EXKLUZIVNĚ: Nikdo neudělal pro íránský lid víc než my, říká izraelský ministr zahraničí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Český ministr zahraničí a přesun velvyslanectví: Stihne to?
Izraelský ministr: Jaké jsou plány pro ekonomickou spolupráci s Prahou?
Co se musí stát, aby Izrael „vyhrál“ válku s Íránem?
Zákon o trestu smrti: Jak na něj reaguje Evropa?
Ačkoliv Izrael roky bojuje s Íránem a země se vzájemně zasypávají raketami, nikdo neudělal víc pro íránský lid, než právě židovský stát. V exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Podle jeho mínění právě Izrael ze všech nejvíc válčí s islámským režimem v Teheránu, ale je na tamním lidu, aby ho svrhnul. Šéf diplomacie Izraele odpovídal rovněž na otázky spjaté s oprávněností útoku na Írán, rekonstrukcí Pásma Gazy a vyjádřil se i k novému zákonu, podle něhož by Izrael mohl popravovat Palestince odsouzené za terorismus.
Český ministr zahraničí hovořil o přesunu českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma. Zatím k němu nedošlo. Jaký na to máte názor a očekáváte, že to stihne ještě během svého funkčního období? Říkal, že by to rád stihl.
Očekává to.
ČTĚTE TAKÉ: Macinka zveřejnil „cenzurovaný“ rozhovor s Pavlem. Na prezidenta opět tvrdě zaútočil
Co očekáváte vy?
Je ve funkci a já mám stejná očekávání. Myslím si, že by to bylo pro místopředsedu vlády Macinku pěkným odkazem, ale samozřejmě chápeme, že to musí projít politickými koaličními diskuzemi v rámci českého vládního systému, jak popsal místopředseda vlády. Doufáme, že se to podaří dotáhnout během funkčního období této (Babišovy) vlády. Je to naše hlavní město. Jak zdůraznil Macinka, je zde kancelář prezidenta, kancelář předsedy vlády, ministerstvo zahraničí, je zde parlament či Nejvyšší soud. Je to mimochodem jedno z nejstarších hlavních měst na světě. Uplynulo více než 3000 let od doby, kdy jej král David založil jako hlavní město Izraele.
Čtěte také
Hovořili jste o ekonomice. Ministr řekl, že až přijedete do Prahy, budete možná jednat o možných investicích Izraele v České republice. Chci se ale zeptat naopak – situace v Gaze. Nevíme, kdy se vyřeší, ale doufejme, že jednoho dne začne její obnova. Moje otázka tedy zní, zda očekáváte, že se české firmy nějak zapojí do obnovy Gazy?
Zaprvé, izraelská ekonomika je velmi silná. Chceme s Českou republikou spolupracovat v oblasti ekonomiky, obchodu, špičkových technologií nebo umělé inteligence. Všechny tyto oblasti jsou nesmírně důležité. V průběhu Macinkovy návštěvy jsme dosáhli pokroku a já přijedu do Prahy s obchodní a ekonomickou delegací, a jsem si jist, že to v těchto směrech hodně přidá. Pokud jde o obnovu Gazy, tak ta je samozřejmě podmíněna odzbrojením Hamásu a demilitarizací pásma Gazy. Hamás dostal plán od Spojených států a zprostředkovatelů z Rady míru v čele s ředitelem Nikolajem Mladenovem, a měl by na tento plán velmi rychle reagovat a říct, zda je připraven se odzbrojit či nikoliv. Pokud (ozbrojenci Hamásu) nebudou připraveni se odzbrojit, nebude obnova Gazy relevantní, ale ostatní věci ano. Pokud tedy k obnově dojde, budeme silně podporovat zapojení českých firem.
Sám jste zmínil Radu míru. Jak moc věříte, že cokoliv udělá, skutečně přinese řešení dané otázky s dobrým výsledkem?
Nemohu si být jistý, protože máme nepřátele jako Hamás a Islámský džihád, kteří veřejně prohlašují, že nejsou připraveni se odzbrojit. To je tedy v rozporu se základními principy toho plánu. Ale co vám mohu říct, a řekl jsem to také Macinkovi, je, že plán prezidenta Trumpa je první plán, který si pamatuji a který se zabývá klíčovými otázkami jako radikalizace, odzbrojení a demilitarizace. Předchozí plány selhaly, včetně našeho jednostranného stažení z pásma Gazy v roce 2005, které bylo naprostým fiaskem. Výhodou Trumpova plánu je to, že se zabývá klíčovými problémy a vyřešení těchto klíčových problémů, tedy radikalizace společnosti v Gaze, připraví půdu pro další kroky a pro plnou implementaci mírového plánu.
Máte na mysli nějaký konkrétní časový rámec?
Na Blízkém východě se nedá nic předvídat, ale nejdůležitější je ochota stran postupovat v souladu s parametry plánu. Problém je, že máme stále více náznaků, že Hamás ve skutečnosti nepřijímá základní principy tohoto plánu jako odzbrojení a demilitarizace. Pokud ale budou dále fungovat jako teroristický stát, žádná budoucnost je nečeká, anebo to bude budoucnost víceméně stejná jako minulost. To není to, co všichni, včetně Američanů, chceme vidět. Budeme muset počkat a uvidíme, jaká bude jejich reakce. Myslím si, že Amerika, Rada míru a zprostředkovatelé jim dali jasný signál: ano nebo ne, nehrajte si.
