNN Prima NEWS působí také jako redaktor Českého florbalu.
