Green Deal jako Evropa nemůžeme hodit pod stůl, nechceme si zamořovat zemi a umírat na špatné ovzduší, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Souhlasí však s jeho revizí a tu největší by viděl v úplném zrušení zákazu spalovacích motorů, který má platit od roku 2035. V rozhovoru dále vysvětlil, jak přesně by mělo v Česku vypadat povinné zálohování PET lahví a plechu.
Evropa směřuje k navýšení výdajů na obranu. Máte z toho jako ministr životního prostředí strach a znamená to odsunutí tématu životního prostředí na druhou kolej?
Nemyslím, vidíte to na přístupu naší vlády. Po Aleně Schillerové (bývalá ministryně financí ANO - pozn. red.) jsme zdědili deficit na úrovni pěti procent HDP a za čtyři roky jsme na dvou (Deficit z roku 2023 je 3,8 procent HDP. Za rok 2024 ještě přesná čísla nejsou, ale resort financí počítá se schodkem cca 2,8 procent HDP, pozn. red). Dokázali jsme ušetřit a snížit státní dluh. Přitom jsme obrovským způsobem investovali do dopravní infrastruktury, do energetiky, zvýšili jsme důchody, zvýšili jsme peníze ve školství a zásadním způsobem jsme reformovali sociál. Jde ty věci dělat paralelně.
V tom, co jste vyjmenoval, životní prostředí chybí.
Nemyslím si, že do životního prostředí půjde víc peněz, ale nemyslím si, že tam nepůjde ani míň.
Čtěte více: Přezbrojíme Evropu, burcuje Leyenová. Do obrany má jít desetinásobek rozpočtu celého Česka
Ptám se na to v souvislosti s Green Dealem. Začíná se ozývat, že místo toho, abychom financovali Green Deal, musíme financovat obranu.
Jde nám přeci o větší soběstačnost a bezpečnost, včetně té energetické. A my jsme dnes echt závislí na dovozu energií, skoro stoprocentně dovážíme ropu a zemní plyn. Stejně jako je podstatné mít provázanou energetiku a ochranu klimatu, je zásadní vyrábět si energii na svém území. Největší smysl v této oblasti dává naopak zrychlit a prosadit změny energetických zákonů, které navrhujeme – to znamená mít mix jaderné energie a obnovitelných zdrojů. Jde o zrychlení výstavby fotovoltaiky i větrných elektráren. To je ta energie, kterou si vyrobíme na svém území. To je ta energetická bezpečnost. Co se týká Green Dealu, tak se určitě budou nějaké věci revidovat.
Znamená tato bezprecedentní bezpečnostní situace konec Green Dealu?
Neznamená, protože to nikdo v Evropě nechce.
Ministr Stanjura o tom mluví. V rozhovoru pro Echo24 řekl, že buď Green Deal, nebo obrana. I ministryně Černochová to vidí podobně.
Musíme vnímat to, co se děje napříč odvětvími, a nejen u nás. Investice do energetických úspor, do modernizace průmyslu, teplárenství, energetiky, dopravy, právě zvyšují tu českou konkurenceschopnost. Když nebudeme investovat do průmyslu, tak nebudeme konkurenceschopní.
Konec spalovacích motorů v roce 2035 zrušme
Nenahrává současná situace těm, kdo životní prostředí nikdy neměli jako prioritu, aby tlačili na konec Green Dealu jako celku?
Spojení Green Deal vůbec nepoužívám, lepší výraz je dle mého názoru Zelená modernizace. Protože co je Green Deal? Modernizace, investice do nových technologií, ochrana vnitřního trhu, cirkularita materiálu. Je to energetická bezpečnost, snížení výdajů za energie u domácností.
