historik

Otázka, kterou si pravidelně pokládají historici i česká veřejnost – ubránilo by se Československo silám nacistického Německa? Podle vojenského historika Eduarda Stehlíka by Adolf Hitler určitě vyhrál, tuzemští vojáci by se ale dokázali bránit několik týdnů. Pro CNN Prima NEWS ale dodal, že jde o irelevantní otázku, jelikož by se Československo v případě agrese zvenku pochopitelně bránilo. Takovou možnost ale nakonec ani nedostalo – nikdo nezaútočil.

Polský prezident Andrzej Duda vyhlásil speciálním dekretem výjimečný stav pro 183 obcí u běloruských hranic. „Není to tak daleko, jak by se mohlo zdát. O problém by se měli hodně zajímat i čeští politikové,“ nabádá historik Józef Szymeczek z Ostravské univerzity. A připomíná, že z Ostravy je to na běloruské hranice 528 kilometrů, což je blíže než do Chebu, který je vzdálen 569 kilometrů.

Před 77 lety se Paříž znovu nadechla svobody. Povstání v ulicích okupované francouzské metropole ulehčila práci blížícím se spojeneckým vojskům, které pak definitivně vyhnaly zbytky německých sil z města. Svou roli v pařížských ulicích sehráli i Čechoslováci – během války sami pořádali nemalý počet sabotáží a dalších záškodnických operací. Němci je považovali za nebezpečnější nepřátele než domácí Francouze, vysvětlil historik Jaroslav Bouček.

Festival v Karlových Varech ovládl film režiséra Davida Ondříčka Zátopek. Jaký byl legendární Emil Zátopek doopravdy? Mnozí slavného běžce velebí pro jeho sportovní úspěchy, podle historika Petra Blažka ale v jeho životě existovaly i momenty, které si chválu nezaslouží.

Na okupanty mířila protitanková děla, z kasáren se potají odnášely zbraně, výsadkáři plánovali osvobození zajatého Dubčeka. Československo se však nakonec v srpnu 1968 proti invazi vojsk Varšavské smlouvy nebránilo. Historik Daniel Povolný v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, jak blízko jsme k tomu před 53 lety byli. Co by ozbrojený odpor znamenal? A jak by na něj zareagoval Západ?

Jen dva dny předtím, než sovětská armáda 21. srpna 1968 přijela do Československa s tanky a děly, poslala do jižních Čech delegaci generálů ozbrojených harmonikou. „Pod nejrůznějšími záminkami, například v rámci družebních návštěv, operovalo v Československu už týdny před okupací množství sovětských důstojníků i tajných agentů,“ říká historik Lukáš Cvrček, odborník na sovětskou okupaci z let 1968 až 1991.

Vláda šla proti expertům na koronavirus, ignorovala je a měnila jako ponožky. Proto máme o tisíce mrtvých více, než bylo nutné. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl bývalý poslanec Miroslav Kalousek.

Růst cen, snižování výroby, pokles životní úrovně, nezaměstnanost či sociální konflikty. Přesně to je charakteristika hospodářské krize. Čeká i Českou republiku. Nebo už je tady? A jak jí čelit? V pořadu 360° Pavlíny Wolfové na toto téma budou diskutovat bývalý ministr financí Miroslav Kalousek s historikem Zdeňkem Jiráskem. Debatu sledujte na CNN Prima NEWS či v tomto článku.

Dezinformace a hoaxy se šíří rychle a vyvracejí se těžko. Přesto nejsou ničím novým. Dezinformace existovaly už v dobách minulých, šíří se především díky médiím. V Česku to souvisí i s náhlou svobodou projevu, která přišla po sametové revoluci, poznamenal ve vysílání CNN Prima NEWS spisovatel, historik a etnograf Vlastimil Vondruška.

O možná nejslavnějším českém odbojáři Josefu Mašínovi se až do letošního roku soudilo, že po zatčení v květnu 1941 na gestapu nikdy nepromluvil. Historik Jan B. Uhlíř ale v květnovému článku pro CNN Prima NEWS zveřejnil část výslechových protokolů, které odbojář podepsal. Text vyvolal bouřlivý ohlas, o Mašínovi se teď rozvíjí nová veřejná diskuse a článek dokonce vedl i ke změně Mašínova hesla na Wikipedii.

V úterý 25. května uplyne rok od smrti Afroameričana George Floyda, za jehož vraždu byl odsouzen nyní již bývalý policista Derek Chauvin. „Nejedná o standardní situaci. Bez ohledu na to, co si soudci a porota mysleli, nemohli rozhodnout jinak. Jiný rozsudek by pro USA a napětí mezi Afroameričany a bělochy měl devastující dopad,“ uvedl v pořadu 360° Martina Půra na CNN Prima NEWS historik Martin Kovář.

Někteří z nás věří, že covid lze vyléčit česnekem či alkoholem, šarlatánské návrhy zní dokonce z poslaneckých lavic. Historik lékařství Karel Černý v rozhovoru pro CNN Prima NEWS popisuje, že lidé spoléhali na nesmysly už v časech moru. Dávné morové rány byly přitom ve srovnání se současnou pandemií nepoměrně krutější, ve 14. století připravily o život až třetinu evropské populace. A přece je podle Černého mezi morem a covidem několik paralel.