Nyní přejdeme k válce s Íránem. Postoj Izraele je takový, že chce eliminovat existenční hrozbu pro Izrael. To je pochopitelné, ale velmi vágní a nejasné prohlášení. Co se má stát, aby Izrael řekl, že je velmi spokojen s výsledkem této války?
Není to vágní, protože víme, s čím se musíme vypořádat – především s jadernými zbraněmi, programem balistických raket dlouhého doletu a teroristickými spojenci. Je zcela jasné, co je třeba udělat. To je to, na čem Američané trvali. Obohacené materiály musí být z Íránu odvezeny a Írán nesmí obohacovat uran. Pokud toho bude dosaženo, budeme vědět, že máme něco konkrétního, co zabrání budoucím snahám vyrobit jadernou zbraň.
Stačilo by to, nebo by pro vás byl konec až tehdy, když by byly všechny balistické rakety eliminovány?
Nemám v plánu vyjednávat v průběhu tohoto rozhovoru, ale je jasné, že by to mělo být omezeno. Myslím tím, že dnes balistické rakety Íránu ohrožují celou Evropu. Když mluvím s evropskými ministry, tak souhlasí, že by měl být omezen jejich dosah a počet, takže všechny tyto věci musí být řešeny v rámci vyjednávacího procesu. Jaderný program, balistické rakety, napojené teroristické skupiny a jejich financování a samozřejmě na prvním místě jaderný program. Na začátku tohoto roku bych řekl, že mnoho lidí, včetně mnoha Evropanů, doufalo, že se režim v Íránu možná změní, když jsme viděli lidi v ulicích. Právě teď to tak nějak ustalo.
Čtěte také
Nemáte pocit, že Izrael možná trochu zklamal íránský lid, který možná doufal ve změnu, v něco lepšího, a zdá se, že to nepřichází?
Nikdo neudělal pro íránský lid víc než my. Nikdo nebojoval proti represivním organizacím, obléhání a Revolučním gardám tak jako my. Velmi jsme je oslabili a nakonec je na íránském lidu, aby změnil režim. Nemáme v úmyslu dobýt Írán, který je rozlohou 75krát větší než Izrael. To jsme neplánovali. Řekli jsme, že vytvoříme podmínky, které Íráncům usnadní jednat, ale někdy se takové věci odehrají až později. Podobně jako jsme v Íránu zasáhli již v červnu 2025, ale lidé do ulic vyšli až v prosinci toho roku. Myslím si, že obraz moci tohoto režimu byl narušen vnitřně i navenek, a proto jsme v prosinci a v lednu viděli tolik lidí v ulicích. Je pravda, že zde existuje určitá míra strachu, což bylo vidět při posledních slavnostech a svátcích v Íránu, kdy do ulic vyšlo jen několik tisíc lidí a byla zde silná přítomnost represivních sil. Je zřejmé, že tento režim přežívá pouze silou a proti vůli svého lidu.
Izraelci nedávno schválili zákon, který umožňuje na Západním břehu u vojenského soudu popravovat lidi oběšením, pokud se dopustí terorismu. Mnoho lidí to může vnímat jako namířené proti Palestincům, i když to nemusí být nutně jediný účel, ale většinou tomu tak bylo. Nemáte pocit, že takový zákon nebo obraz humanitární situace v Gaze oslabuje vztahy mezi Evropou a Izraelem? A pokud ano, hledíte na to vůbec?
Izrael měl trest smrti i v minulosti. Soudy ho používají poměrně málo, jako tomu bylo například v Eichmannově procesu (soud s nacistickým válečným zločincem Adolem Eichmannem v roce 1961; pozn. red.). Vždy se vedly velké spory o teroristech, kteří páchají závažné zločiny, jako je zabíjení malých dětí před očima rodičů a páchání strašných nelidských činů. Co to ale vlastně ještě zhoršuje, je to, že jsme na jedné straně museli propouštět teroristy, kteří unesli naše občany, a na druhé straně je palestinská samospráva ještě financovala. Podle nového zákona o tom bude rozhodovat soud a bude tedy v jeho v rukách, zda trest smrti uplatní či nikoliv. Do dnešní doby se to v historii Izraele mockrát nestalo. Navíc byla podána odvolání z důvodu protiústavnosti tohoto zákona, která budou projednána u našeho Nejvyššího soudu. Izrael je demokracie se silnou soudní mocí. Přijde mi zvláštní, že se nikdy neřeší trest smrti ve Spojených státech, Japonsku, Indii nebo arabských státech, ale když jde o Izrael, vždy se objeví dvojí metr. Nikdo se nesnaží ani pochopit naši vnitřní situaci.
To je oprávněná poznámka. Moje otázka ale směřovala k tomu, jak vnímáte evropskou reakci a zda vás vůbec zajímá, co si o tom Evropané myslí?
Mluvili jsme o tom na schůzce s vaším vicepremiérem a vysvětlil jsem mu ty okolnosti. Vím, že v Evropě je to dnes neslýchané. Má jiný právní systém, ale věřím, že suverenita států je něco, co je třeba respektovat. Je třeba respektovat zcela odlišné okolnosti, a to neznamená, že mi jsou jedno. Záleží mi na tom, ale trvám na suverenitě, zájmech a na tom, aby se to dělo formou dobrého dialogu.
PODÍVEJTE SE: CNN: Blokáda a odminování průlivu? Pro Američany extrémně riziková operace, varují experti