Jako Česko dlouhodobě usilujeme o čtyři změny. Nechceme cíl 90 procent snížení emisí v roce 2040, protože nemáme dopadové studie. Chceme posunout EU ETS II a chceme stropy na emisní povolenky. Chceme, aby automobilky neplatily v letošním roce pokuty za nedodržení emisních stropů a zároveň chceme zrušit rok 2035 (jako termín pro zákaz spalovacích motorů, pozn. red.), protože nám přijde zbytečný. Je to otázka technologické neutrality. Pokud budou eko auta levnější, tak se prosadí ekonomicky. Chceme vyrábět vodík, protože je budoucností nejen z obnovitelných zdrojů, ale i z jádra. Toto jsou čtyři priority České republiky, které formulovala naše vláda. Na nich pracujeme.
Auta jsou blbost. Žádné omezení na auta nechci. Rok 2035 úplně zrušme
Finanční prostředky třeba z emisních povolenek v Česku reálně používáme a reálně nám pomáhají. Jsme dokonce velcí vývozci bezemisních technologií, jsme jedni z největších výrobců tepelných čerpadel atd. Novináři nebo opozice to často zjednoduší jen na auta. A já říkám, auta klidně zrušme, jsou blbost. Žádné omezení na auta nechci. Rok 2035 úplně zrušme. Nemůžeme si ale myslet, že zelená modernizace je jen o autech.
Takže ekologii a vše, co je s ní v rámci EU spojené prostě nejde kvůli bezpečnosti hodit pod stůl?
Určitě ne, protože chceme žít v nějakém čistém prostředí. Nechceme žít s emisemi, chceme mít zdravou budoucnost. Nechceme, aby lidé umírali na špatné ovzduší, a to se pořád děje. Nechceme si zamořovat zemi. Už jsme daleko od normalizačních dob, kdy se vypouštělo cokoliv kdekoliv jen proto, že se budoval socialismus.
Povinné zálohování bude od roku 2029
Pojďme k novele zákona o obalech. Jak to s ní vypadá?
Dobře. Zálohování bude a buď evropské, nebo české.
To jste naznačoval, když jsme se spolu naposledy bavili, že i ve chvíli, kdy nebude přijat zákon, který prosazuje, tak k zálohování stejně dojde. Jak je to tedy možné?
Máme směrnici, která byla novým evropským parlamentem schválena v lednu 2025, a ta nám říká, že každý členský stát musí v roce 2026 recyklovat 80 procent PET lahví a 80 procent plechu. A pokud by tohoto dosáhl, tak musí představit plán, jak dosáhnout 90 procent v roce 2029 a v takové chvíli si může oproti směrnici požádat o výjimku. Pokud se takovéto procento recyklace nepodaří, musí začít s povinným zálohováním.
Na kolika procentech jsme nyní?
U PET lahví jsme na 75 procentech, ale u plechu jsme na 25 procentech a je nereálné, abychom se za dva roky dostali na 80 procent.
Takže pokud se na těch 80 procent v obou komoditách nedostaneme, musíme povinně zálohovat? Od kdy?
Pokud se nedostaneme na 80 procent v obou komoditách do roku a během roku 2026, tak mezi lety 2027 až 2029 musíme povinně zavést zálohování.
Bylo by to zálohování se stejnými pravidly, která teď v rámci zákona nastavujete?
Ne, bylo by to přísnější. Směrnice například mluví o tom, že kdo prodává, tak musí povinně vykupovat. Kdyžto my v zákoně malé obchůdky, kiosky, stánky, koncerty atp. vynecháváme a říkáme, že tady to povinné nebude.
Platí hranice 50 metrů čtverečních
Ano, ale diskutujeme s poslanci, že hranici zvedneme na 100 metrů čtverečních. Druhý rozdíl je, že směrnice neumožňuje dávat žádné kompenzace obcím, nyní navrhujeme 15 procent z nevybraných záloh jako kompenzace pro obce. Směrnice zároveň říká, že kdo zavede zálohování do roku 2026, ten si může ponechat vlastní legislativu. Dnes už zálohuje 17 zemí, včetně Slovenska a další čtyři se připravují. Zálohování nově oznámila i Británie a Španělsko. Jednoduše řečeno, pro nás je teď velmi výhodné přijmout českou legislativu, kterou si můžeme do určité míry upravit než se pak řídit podle přísných pravidel.
Pivo se vrací s účinností 98 procent a je mnohem těžší, ale jsme na tom zvyklí.
Podporu v koalici ale zatím nemáte, jak ODS, tak STAN se veřejně vyjadřují, že ještě neví, zda návrh podpoří.
Je to koaliční návrh, schválila ho vláda…
Tak proč třeba pan ministr Kupka se ještě začátkem roku vyjádřil tak, že to není úplně šťastný návrh.
Je to dva měsíce staré vyjádření a pan ministr se za to poté omluvil a koaliční shoda na tom je. Je to zařazené na jednání Sněmovny a projednávat by se to v prvním čtení mělo už tento týden.
Zálohování v praxi: Za každou plechovku čtyři koruny
Jak to bude fungovat v praxi? Za kým půjde vznik automatů na vracení?
Stát a obce to nebude stát ani korunu. Systém je samofinancovatelný a bude žít ze tří zdrojů příjmů. Z poplatku nápojáře, který už dnes platí, z prodaného materiálu a z nevybraných záloh. V přírodě se nám dnes válí materiál za půl miliardy korun úplně zbytečně a obchody se budou moct rozhodnout, zda si koupí automat nebo to budou dělat manuálně. Obchodům to bude hrazeno v tzv. manipulačním poplatku a investice by se jim tím měla zaplatit.
Takže stát to nebude stát ani korunu?
Ne. Jde o přenesenou odpovědnost výrobce. To samé nám už dnes funguje u baterií, u pneumatik, u černé i bílé elektroniky. My říkáme výrobče, děláš odpad, tak si po sobě taky ukliď a vytvoř si nejefektivnější systém, jaký jen můžeš. Nebude to věcí ani obcí, ani státu.
Stojí vám tento zákon za to? Dostal jste se mezi nápojářskou a odpadovou lobby. Hodně zákon kritizují o samosprávy, které si také často samy řeší odpadové hospodářství.
U starostů jsou jak ti, kteří to podporují, i ti, kteří tomu nakloněni nejsou, a to z různých důvodů. Musíme si říct, že část obcí také vlastní odpadové firmy nebo skládky a ano, i proto s tím třeba v první fázi nesouhlasily. Musím říct, že jsme opravdu hodně vysvětlovali, jak je systém nastavený a jak je pro obce výhodný. Byl jsem předminulý týden na Pardubicku a mluvil jsem během toho téměř se 100 starosty a musím říct, že přijatelnost už je mnohem vyšší a obavy jsme rozptýlily.
Jaké přínosy to tedy pro obce bude mít?
Zaprvé část materiálu se nebude muset zajišťovat přes obecní systémy. U menších obcí se třeba může snížit frekvence svozu a ušetří se náklady. U větších, jako jsou města, by to mělo vést ke zmenšení problémů s odpadem, často dochází k tomu, že firmy nestíhají popelnice vyvážet. U nás v Brně třeba žluté popelnice vyvážíme dokonce každý den, přesto jsou pořád plné. Data ze Slovenska ukazují, že pokud se uvolní část kapacit (PET lahve tvoří asi 20 procent objemu, zbytek jsou ostatní plasty), tak se zvýší motivace k třídění dalších plastů.
Mrzí mě, že si jako lidovci sami sobě dáváme nálepky
V roce 2030 máme cíl ve všech tříděných komoditách 25 procent odpadu spálit, 65 procent materiálově využít a maximálně 10 procent zaskládkovat. Některé obce cíl již dnes plní, města jsou na tom ale hůř. Ty třídí s účinností kolem 30 procent. Z průzkumů zároveň víme, že je u nás stále čtvrtina lidí, kteří třídit nechtějí.
Myslíte si, že tímto lidi přimějete?
Je to ekonomický akcent. Pivo se vrací s účinností 98 procent a je mnohem těžší, ale jsme na to zvyklí.
Platí, že za jednu PET lahev člověk dostane tedy čtyři koruny?
Ano, ale ještě o tom budeme bavit. Je otázkou, zda to bude stanovovat ministerstvo, vláda nebo operátor, tedy nově vzniklá nezisková organizace, která bude všechno toto řídit.
ODS není hegemonem Spolu
Pojďme na skok k lidovcům. Paní místopředsedkyně Monika Brzesková mi v rozhovoru řekla, že by si do budoucna přála, aby šli lidovci sami, a nikoliv v rámci Spolu, aby byla víc vidět jejich práce a byli více čitelní. Souhlasíte s tím?
Jsem lidovec a vždy budu. Podle mě je to vždy otázkou zvolení vhodného modelu, jak kandidovat, a to třeba i na obcích nebo v krajích. Aktuálně jsme pevnou součástí koalice Spolu a náš hlavní záměr je vnést naše priority do programu. To, jak to bude dál, nechme koňovi. Určitě chci, aby lidovci zůstali samostatnou svébytnou stranou, s nikým se neslučovali, ani nesplývali. Kde vidím obrovskou hodnotu lidovců, je, že jsme stranou, která dokáže nejvíc přirozeně omlazovat a dostávat nové tváře do politiky a vychovávat mladé lidi.
Je pravda, že máte opravdu schopnou a velmi pracovitou mládežnickou organizaci.
Z mladých lidovců vzejde spousta kandidátů do voleb.
Dost se jim podařilo video, kde si dělají s nadsázkou legraci ze všech stereotypů, které jsou s lidovci spojené.
Mě trochu mrzí, že si ty nálepky dáváme sami sobě, ale bylo to vtipné. Zhruba polovinu na volitelných místech reprezentují mladí lidé. Máme ostré primární volby a mám radost, že uspěli zajímaví mladí lidé, třicátníci.
Čím si vysvětlujete, že i přes to všechno se už hodně dlouho vaše preference pohybují kolem dvou až čtyř procent a nerostou? Změnili jste vedení, taky to asi moc nepomohlo…
Musíme především získat zpět ty, kteří jsou nerozhodnutí nebo k volbám nechtějí.
Nemyslím si, že ODS je ta, která určuje kudy půjdeme.
To říkáte ve Spolu furt všichni dokola.
Ano, ale vždy ve Spolu držíme jiná témata a jsme jiní. Nejsme ODS.
A nenarážíme opět na to samé, že ODS je nakonec ta, která udává směr a vy a vaši politici v ní nejste tolik čitelní?
Nemyslím si, že ODS je ta, která určuje, kudy půjdeme. Má jen takovou roli, kterou jí přisuzuje volební výsledek. Jsou největší stranou v koalici. Ale nemám pocit, že by byla hegemonem a dělalo se jen to, co řekne. Vidíte, že jak legislativně, tak konkrétními věcmi prosazujeme priority jednotlivých stran. Děláme hodně bydlení, jsme nešťastní z toho, jak to Piráti tři roky kouleli.
Myslíte si, že je šťastné přicházet půl roku před volbami s tím, že chcete řešit bydlení, když jste se o tom ve vládě měli bavit tři a půl roku doteď?
Když to ministerstvo má koaliční partner, tak některé věci hold nezměníte, pokud on sám nechce. I přesto se daří prosazovat změny v zákoně o podpoře bydlení i v oblasti dostupného bydlení.
Byť Piráty všichni kritizujete, tak právě program dostupného bydlení je něco, v čem byste všechny strany chtěli pokračovat. Já se ptám spíš obecně, jestli je šťastné přicházet s programem v oblasti bydlení nyní, když jste na to ten čas dostali?
Ano, bohužel jsme to nedokázali, nechci to svádět jen na koaličního partnera, ale 10 tisíc bytů jsme měli nejen v předvolebních programech, ale i v koaliční smlouvě, neudělali jsme to. Nechci to házet jen na Piráty, ale měli to ministerstvo a zodpovědnost za to jde prostě za nimi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vyšší výdaje na obranu? Postrádají smysl, míní Bednář. Podle Křečka je bezpečnost priorita
